Úzké politické a hospodářské vztahy mělo s Jugoslávií také Bulharsko. Představitelé obou států hovořili o budoucí federaci. Příprava monstrprocesu vycházela ze sovětského názoru, že snaha místopředsedy vlády Trajčo Kostova rozvíjet sovětsko-bulharskou hospodářskou spolupráci na základě dvou rovnoprávných a suverénních partnerů, je obdobou jugoslávského postupu.

Rozkol ve straně

Rozkol v nejvyšších bulharských kruzích se projevil už v polovině roku 1948. Šlo o rozdílné hodnocení konfliktu s Jugoslávií a nejednotný postoj ke kolektivizaci zemědělství. Nesoulad panoval mezi bývalými bulharskými emigranty v Moskvě v čele s Dimitrovem a ostatními ministry, kteří v Moskvě nebyli. Kostov patřil mezi zkušené stranické funkcionáře. Byl všeobecně považován za Dimitrovova zástupce i nástupce. V druhé polovině roku 1948 strávil dva měsíce v SSSR, ale po svém návratu náhle upadl v nemilost.

Kostovovy chyby

V lednu 1949 v bulharském politbyru poprvé Kostovovi vytýkali chyby a nesprávný vztah k SSSR. Hlavním argumentem proti němu se stal jeho příkaz, aby zákon o ochraně státního tajemství namířený především proti anglo-americkým špionům, byl uplatňován také proti sovětským zástupcům. Po dlouhé diskusi provedl Kostov požadovanou sebekritiku, přiznal některé nedostatky, ale odmítl, že by měl protisovětské záměry.

Za několik týdnů tuto sebekritiku písemně odvolal. Tím proti sobě na další schůzi politbyra přivolal ještě ostřejší útok. Pod velkým tlakem svůj dopis odvolal a omluvil se, že ho napsal. Provedl ještě hlubší sebekritiku. Vedení strany se však rozhodlo Kostova politicky vyřídit. K tomuto rozhodnutí Kostovovy odpůrce tlačily i mocenské ambice. Dimitrovův zdravotní stav se rychle zhoršoval, nevylučovala se jeho smrt a bylo třeba rozhodnout o jeho nástupci (Dimitrov zemřel 2. července 1949).

Bulharské politbyro v březnu 1949 shrnulo Kostovovy "těžké politické a stranické omyly":

1. Projevoval silné nacionalistické tendence. Odmítal poskytovat Sovětskému svazu údaje o bulharském hospodářství a informace o bulharském obchodě se Západem.

2. Záměrně bránil koordinaci stranických a vládních pokynů, čímž chtěl posílit svou pozici ve vedení. Neradil se s Dimitrovem a vládou a v nejdůležitějších hospodářských otázkách rozhodoval sám.

3. Snažil se různými manévry a intrikami vyvolat rozpor ve straně a zasít nedůvěru mezi komunistické strany Bulharska a SSSR.

4. Nebyl upřímný ve své sebekritice, protože ji měnil podle momentálních potřeb.

Zatčení

Po březnové schůzi byl "případ Kostov" zveřejněn. Nejdříve začala vnitrostranická a potom i veřejná kampaň. Proti Kostovovi se postavil i Dimitrov. Politbyro jeho případ v červnu 1949 znovu předložilo ústřednímu výboru a politicky uzavřelo. Kostov byl zatčen, parlament ho zbavil poslaneckého mandátu a následovalo uvěznění jeho spolupracovníků.

Vyšetřování a přípravu monstrprocesu mezitím ovlivnil průběh a výsledek Rajkova procesu v Maďarsku. Proto již v listopadu 1949 Dimitrovův nástupce Valko Červenkov prohlásil, že Kostov a jeho skupina vedená nepřítelem, byli hlasateli odtržení Bulharska od SSSR a připojení k Jugoslávii a imperialistickým západním zemím.

Proces

Proces s Trajčo Kostovem a dalšími 9 vysokými stranickými a státními funkcionáři začal 7. prosince 1949. Jako skupina byli obžalováni z protistátního spiknutí, usilujícího o svržení zákonné státní moci, z vyzvědačství a zrady. Kostov byl navíc obviněn z úmyslu likvidace Dimitrova.

Soudní přelíčení bylo připraveno jako divadlo, kde bude dodržen předepsaný scénář a obžalovaní budou poslušně odříkávat naučené role. Tento model ovšem Kostov porušil. Začal se soudem polemizovat, odvolávat svá dřívější prohlášení a protokoly. Soudci náhle nevěděli, co mají dělat, proces začal vést Kostov. Vyřešili to tak, že mu vzali slovo a začali předčítat jeho písemné výpovědi. Mohl pronést až závěrečné slovo.

Trest smrti

14. prosince 1949 vynesl soud nad obžalovanými rozsudek. Kostov dostal trest smrti, ostatní byli odsouzeni na doživotí či k mnohaletým trestům.

V srpnu 1950 se konal proces s 12 údajnými Kostovovými spolupracovníky, vedoucími funkcionáři v hospodářské oblasti. V dubnu 1951 proběhl proces s dvěma hospodářskými odborníky, nazývanými členy "spiklenecké bandy Trajčo Kostova". A souběžně se konal ještě třetí proces s dvěma členy ústředního výboru bulharské komunistické strany. A dále proběhlo ještě několik tajných procesů s důstojníky armády a bezpečnosti.

související texty:

Politické procesy v sovětských satelitech

Rumunsko

Polsko

Albánie

Bulharsko

Maďarsko - Rajkův proces

Maďarsko - Noel Field

Mezinárodní souvislosti

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra
v čele s Rudolfem Slánským

Politické procesy v ČSR v 50. letech - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 168