Po Únoru 1948 začaly okamžitě československé státní orgány filtrovat informace o domácích i zahraničních událostech.

Do republiky se informace ze zahraničí dostávaly převážně těmito cestami:

a) rozhlasové vysílání
Zahraniční rozhlasové stanice lze rozdělit na ty, jejichž program byl primárně určen pro československé občany (Svobodná Evropa, vysílání BBC pro Československo....) a ostatní stanice, jejichž program byl zachytitelný na našem území.

Vybranné rozhlasové stanice byly rušeny.

b) televizní vysílání
bylo dostupné v omezené míře v příhraničí. Radiokomunikace se snažily jeho sledování zamezit vysíláním programu Československé televize na stejných nebo podobných frekvencích.

Snaha zamezit poslechu zahraničních TV stanic nemusela být omezena jen na západní státy. V období politických změn v Polsku "nebylo vítáno" ani vysílání polské televize, které bylo tehdy mezi čs. občany oblíbené pro svůj obsah (filmy, zpravodajství) a také jazykovou přístupnost.

c) cestování mezi zeměmi, poštovní styk
Na státních hranicích s vybranými zeměmi byly prováděny zvýšené kontroly, především, čs. občanů.

Státní bezpečnost prováděla na vybraných poštách systematickou kontrolu poštovních zásilek ze/do zahraničí.

Přesto se touto cestou dostával do země západní tisk a časopisy. Mezi lidmi také kolovaly různé katalogy obchodních domů. Mohli tak srovnávat nesrovnatelné - nabídku spotřebního zboží.

Exilový tisk a literární díla zakázaných čs. autorů byla do republiky cíleně převážena pro omezenou skupinu čtenářů (Disent).

Dále pak byla rozšiřována samizdatem (opisována). I z tohoto důvodu byly rozmnožovací přístroje a jejich používání v podnicích pod přísnou kontrolou.

d) telefonní styk
Telefonní hovory z/do vybraných zemí byly Státní bezpečností odposlouchány.

Poslech zahraničního rozhlasového nebo TV vysílání nebyl oficiálně zakázán. Bezpečnostní orgány však tuto skutečnost u každého evidovaly. Bylo z ní usuzováno na sympatie ke kapitalistickému zřízení. A to již mohlo každému v jeho životě ublížit. V různých obdobích různou měrou.

Zahraniční sdělovací prostředky se i přes všechna opatření čs. vedoucích orgánů staly významným zdrojem informací pro československé občany. Plnily ovšem také svou úlohu i v rámci soupeření mezi Východem a Západem.

Vysílání socialistických rozhlasových stanic na Západ předmětem rušení nebylo. Důvody byly jednoduché. Demokratické státy respektovaly principy svobodného šíření informací a jejich občané obsahu socialistických sdělovacích prostředků nevěnovali pozornost.

související texty:

tradice rozhlas. vysílání do Československa

Rádio Vatikán

rozhlasová stanice Svobodná Evropa

seznam zahraničních stanic

rušení zahraničního vysílání

cenzura

propaganda

domácí sdělovací prostředky - úvodní strana

sdělovací prostředky - úvodní strana

autor textu: Tomáš Vlček