Politické procesy v ČSR v 50. letech: TOTALITA

Politické procesy v ČSR v 50. letech

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským

Koncepce protistranického spiknutí

Sovětští poradci nakonec dali "spiknutí" konečnou podobu. Podle nich skupina nepřátel v čele s Marií Švermovou a Ottou Šlingem připravovala vnitrostranický puč a chtěla odstranit Klementa Gottwalda, Rudolfa Slánského a Antonína Zápotockého. Obdobně si měli počínat slovenští nacionalisté Vladimír Clementis a Gustáv Husák. Tuto konstrukci pak schválila nejvyšší stranická místa v únoru 1951.

Politický souhlas se spiknutím

Na zasedání ÚV KSČ 21. února 1951 přednesl Václav Kopecký zprávu, ve které byla shromážděna "obvinění". Šlo o výmysly poradců a vynucená doznání. Kopeckého zpráva byla 24. února schválena a stala se závaznou politickou koncepcí "protistranického spiknutí".

Marie Švermová byla zatčena, jakmile opustila zasedací síň, a odvezena do Kolodějí.

Celostátní kampaň

25. února 1951 začala celostranická kampaň, ve které byli členové KSČ s obsahem Kopeckého zprávy seznámeni. Ústřední sekretariát pak obdržel od krajských a okresních výborů, základních organizací a z veřejných schůzí stovky souhlasných rezolucí. Některé byly zveřejněny v tisku.

Vyšetřovatelé tyto rezoluce při výsleších používali jako formu psychologického nátlaku vůči svým obětem. Někdy velmi účinnou.

Vyšetřování ve slepé uličce

Krátce po únorovém zasedání ÚV se vyšetřování dostalo do slepé uličky. Šling postupně odvolával všechna svá "přiznání" a měnil výpovědi. Švermová přiznávala pouze politické chyby a odmítala jejich kvalifikaci na trestné činy. Vyšetřovatelům se nedařilo získat "doznání" i většiny zatčených interbrigadistů.

Konflikt mezi vyšetřovateli

Skutečnost, že se vedením KSČ již ohlášené velké spiknutí nepodařilo zatím stoprocentně dokázat, vyvolávala mezi poradci i vyšetřovateli nervozitu, která vyvrcholila konfliktem mezi vyšetřovateli Doubkem a Janouškem.

Doubek a Košťál byli obviněni z neschopnosti úspěšně dokončit vyšetřování, protože jsou prý svázáni se zatčeným Švábem, který je dosadil, a že někteří vyšetřovatelé jsou zapleteni přímo do případu spiknutí. Janoušek si stěžoval na Doubka u Slánského, přesvědčoval ho, že je vyšetřování sabotováno, a že poradci nejsou správně informováni. Vyslovil názor, že hlavou spiknutí není Šling, ale někdo ve vyšším postavení. Spor se vyostřil natolik, že se za Doubka musel postavit ministr Kopřiva.

související texty:

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra
v čele s Rudolfem Slánským

hledání československého Rajka:

příprava procesu:

Koncepce protistranického spiknutí

Hlavní obžalovaný Rudolf Slánský