Někteří lidé se po revoluci divili, proč nemáme pouze jednu stranu. Již skoro roční zkušenost jim dala dostatečnou odpověď v tom smyslu, že mnoho stran je sice čert, jedna strana však by byla ďábel.

Jiří Lederer v úvodníku novin Hlas, duben 1946

počátky KSČ

Založena 14.-16.5.1921 v Praze, vstoupila do Komunistické Internacionály (KI) a usilovala o uskutečnění socialistické revoluce v Československu podle sovětského vzoru. Základ členstva KSČ tvořili příslušníci marxistické levice, kteří se odštěpili od Československé sociální demokracie. Protože kongres KI v Moskvě rozhodl o sjednocení všech národních komunistických stran v jednom státě, byla 30.10.-2.11.1921 vytvořena jednotná KSČ.
(detail)

bolševizace KSČ

V roce 1929 se konal V. sjezd KSČ, na kterém zvítězila marxisticko-leninská linie uvnitř KSČ v čele s Klementem Gottwaldem, což znamenalo mnohem intenzívnější bolševizaci KSČ v přípravě socialistické revoluce.
(detail)

1938-1945

9.10.1938 byla činnost KSČ úředně zastavena na Slovensku, 20.10.1938 v českých zemích a 27.12. 1938 byla úředně rozpuštěna. Vedení odešlo do Moskvy, část podle pokynů moskevského centra působila v Londýně. Po rozpadu ČSR 1939 se KSČ na Slovensku organizačně osamostatnila a přeměnila v KSS, rovněž řízenou pokyny z moskevského vedení KSČ. To využívalo odboj a velmocenské postavení SSSR k dosažení rozhodujícího podílu na politické moci po válce.
(detail)

1945-1948

Od jara 1945 byly KSČ i KSS (28.9.1948 opět sloučena s KSČ, ale fungovala nadále jako organizačně územní jednotka na Slovensku) vládními stranami, v parlamentních volbách 26.5.1946 získala KSČ největší počet hlasů a Gottwald se stal ministerským předsedou. Podpora oklamaných voličů a mocenský vliv SSSR umožnila KSČ vystupňovat nátlakové akce a 25.2.1948 převzít politickou moc ve státě.
(detail)

totalitní způsob vládnutí

Po svém únorovém vítězství komunisté vybudovali totalitní politický systém, kterým byla veškerá moc soustředěna mezi nejvyšší funkcionáře KSČ, zbylou opozici zlikvidovali. Zákonodárné orgány, vládní instituce a nekomunistické politické strany se staly pouhými vykonavateli příkazů KSČ a zástěrkou diktatury.
(detail)

budování komunismu

Komunisté podle sovětského vzoru znárodnili průmyslové podniky a zahájili výstavbu těžkého průmyslu, násilně zlikvidovali soukromý sektor národního hospodářství, soukromá řemesla, maloobchod, živnosti a zkolektivizovali vesnice.
(detail)

rok 1968

Totalitní systém, vybudovaný komunisty na principu diktatury proletariátu, prostoupil všechny oblasti života, pokusy o jeho reformu skončily vždy neúspěchem. Nejdůslednější z nich, tzv. obrodný proces Pražského jara 1968, byl na příkaz SSSR potlačen intervencí vojsk Varšavské smlouvy.
(detail)

normalizace

zahájená v roce 1969 nástupem Gustáva Husáka podporovaného z Moskvy a za přítomnosti okupačních vojsk SSSR, posílila dogmatickou orientaci v duchu umírněnějšího stalinismu. Sovětská okupace byla komunisty prezentována jako bratrská a internacionální pomoc a obrodný proces jako kontrarevoluce. XIV. sjezd KSČ v roce 1971 již konstatoval odvrácení dosud nejvážnějšího ohrožení mocenských pozic komunistů.
(detail)

na věčné časy a nikdy jinak

I v následujícím období byly sjezdy pompézními akcemi komunistů a demonstrací absolutní moci, která podle jejich představ měla trvat navždy, proto komunisté bránili všemi prostředky pokusům opozice o zásadnější změny.
(detail)

post scriptum(?) aneb "s převlečenými kabáty"

Po parlamentních volbách v roce 1990 v ČR přešla KSČ do opozice pod názvem Komunistická stran Čech a Moravy (KSČM), KSS se transformovala ve Stranu demokratické levice. KSČM zůstává nadále nedůvěryhodnou politickou stranou, využívající demokratický systém a sametový přístup ke komunistům k tomu, aby opět získala rozhodující politickou moc pro své přívržence.
(detail)

• stranické orgány
• odhad velikosti členské základny
• vztah KSČ k politice Michaila Gorbačova

vedoucí představitelé KSČ v období 1945 - 1989:

související texty:

Komunistická strana Sovětského svazu

autor textu: Vladimír Mach