V Polsku mířil úder na generálního tajemníka komunistické strany a místopředsedu vlády Wladyslava Gomulku. Jeho názory se v té době ne zcela shodovaly s Moskvou a ostatními členy Informbyra. Během druhé světové války navíc nebyl v moskevském exilu, ale působil na domácí půdě.

Nacionalistická úchylka

To se Gomulkovi stalo v srpnu a v září 1948 osudným. Byl obviněn z nacionalismu. Za jeho zády politbyro předložilo ústřednímu výboru rezoluci "O záležitostech pravicové a nacionalistické úchylky ve vedení strany, o jejich příčinách a způsobech překonávání". V ní byl označen za nositele nacionalistické úchylky.

Zbaven funkce

Gomulka obvinění odmítl a prohlásil, že zůstává v čele strany. Členové politbyra ovládaní Moskvou se však postavili proti němu a vyžadovali po něm přiznání. Gomulka tedy ustoupil a provedl sebekritiku. V září 1948 byl zbaven funkce generálního tajemníka strany a v lednu 1949 odešel z vlády.

V listopadu 1949 byl znovu obviněn, tentokrát za špatnou politickou a kádrovou práci. Podnět k tomu dal proces s Rajkem v Maďarsku. Gomulka odmítl obvinění, že záměrně rozmisťoval údajné agenty do stranických a vládních funkcí. Stavěl se proti snahám spojovat jej s Titem. Poté byli Gomulka a další dva funkcionáři Kliszko a Spychalski vyloučeni z ústředního výboru polské komunistické strany.

Zatčení

V červenci 1951 byl Gomulka zatčen. Stejný osud potkal i jeho dva stranické kolegy. Přestože polská bezpečnost hledala materiály proti němu i v Československu, k politickému procesu nedošlo.

V dubnu 1955 byl Gomulka a jeho dva souputníci propuštěni na svobodu.

související texty:

Politické procesy v sovětských satelitech

Rumunsko

Polsko

Albánie

Bulharsko

Maďarsko - Rajkův proces

Maďarsko - Noel Field

Mezinárodní souvislosti

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra
v čele s Rudolfem Slánským

Politické procesy v ČSR v 50. letech - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 168