Politické procesy v ČSR v 50. letech: TOTALITA

Politické procesy v ČSR v 50. letech

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským

Hledání československého Rajka - Sovětští poradci v Československu

Příchod poradců

Neúspěšný hon na nepřítele uvnitř KSČ a tlak z Budapešti a Varšavy byly bezprostředním důvodem k příchodu sovětských poradců do československé Státní bezpečnosti.

V den zahájení Rajkova procesu 16. září 1949 předložil Rudolf Slánský prezidentu Gottwaldovi k podpisu telegram adresovaný vedení KSSS, kde KSČ žádá o vyslání odborníků, kteří "znají podrobnosti maďarského soudního procesu, a kteří by pomohli vést vyšetřování v Československu".

Na počátku října 1949 pak do Prahy skutečně dorazili dva sovětští poradci Lichačov a Makarov. Své poslání spatřovali ve vyhledávání nepřátel v KSČ a ve výrobě politických procesů. Zdůrazňovali, že nepřítele ve straně nikdy neodhalí strana sama, ale jen Bezpečnost. Začali kritikou dosavadní práce Státní bezpečnosti a přispěli tak k jejím změnám.

Zvláštní útvar StB

Ještě před svým příchodem sovětští poradci navrhli zřídit zvláštní útvar Státní bezpečnosti pro odhalování nepřátel ve straně. Do jejího čela byl postaven vedoucí evidenčního oddělení ÚV KSČ Karel Šváb. Měl zvláštní postavení - nepodléhal ministru vnitra a formálně byl veden jako zástupce velitele StB. (V roce 1952 byl popraven za "nepřátelskou činnost" jako člen Slánského spikleneckého centra.)

Do zvláštního útvaru StB nastoupili další pracovníci aparátu KSČ - Heda Synková (vyhodnocovací skupina) a Bohumil Doubek (vyšetřovací skupina). Na přelomu let 1949 a 1950 se útvar znatelně rozšířil o pracovníky StB (např. Vladimír Kohoutek) a o funkcionáře KSČ, absolventy stranické školy (Karel Košťál, Jan Musil).

Útvar se proměnil v řádný sektor StB a byl členěn na vyšetřovací a protitrockistický referát, na referát nepřátel ve straně, referát interbrigadistů, referát buržoazních nacionalistů a referát zpravodajských sítí v KSČ.

Nový směr ve vyšetřování

Sovětští poradci se začali soustředit na vyšší funkcionáře z řad interbrigadistů a tzv. londýnské skupiny, tedy komunistů, kteří byli během druhé světové války v exilu v Londýně. Dne 24. a 26. listopadu 1949 byli proto zatčeni náměstek ministra zahraničního obchodu Evžen Löbl a šéfredaktor Rudého práva Vilém Nový se svými manželkami. Zatčen byl i ekonomický poradce předsedy vlády Milan Reimann, který ještě v prosinci spáchal sebevraždu.

Löbl byl zatčen na přímý podnět Moskvy, kde jej považovali za zarytého nepřítele SSSR a kritizovali za styky s Fieldem. Po měsíčním vyšetřování sovětští poradci dospěli k závěru, že ani jeden ze zatčených československým Rajkem nebude.

Svou pozornost proto upřeli na Vladimíra Clementise a skupinu slovenských nacionalistů.

související texty:

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra
v čele s Rudolfem Slánským

hledání československého Rajka:

Sovětští poradci

příprava procesu:

Koncepce protistranického spiknutí