Politické procesy v ČSR v 50. letech: TOTALITA

Politické procesy v ČSR v 50. letech

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským

Příprava monstrprocesu na plné obrátky

Občané Československa pociťovali na začátku 50. let důsledky hospodářských těžkostí. Proto mnoho z nich snadno podlehlo klamu, že tyto nešvary jsou výsledkem záměrné činnosti "nepřátelské bandy". Od jejího odstranění si slibovali radikální nápravu. Proto vedení KSČ v připravovaném monstrprocesu zdůrazňovalo nepřátelské ekonomické aktivity mnohem silněji než byly při maďarském nebo polském procesu.

Příprava justice

Od poloviny roku 1952 se na monstrproces začala chystat justice. Státní bezpečnost připravovala prokurátory, soudce, obhájce, experty a svědky. Od podzimu 1952 pak už všechny tři články - Bezpečnost, politické instituce a justice - pracovaly v dokonalé shodě a na plné obrátky.

Žaloba

V říjnu 1952 začal vedoucí vyšetřovatelů Doubek podle směrnic sovětských poradců zpracovávat žalobu. Konečnou se stala třetí verze, kterou vypracoval společně s náměstkem ministra národní bezpečnosti Antonínem Prchalem. První dvě verze mu poradci Besčasnov a Jesikov vrátili s řadou připomínek. Text žaloby obdrželi 11. listopadu členové politického sekretariátu ÚV KSČ.

Soudní protokol

O něco dříve než žalobu, vyhotovili vyšetřovatelé spolu s poradci soudní protokol. Jeho finální podobu upravovali Doubek a Besčasnov. Protokol obsahoval sled otázek pro prokurátory a soudce a odpovědi obžalovaných. Stal se režijní knihou monstrprocesu.

Materiály na kontrole v Moskvě

Vedoucí poradců Besčasnov v té době se všemi materiály odletěl do Moskvy na poslední konzultaci.

Obžalovaní

Na proces se připravovali i obžalovaní. Učili se nazpaměť otázky a odpovědi a vyšetřovatelé je z nich každý den zkoušeli. Naučené odpovědi musely do posledního slova odpovídat protokolu. Během těchto zkoušek byly texty ještě upravovány, aby se zvýšila jejich působivost u soudu.

Aby měli vyšetřovatelé jistotu, že obžalovaní před soudem neselžou nebo se záměrně neodchýlí od předepsaného textu, nasazovali jim do cel agenty. Ti byli pověřeni přesvědčovat vězně o nutnosti držet se protokolu a náznak úmyslu jej nedodržet měli okamžitě hlásit.

Poslední týdny před soudním přelíčením a během přelíčení dostávali někteří vězni léky pro uklidnění a k povzbuzení duševní činnosti.

Záznam výpovědí

Proti případnému selhání obviněného před soudem se vyšetřovatelé pojistili natočením jeho odpovědí na magnetofonový pásek. Připravili generální zkoušku, na které Doubek kladl otázky a obviněný odpovídal. Ve vedlejší místnosti byl pořizován záznam. Kdyby obviněný selhal, jako například Kostov v Sofii, vypnul by se mikrofon a zapojil magnetofon se správnou odpovědí.

Experti

Komise znalců měla za úkol vyčíslit "škody", které obvinění způsobili. Vypracovali 60 dílčích posudků a 3 posudky souhrnné. Všechny byly v souladu s vynucenými doznáními. Experti přesně podle zadání potvrdili záměrnou hospodářskou sabotáž. Posudky se hemžily miliardovými sumami, které měly omráčit obyvatelstvo. Skrývaly se za nimi jednak vymyšlené sumy vymyšlených škod, ale také skutečné existující ekonomické těžkosti. Expertizy byly vědomou snůškou polopravd, lží, výmyslů a konstrukcí.

Prokurátoři

V září 1952 se začali na proces připravovat také prokurátoři. Bydleli v utajené pražské vile Státní bezpečnosti, zcela izolováni od ostatního světa. Do ruzyňské věznice je denně vozili autem. V místnostech, kde bydleli a pracovali, bylo nainstalováno odposlouchávací zařízení. A tak více než dva měsíce žili nejen v izolaci, ale i pod kontrolou StB.

Prokurátoři se seznamovali s jednotlivými zápisy o výpovědích obžalovaných, které byly finální a podepsané. Přípravu prokurátorů a soudců měl na starosti Doubek. Od něho a vedoucího poradců Besčanova měli zásadní direktivu držet se materiálů, které jim byly předány, nic v nich nesmí měnit. Bylo jim výslovně zakázáno klást v soudním přelíčení jinou otázku než tu, která byla v otázkovém protokolu. Na žalobě nesměli nic dělat, a tak kromě určitého právnického upřesnění závěrečné části, na ní nedělali nic.

Každý prokurátor se staral o několik obžalovaných, se kterými měl vést u soudu výslech. Odpovídalo to praxi sovětských procesů s trockisty ve 30. letech, kde výslechy prováděl hlavně prokurátor. Se svými obžalovanými se prokurátoři setkali až u soudu. Pouze Slánského krátce navštívil hlavní prokurátor Urválek.

Obhájci

Obhájci se museli důsledně držet zásady, že obžalovaný se nesmí hájit, pouze přiznávat. Také obhájci nesměli překročit hranice otázkového protokolu, nesměli klást dotazy, které by oslabovaly věrohodnost žaloby. Totéž se týkalo i závěrečné řeči obhájců, která byla předem vyšetřovateli zkontrolována a schválena.

I jim bylo zdůrazňováno, stejně jako prokurátorům, že obžalovaní se přiznali v plném rozsahu, a tudíž je jejich obhajoba zbytečná. Někteří obhájci mohli obžalované ještě před procesem navštívit, ovšem vždy v přítomnosti příslušníků bezpečnosti.

Příprava Slánského

V září začala příprava Slánského vystoupení u soudu. Intenzita výslechů znatelně poklesla, bývala při nich dokonce dobrá nálada. Přibylo mu volného času. Vyšetřovatelé zpracovávali jeho dosavadní výslechové protokoly do otázek a odpovědí. A jejich obsah přizpůsobovali svým záměrům, které často nemohli při výsleších prosadit. Jejich sled řadili tak, aby zločinná činnost nabyla co nejhrozivější podoby.

Slánský se po prvním přečtení zhrozil a jeho duševní stav se zhoršil. Objevily se u něho nervové záchvaty, protože se ho vyšetřovatelé snažili obvinit z toho, že usiloval o Gottwaldův život.

Koncem září Slánskému výslechy skončily. Posledních 7 týdnů jej vodili již jen na tzv. udržovací výslechy, kde jej zkoušeli z naučených otázek a odpovědí. Jeho duševní stav byl velmi špatný a vyšetřovatelé se obávali, aby si neublížil. Na rozdíl od ostatních byl Slánský vyslýchán do posledních chvíle. Státní bezpečnost se obávala, aby nenarušil režii politického divadla.

Politické schválení

Koncem října o chystaném procesu hovořili Gottwald, Zápotocký a Široký se Stalinem při příležitosti XIX. sjezdu KSSS.

Kolem 10. listopadu všechny přípravy procesu skončily. Poslední slovo náleželo politickým institucím.

Politický sekretariát ÚV KSČ se procesem zabýval 13. listopadu 1952. Schůze se zúčastnili sovětský poradce Besčasnov a ministr spravedlnosti Štefan Rais. Hlavním bodem byl návrh obžalovacího spisu. Každý člen sekretariátu k němu přidával své poznámky. Výsledkem byly návrhy zdůraznění různých částí obžaloby. Nejvíce připomínek měl však Gottwald. Některé pasáže uložil vyškrtnout či přepracovat.

Na této schůzi byl stanoven termín procesu a jeho délka. Bylo vytvořeno několik komisí. Politická komise - předseda Bacílek, členové Široký, Čepička, Kopecký, Rais a Novotný. Tisková komise - předseda Kopecký, členové Prchal, Klos, Koucký, Vorel, Doubek. Byla zřízena i Komise pro řízení procesu.

Antonín Novotný dostal za úkol zajistit spolu s aparátem ÚV KSČ návštěvnost v pankrácké soudní síni. Bacílek spolu s Kopeckým, Raisem a Novotným měli zajistit zavedení přímého poslechu ze soudní síně do pracoven členů politického sekretariátu ÚV KSČ.

Bezprostředně po této schůzi se ministr národní obrany Bacílek setkal se všemi obžalovanými (kromě Slánského). Všichni obžalovaní mu slíbili, že budou vypovídat podle scénáře.

Během 15. a 16. listopadu byl ještě naposledy upraven návrh žaloby. Tisková komise vypracovala plán rozsáhlé tiskové kampaně a navrhla vydat knihu o procesu v 80 tisícovém nákladů česky a ve čtyřech světových jazycích.

Klement Gottwald obdržel 19. listopadu přesný harmonogram soudního přelíčení, který vypracovali předseda senátu Jaroslav Novák a hlavní prokurátor Josef Urválek. Téhož dne se politický sekretariát ÚV KSČ rozhodl, že konání procesu veřejnosti oznámí ráno v den jeho zahájení. Jendalo se o opatření, které mělo co nejvíce znemožnit zveřejnění informací v zahraničních sdělovacích prostředcích.

související texty:

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra
v čele s Rudolfem Slánským

hledání československého Rajka:

příprava procesu:

Koncepce protistranického spiknutí

Hlavní obžalovaný Rudolf Slánský