Politické procesy v ČSR v 50. letech |
Bukurešťské zasedání V červnu 1948 proběhlo v Bukurešti zasedání Informačního byra komunistických a dělnických stran. Byli zde kritizováni jugoslávští komunisté, že "ustupují z pozic dělnické třídy a rozcházejí se s marxistickou teorií tříd a třídního boje." V praxi tato teorie znamenala hledání třídního nepřítele. A to nejen mimo komunistickou stranu. Tresty smrti a roky vězněných pro nevinné. zneužívání bezpečnostních složek Ministerstvo vnitra bylo řízeno komunistickým ministrem nepřetržitě již od roku 1945. Po celou dobu byla bezpečnost zneužívána pro politické účely. StB, ve spolupráci s bezpečnostní komisí ÚV KSČ, sledovala a evidovala osoby nepohodlné komunistům. První zatýkání těchto osob proběhla již během únorového převratu. V červnu 1948 již bylo evidováno zhruba tisíc osob, které měly vyvíjet tzv. protistátní činnost. To však brzy nestačilo. zasedání předsednictva ÚV KSČ proběhlo 9. září 1948. Na jednání bylo rozhodnuto o nastolení ostrého kurzu proti reakci. To zahrnovalo vybudování táborů nucených prací a pozatýkání nepohodlných občanů. Začátkem 50. let bylo vybudováno 422 pracovních táborů a věznic. V těchto zařízeních bylo v dubnu 1950 uvězněno jen v českých zemích 6 788 osob z politických důvodů. V květnu téhož roku to bylo již 11 026 osob. Aby mohly být splněny úkoly vyplývající ze zářijového zasedání ÚV KSČ, muselo být vyhledávání nepřátel urychleno. Vždyť podle plánu ministerstva spravedlnosti mělo jen v době od 20.5. do 15.6. 1949 proběhnout 110 procesů s 1400 osobami. bezpečnostní pětky Proto byly vytvořeny tzv. bezpečnostní pětky. Na celostátní a krajských úrovních se staraly o přísun nepřátel. Zároveň bylo vyšetřování přesunuto z bezpečnostní komise ÚV KSČ na zvláštní vyšetřovací sektor pro stranické a politické delikty, který byl k tomuto účelu vytvořen na ministerstvu vnitra. Tento odbor dostal na starost vedoucí zrušené bezpečnostní komise Karel Šváb, který byl sám později popraven. dovolená u Černého moře Tento vývoj podpořil též průběh Gottwaldovy dovolené na Krymu. V září 1948 zde byl Gottwald, který se do té doby chlubil klidným průběhem převratu, upozorněn Stalinem, že závěry bukurešťské schůzky platí pro všechny. Nepřátele je nutno zneškodnit i ve vlastních řadách. |
mezinárodní souvislosti Ve většině socialistických států se soudruzi snažili. V celé řadě zemí již třídní boj probíhal. Pro vývoj v naší republice mělo největší význam vyšetřování maďarského komunisty László Rajka, který byl nakonec, spolu s dalšími, odsouzen a popraven. sovětští poradci Na žádost Gottwalda a Slánského přijeli do Prahy sovětští poradci, kteří měli pomoci s organizací velkých procesů, stejně jako v jiných socialistických státech. Poradci nepřijeli diskutovat, přijeli konat. Pod jejich dohledem se spirála začala roztáčet... Procesy mimo KSČ Procesy s vysokými funkcionáři KSČ byly kdysi vnímány jako vrchol represí komunistického režimu v Československu. Bezpochyby neprávem, protože funkcionáři KSČ tvořili velmi malé procento obětí politických procesů 50. let. Naprostou většinu obětí představovali lidé, kteří neměli s KSČ nic společného, proti režimu se pokoušeli bojovat nebo byli režimem z různých důvodů vnímáni jako potenciální odpůrci či nespolehlivé živly. Politické procesy v 50. letech lze rozdělit do několika kategorií:
Soudní perzekuce politické povahy Šlo o politické procesy v pravém slova smyslu. Před soudem stanuly osoby žalované a odsouzené za skutečnou politickou činnost - ať již vykonstruovanou (jako procesy uvnitř KSČ) nebo vyprovokovanou, nebo zaměřenou proti komunistickému režimu. Procesy politicky motivované V těchto procesech šlo o "trestné činy" převážně hospodářského rázu, o činy nebo přestupky skutečné či uměle nastražené. Sloužily k "odhalování viníků" z řad odpůrců režimu nebo třídních nepřátel a k odhalování příčin hospodářských potíží a neúspěchů hospodářské politiky v republice. Soudy za politické verbální činy Probíhaly na nižších stupních prokuratur a soudů a žaloba se obvykle týkala "protistátních výroků", "urážek" hlavy státu a spojenců, rozšiřování "nepravdivých" a "poplašných" zpráv či "pobuřování". Rozsudky vynášené tajnými komisemi Rozhodnutí komisí měly stejné motivy - perzekuce osob režimu nepohodlných. Jejich oběti končily v pracovních táborech se ztrátou osobní svobody. |
procesy uvnitř KSČ |
procesy mimo KSČ |
související texty: |
autor textu: Daniel Růžička použitá literatura: 24,171 |
Facebook Twitter | nahoru home |
Copyright © 1999 - 2024 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |