Před 1. světovou válkou se účastnil činnosti v dělnickém tělovýchovném hnutí a mezi sociálně demokratickou mládeží. Ve 20.letech byl funkcionářem komunistické strany na Slovensku a redaktorem jejího tisku.

V letech 1926-29 pracoval v pražském sekretariátu KSČ. Podle místa sekretariátu, pražské čtvrti Karlín, se jeho mladým stoupencům začalo říkat "karlínští kluci".

V únoru 1929, na jednání V. sjezdu KSČ, se třiatřicetiletý Gottwald a jeho karlínští kluci (Guttmann, Šverma, Slánský, Kopecký, Reiman aj.) dostali do vedení strany. Gottwald byl zvolen generálním tajemníkem.

V září a říjnu 1938 Gottwald patřil k hlavním představitelům opozice proti přijetí mnichovského diktátu. V listopadu 1939 emigroval do Sovětského svazu. Do Prahy se Gottwald vrátil 10. května 1945 jako místopředseda vlády a předseda Národní fronty.

Od roku 1945 až do své smrti byl předsedou KSČ. 2. července 1946 se Gottwald stal předsedou vlády.

Po "vítězném únoru" se stal prakticky nejmocnějším mužem ve státě.

Od 14. července 1948 až do své smrti prezidentem republiky.

související texty:

Únor 1948

KSS

seznam popravených

SSSR

KSČ - stranické orgány - generální tajemník

projev: Buštěhrad, dožínková slavnost (19.08.1945)

projev: Praha, Staroměstské náměstí (21.02.1948)

projev: Sjezd závodních rad (22.02.1948)

projev: Praha, Staroměstské náměstí (25.02.1948)

projev: Praha, Slavnostní shromáždění KSČ
a Čsl. sociální demokracie (27.06.1948)

projev: Praha, zasedání ÚV KSČ (17.11.1948)

prezidenti Československa v období 1945 - 1989:

použitá literatura: 3