Politické procesy v ČSR v 50. letech: TOTALITA

Politické procesy v ČSR v 50. letech

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským

Příprava monstrprocesu - Vyšetřování Rudolfa Slánského

Vězeň č. 2359/865

Z Rudolfa Slánského se stal pro nejvyšší představitele KSČ nejdůležitější vězeň v zemi a průběh vyšetřování tomu odpovídal. Směřovala k němu většina výslechů zatčených, s nimiž se počítalo pro roli spoluúčastníků "Slánského spiknutí".

Slánský metody vyšetřovatelů dobře znal a od počátku věděl, že je ústřední postavou, a žádný z vyšetřovatelů mu to ani nepopíral. Vězňové, kteří měli stejně jako Slánský povědomí o tom, co je při vyšetřování čeká, začali od počátku vypovídat všechno, co jejich vyšetřovatelé chtěli vědět. Slánský byl lámán dlouhou dobu a po malých krůčcích.

Výslechy

Výslechy Slánského byly zahájeny 27. listopadu 1951 a trvaly celý rok. Vedlo je oddělení 6-A správy vyšetřování Státní bezpečnosti s vyšetřovateli Bohumilem Doubkem, Karlem Košťálem a Janem Musilem. Hlavním vyšetřovatelem Slánského byl Košťál.

Den předtím - 26. listopadu - bylo Slánskému povoleno napsat dopis. Byl to poslední dopis v jeho životě.

Na počátku roku 1952 se vyšetřování ocitlo v patu, protože Slánský se přiznával jen k politickým chybám. Vyšetřovatelé proto zostřili výslechy. Byl vyslýchán denně 10 až 12 hodin do večera, jen v neděli výslech končil v poledne. Vyšetřovatelé na něho stále tlačili, aby vypovídal, jak poškozoval KSČ. A neustále mu opakovali, že ve výpovědích spoluvězňů je už odhalen, a že se tedy čeká pouze na to, až se dozná sám.

V lednu 1952 k němu vyšetřovatelé do cely nasadili spoluvězně-agenta. Měl na Slánského psychologicky působit a dohlížet na něj, aby si neublížil.

Tím agentem byl bývalý branný tajemník KSČ v pražském kraji Bohdan Benda. Odsouzen byl už v roce 1948 kvůli kontaktům s jugoslávskými diplomaty a o jeho osudu tehdy rozhodoval také Slánský, což Benda věděl. Svůj úkol proto pojal jako příležitost pomstít se muži, který mu ublížil.

Slánský troskou

Neustálý psychický a fyzický tlak během výslechů a minimální odpočinek ze Slánského pomalu činil lidskou trosku. Byl unavený, apatický, usínal ve stoje, trpěl zrakovými přeludy, pokusil se o sebevraždu. Neúspěšná sebevražda jej zlomila a začal vypovídat, co si vyšetřovatelé přáli. Ti proto změnili taktiku a začali být na něho vlídnější. Také spoluvězeň jej přestal psychicky trýznit.

Postupné doznávání

V únoru 1952 se Slánský doznal k nepřátelské činnosti a vytváření druhého centra v KSČ. V březnu a dubnu byl vyslýchán na špionáž. Doznal se mj. k tomu, že se snažil dostat Gottwalda do politické izolace. V květnu byl vyslýchán na sionismus.

V červnu a červenci 1952 pokračovaly výslechy ke stykům se zahraničními nepřáteli, především s Jugoslávci a sionisty. V srpnu se objevilo téma jeho podílu na smrti Jana Švermy. Slánský se doznal, že ač ho vyčerpaný Šverma prosil o pomoc, neposkytl mu ji. Vyšetřovatelé byli spokojeni a odměnili jej knihami: Haškovým Švejkem a Tolstého Vojnou a mírem.

V září se počet výslechů snížil, ale k jejich zklidnění nedošlo. Naopak se vystupňovaly, když se Slánský bránil doznat, že připravoval Gottwaldovu likvidaci. K tomuto obvinění se nikdy v úplnosti nepřiznal. Zbývalo jen doznání k okolnostem dopisu Velkému metaři. Ani v tomto případě se k obviněním nedoznal.

Tím byly výslechy Slánského ke všem hlavním bodům obžaloby hotovy. Výrobci procesu se rozhodli uskutečnit jej do konce roku 1952.

Nadále proto probíhaly jen udržovací výslechy. Jejich účelem bylo, aby se Slánský svou výpověď naučil nazpaměť. Jeho slova byla natočena na magnetofonový pásek, aby v případě, že by se při soudním přelíčení zmýlil nebo si troufl od předepsané výpovědi odchýlit, byl v rozhlase odvysílán místo přenosu ze soudní síně záznam správné výpovědi.

V říjnu 1952, kdy začala závěrečná fáze přípravy procesu, měl spoluvězeň za úkol udržovat Slánského v optimistické náladě, aby neměl čas si uvědomit, k jakému rozsudku vše směřuje. Přesto se u Slánského v posledních týdnech před procesem střídaly euforické stavy s hlubokými depresemi.

související texty:

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra
v čele s Rudolfem Slánským

hledání československého Rajka:

příprava procesu:

Koncepce protistranického spiknutí

Hlavní obžalovaný Rudolf Slánský