Kalendárium roku 1968: TOTALITA

Kalendárium roku 1968

zářijové události:

01.09.1968

Předsednictvo ÚV Národní fronty uveřejnilo své prohlášení k současné situaci, z plenárního zasedání Ústřední rady odborů vzešlo usnesení pod názvem "Za plnou suverenitu naší republiky" a ÚV ČSM se obrátil s výzvou k čs. mládeži "Příkaz těchto dnů je služba vlasti". Tuto výzvu spolupodepsaly rady vojenské mládeže, Junáka, Svazu klubů mládeže, Čs. pionýra, Svazu vysokoškolského studentstva, Svazu junáků zálesáků a aktivu mladých poslanců.

01.09.1968

Rozkazem ministra vnitra byl zřízen aparát Stálé komise pro ochranu utajovaných skutečností. Ministr národní obrany Martin Dzúr vydal rozkaz k navazování kontaktů se sovětskými jednotkami na úrovni velitelů a štábů.

01.09.1968

ČTK přináší informaci o platných předpisech, které zaručují všem občanům náhradu za postižení při vojenských akcích. Vojenské obsazení Prahy si vyžádalo podle tehdejšího prozatímního zjištění 25 obětí na životech, 431 lidí bylo raněných a 124 z nich zůstalo v nemocničním ošetřování.

01.09.1968

Podle hrubých odhadů uvedl ve svém informačním bulletinu Městský výbor KSČ v Praze, že škody na domovním fondu činí 102 miliónů Kčs, dále v mil. Kčs: škody způsobené Dopravnímu podniku 7,5, škody způsobené podnikům řízeným odborem komunálního hospodářství Národního výboru hl. Prahy 4,05, škody způsobené výpadkem výroby 381 miliónů Kčs. Dosud nebyly vyčísleny škody způsobené na pražských objektech a majetku podniků ústředně řízených, zjišťují se dále ztráty na tržbách v hromadné dopravě, podnicích veřejného stravování, ubytovacích a kulturních podnicích. Mimořádné škody byly způsobeny v podchodu na Václavském náměstí, vykradením a poškozením Planetária, dále vznikly škody na sbírkách Národního muzea.

01.09.1968

Mnoho budov v Praze bylo v prvních dnech okupace (tento termín ovšem vymizel ze slovníku v tehdejší době) poškozeno ostřelováním. Na Vinohradské třídě jsou to budovy kolem Čs. rozhlasu, z nichž čtyři zcela vyhořely a 39 osob muselo být nouzově ubytováno. Poškozeny jsou dále pražské komunikace. Odhad škod na silniční síti jde do několika miliónů Kčs.

01.09.1968

Ministerstvo dopravy oznamuje, že přechody s NDR, Rakouskem a Polskem již fungují normálně. Ve styku s NDR a Maďarskem je přeprava možná jen pro vracející se čs. občany. Na Hlavním nádraží v Praze bylo zrušeno nádražní velitelství cizích vojsk se sovětskou posádkou. Ministerstvo jedná o uvedení mezinárodních rychlíků do provozu.

01.09.1968

Hlavní budovy spojů v Praze, jakož i Hlavní pošta byly uvolněny a začaly pracovat. Rozhlasové vysílače, zejména na Slovensku, jsou ještě obsazeny cizími vojsky. Do budovy Na Poříčí se vracejí pracovníci redakcí a ostatní zaměstnanci vydavatelství Rudého práva. V jeho deníku je prohlášení k současné situaci s podpisem několika vedoucích kulturních osobností.

01.09.1968

Zásobovací situace se normalizuje. Hutní podniky dosahují zhruba 90 % plánované výroby, strojírenství 65 - 85 %. Omezeny jsou noční směny. Tramvaje v Praze jezdí pouze do půlnoci. Žádná elektrárna nebyla obsazena cizími vojsky, zemní plyn ze SSSR je dodáván normálně.

01.09.1968

Obě komory italského parlamentu na zvláštním zasedání odsoudily vojenskou intervenci v Československu a italskou vládu pověřily, aby "všemi způsoby a na všech úrovních" podporovala úsilí a právo čs. lidu na opětné získání nezávislosti.

01.09.1968

Západoněmecký ministr zahraničí W. Brandt v televizním rozhovoru vyslovil požadavek "přezkoumání obranné aktivity NATO a posílení politické jednoty tohoto paktu", protože vojenská intervence v Československu ukázala, že nelze spoléhat na "vypočítatelnost" sovětské politiky.

02.09.1968

Prezident a předseda vlády přijali na Hradě téměř padesátičlennou delegaci Koordinačního výboru tvůrčích svazů. Dle vzpomínek publicisty Jiřího Lederera šlo prezidentovi hlavně o to, aby umělce a vědce přesvědčil o nezbytnosti přijetí utajovaného moskevského protokolu. Omezení svobody médií označili politici za přechodné, normalizaci za předpoklad odchodu cizích vojsk z naší země a pokračování polednového vývoje, slíbili další podporu kultuře.

02.09.1968

Aktiv předválečných členů KSČ ve Vítkovicích se přihlásil ke vstupu vojsk jako k internacionální pomoci.

02.09.1968

Čs. vláda projednala celkovou situaci ve sdělovacích prostředcích a schválila návrh zákona o některých opatřeních v oblasti periodického tisku a v ostatních sdělovacích prostředcích. Vzala na vědomí, že v nejbližších dnech budou uvolněny hlavní objekty Čs. rozhlasu a Čs. televize.

Vyzvala funkcionáře národních výborů, aby vstupovali do styku s veliteli jednotek armád Varšavské smlouvy ve svém okolí, uplatňovali přitom požadavky, jejichž splnění je nezbytné pro normalizaci života v zemi.

Zároveň vláda zřídila "operativní štáb pro sledování oboustranného plnění moskevských dohod".

02.09.1968

Ředitel nově zřízeného Úřadu pro tisk a informace (později ČÚTI - Český úřad pro tisk a informace) J. Vohnout svolal poradu vedoucích pracovníků tisku, rozhlasu a televize, aby s nimi projednal otázky žurnalistické práce v nové současné situaci.

02.09.1968

Sovětská vláda v diplomatické nótě Spolkové republice Německa obviňuje bonnskou vládu z odpovědnosti za vývoj událostí v Československu.

02.09.1968

Předseda čínské vlády Čou En-laj uvedl u příležitosti přijetí severovietnamského velvyslance, že výsledek sovětsko - československých rozhovorů v Moskvě je vynucený pomocí bajonetů a má odvést pozornost světa od obětování zájmů čs. lidu. "Sovětský imperialismus" na základě své politiky spolupráce s USA usiluje o nové rozdělení světa.

03.09.1968

Ministerstvo zahraničních věcí posílá depeši stálé čs. misi při OSN v New Yorku s pokynem zabránit jednání o čs. otázce na Valném shromáždění OSN.

Další depeše je určena čs. zastupitelskému úřadu v Bernu a vyzývá ministra Jiřího Hájka k návratu do Prahy.

03.09.1968

Moskevský list Izvestija ostře kritizuje Jiřího Hájka a jeho údajnou "snahu odtrhnout ČSSR od zemí socialistického společenství", dále ho obviňuje ze spolupráce s nacistickým Gestapem a dalších činů. (Ministr Jiří Hájek se vrátil do Prahy ze Ženevy 5. září.)

03.09.1968

Ota Šik byl odvolán z funkce místopředsedy čs. vlády a byl jmenován do funkce rady jako ekonomický poradce čs. zastupitelského úřadu v Bělehradě.

03.09.1968

Čs. aerolinie denně přicházejí o 2,5 miliónu Kčs, a proto žádají velení vojsk pěti států o uvolnění letiště nejen v Praze - Ruzyni, ale i dalších letišť v zemi.

03.09.1968

Okupační jednotky začaly uvolňovat budovy médií.

03.09.1968

ÚTISK vydal první výnos s pokyny:
"Nepublikovat nic, co by mohlo vyznít jako kritika Sovětského svazu, PLR, MDR, BLR, MLR… Neuveřejňovat informace a články, které by napadaly cizí vojenské jednotky na území našeho státu… Nepoužívat termín okupant a okupace ... Nepropagovat heslo neutrality ..." (příklad)

Další výnos ÚTISKu z 9. září zakazoval "informace týkající se dílčího i celkového zhodnocování škod způsobených vojenským obsazením, případně pobytem cizích vojsk v naší zemi ... Zprávy a údaje o zabitých a zraněných během obsazení i později a o incidentech s vojsky pěti států..."

04.09.1968

Vysílání televize zahájila večer z pražského studia černě oděná hlasatelka Kamila Moučková; následovala recitace Horova Zpěvu o rodné zemi, přednesená Luďkem Munzarem, a Smetanův Dalibor.

04.09.1968

V médiích zemí východního bloku vyšly v těchto dnech dezinformace o údajném nálezu zbraní a portrétu Adolfa Hitlera v ČST a v pracovně Jiřího Pelikána pornografie.

Nové televizní magazíny a diskuse, které souzněly s ideály Pražského jara, však byly na podzim jeden za druhým zakazovány. První magazín Jsme s vámi - buďte s námi Jiřího Kantůrka a Vladimíra Škutiny v režii Jaromíra Vašty měl pouze tři pokračování, následně v září a v říjnu mizely z obrazovek další pokusy o udržení polednového trendu vysílání - Hovory s lidmi, O čem se hovoří, 3 plus 1-jak dál?, Jak se máte - co děláte?, připravované jmenovanými publicisty, Ladislavem Danešem, Přemkem Podlahou, Zdenou Joskovou aj.

04.09.1968

Prezident republiky Ludvík Svoboda a předseda vlády Oldřich Černík přijali delegaci akademických funkcionářů, dále navštívili několik pražských závodů, Alexander Dubček zavítal mezi pracující ČKD Praha.

04.09.1968

Vláda přijala usnesení o společenských a sociálních právech rehabilitovaných osob, která mají zajišťovat národní výbory, orgány a organizace Národní fronty a Svaz bojovníků za svobodu. Současně zpracovala návrh zákona o některých opatřeních k zajištění veřejného pořádku a klidu.

04.09.1968

Předsednictvo České národní rady na svém jednání vyslechlo výklad předsedy Čestmíra Císaře o obsahu moskevských jednání, protokolu, a o jejich důsledcích pro práci, zejména v přípravách federalizace země. Navrhlo co nejdříve jednat se slovenskými partnery. Došlo k němu 5. září a cestou do Bratislavy se naše delegace prodírala ještě kolonami vozidel cizích vojsk.

04.09.1968

Orgány pražské Veřejné bezpečnosti s příslušníky vojsk ministerstva vnitra převzaly ostrahu některých objektů důležitých pro život hlavního města a celého státu.

04.09.1968

Jeden ze základních kádrů čs. rozvědky a 2. tajemník čs. velvyslanectví v Rakousku Ladislav Bittman emigroval.

04.09.1968

Ústřední ředitel Čs. rozhlasu Zdeněk Hejzlar rezignoval na svou funkci. Odvolán byl až 18. září.

05.09.1968

Alexander Dubček svolal aktiv pracovníků ÚV KSČ a jeho institucí, v týž den také řídil celostátní poradu vedoucích krajských funkcionářů Lidových milicí.

05.09.1968

V Rudém právu otiskuje Oldřich Švestka prohlášení, že se nepodílel na přípravě invaze.

05.09.1968

Středočeský krajský deník Svoboda otiskl prohlášení J. Pillera, který uvádí, že se nikdy "nedopustil na lidu naší země jakékoli zrady, ani zrady na naší komunistické straně".

05.09.1968

Moskevská Pravda otiskla dopis tří starých komunistů z Ostravy, kteří uvítali vstup sovětské armády do Československa.

05.09.1968

Ministr obrany USA Clark M. Clifford v Národním tiskovém klubu ve Washingtonu uvedl, že vojenská intervence v Československu jasně ukázala, že další přítomnost americké armády v Evropě je stále životně důležitá.

05.09.1968

Prezident přijal demisi místopředsedy vlády pro ekonomiku Oty Šika a ministra vnitra Josefa Pavla.

05.09.1968

Ministerstvo vnitra oznámilo, že zamítlo stanovy KAN (klub, který měl pobočky napříč českou zemí po 21. srpnu již rozhodl o skončení svých aktivit) a K 231.

Byť byly názory na K 231 i u některých progresivních komunistů kontroverzní, bývalí političtí vězni vyvíjeli intenzivní činnost; jen za první dva měsíce od ustavení 31. března měl K 231 osmdesát regionálních poboček, celkem se do Klubu přihlásilo osmdesát tisíc občanů.

Dle zákona č. 82/1968 Sb. z června bylo rehabilitováno 1500 odsouzených po roce 1948. Z nejznámějších osobností to byla Dr. Milada Horáková, u níž byl rozsudek zrušen, ale plně rehabilitována byla až po listopadu 1989; generál Heliodor Píka byl rehabilitován v prosinci 1968.

05.09.1968

Začal opět vycházet deník Práce.

05.09.1968

Pokračovalo shromažďování občanů na podporu polednové politiky.

06.09.1968

František Kriegel rezignoval na funkci předsedy Národní fronty. Jeho nástupcem se stal sympatizant okupantů Evžen Erban, dosavadní generální tajemník Národní fronty, přičemž tato funkce byla zároveň zrušena.

06.09.1968

Prezident republiky v přítomnosti Alexander Dubčeka a Oldřicha Černíka přijal ministra Jiřího Hájka a oznámil mu, že nemůže zůstat nadále ve funkci ministra zahraničí.

06.09.1968

Předsednictvo ÚV KSČ schválilo text dopisu všem základním organizacím KSČ, jehož znění se stalo předmětem kritiky Leonida Brežněva, jak později uvedl V. V. Kuzněcov.

06.09.1968

Novým vedoucím politickoorganizačního oddělení ÚV KSČ byl jmenován Josef Filus namísto Jana Koláře.

06.09.1968

Na redaktora Čs. televize Vladimíra Škutinu bylo podáno trestní oznámení "pro vzbuzování falešných nadějí hromadnými sdělovacími prostředky"

06.09.1968

V bratislavském rozhlasu odsoudil Laco Novomeský dopis "starých komunistů z Košic", který 26. 8. uveřejnila moskevská Pravda.

06.09.1968

Z podniků a institucí docházejí na ÚV KSČ stále dopisy, které se týkají vysvětlení některých otázek. Za všechny lze citovat z dopisu celozávodního výboru KSČ podniku zahraničního obchodu Strojimport:
"Považujeme za nepřijatelné, že členem předsednictva ÚV KSČ je nadále Vasil Biĺak. Koho zastupuje? Dříve byl v předsednictvu z titulu funkce 1. tajemníka ÚV KSS. Nyní mu však v KSS projevili nedůvěru tím, že nebyl zvolen ani za řadového člena ÚV KSS. Totéž se týká kandidáta předsednictva ÚV KSČ Jozefa Lenárta, obdobně Aloise Indry, který je stále tajemníkem ÚV KSČ a členem sekretariátu, také J. Pillera a Miloše Jakeše. Obracíme se na vás přímo, soudruzi Biĺaku, Indro, Lenárte, Jakeši a Pillere, projevte aspoň minimum státnické moudrosti a vzdejte se vedoucích funkcí, které zastáváte. Čestmír Císař, F. Kriegel, J. Pavel a Ota Šik pochopili situaci a svým dobrovolným odchodem ulehčili pozici vedení strany vůči členstvu a všemu lidu ČSSR. Pokud tak neučiníte, jsme nuceni se od vás veřejně před našimi pracujícími distancovat a neuznávat vás za vedoucí představitele KSČ."

06.09.1968

Na Fond republiky darovali čs. občané celkem 207 325 804Kčs, na Zlatý poklad 68 kg a 261 gramů zlata.

06.09.1968

Americký prezident L. Johnson na tiskové konferenci ve Washingtonu řekl, že obdržel ujištění od Sovětského svazu o tom, že neplánuje ve východní Evropě žádné další vojenské akce. Na postoji vlády USA k smlouvě o nešíření jaderných zbraní se ani po událostech v Československu nic nezměnilo.

07.09.1968

Prezident republiky Ludvík Svoboda s manželkou pozval manželské páry do zámku v Lánech; pozvání přijali Dubčekovi, Černíkovi, Smrkovští a Císařovi.

07.09.1968

Začaly vycházet všechny deníky (Mladá fronta o den později) a také většina týdeníků.

07.09.1968

Deník NDR Neues Deutschland přinesl dvě závažná obvinění ČSSR: člen politbyra ÚV SED Kurt Hager uvedl, že bonnská vláda usilovala spolu s vnitřními kontrarevolučními silami vytvořit v ČSSR centrum, z něhož by bylo podkopáno společenství socialistických států; předseda východoněmeckých odborů a rovněž člen politbyra ÚV SED Harry Tisch řekl, že kontrarevoluce se v ČSSR podílela na moci, měla ve vládě několik ministrů a ovládala masové komunikační prostředky.

07.09.1968

Čs. aerolinie sdělily, že od 9. září obnoví provoz na všech vnitrostátních i mezinárodních linkách.

07.09.1968

Z rozkazu ministra vnitra navazuje Hlavní správa StB spojení se zástupci sovětské kontrarozvědky při vojenském velení sovětské armády v ČSSR.

07.09.1968

Pracovníkům rozhlasu byla vrácena jejich budova na Vinohradské třídě, o den později vyšla Mladá fronta. O napáchaných škodách nesměli redaktoři médií dle výnosu Úřadu pro tisk a informace psát.

08.09.1968

Po 18denní odmlce bylo obnoveno vysílání studia Čs. televize v Košicích.

08.09.1968

Bylo oznámeno, že v době od 21. do 31. srpna vstoupilo do KSČ v Jihočeském kraji přes 300 nových členů (z toho 100 ve vojenských útvarech), v Západočeském kraji 252, v Severočeském kraji 400 a v Praze podalo přihlášky do KSČ 398 lidí.

08.09.1968

Ve švýcarském basilejském Městském divadle uspořádali matiné na podporu Československa. V programu vystoupilo několik předních tvůrčích pracovníků, mj. F. Dürrenmatt, M. Frisch, Günter Grass, P. Bichsel; dopis tomuto shromáždění zaslal H. Böll, pozdější nositel Nobelovy ceny.

08.09.1968

První tajemník ÚV Komunistické strany Ukrajiny P. J. Šelest na mítinku v Kyjevě řekl mj., že kontrarevoluční protisocialistické živly v ČSSR se pokusily zmocnit klíčových pozic ve straně a státě.

08.09.1968

Ve Varšavě (Polsko) předneslo první tajemník ÚV PSDS W. Gomulka obsáhlý projev, v němž se mj. zabýval důvody, které vedly vlády pěti států Varšavské smlouvy k vojenskému zásahu do ČSSR.

Během jeho projevu na varšavském Stadionu desetiletí se upálil na protest proti invazi do Československa 59letý Ryszard Siwiec, úředník z polského Přemyšlu. Zemřel 12. září.

09.09.1968

Vláda projednala a schválila návrh zákona o Národní frontě.

09.09.1968

Byli jmenováni náměstci ministra vnitra F. Vašek a J. Rybář.

09.09.1968

Ministr kultury M. Galuška, tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář, vládní zmocněnec O. Závodský a vedoucí oddělení ÚV KSČ D. Havlíček se zúčastnili oficiálního obnovení vysílání Čs. rozhlasu z jeho hlavní budovy na Vinohradské třídě. Poděkovali všem rozhlasovým pracovníkům za heroický výkon při srpnovém vysílání a zároveň je požádali o pomoc v potupné normalizaci poměrů a při důsledném plnění moskevské dohody.

09.09.1968

Z Čs. rozhlasu bezprostředně po srpnových událostech odešlo natrvalo do ciziny mnoho pracovníků; byli mezi nimi mj. Sláva Volný, Richard Ernest, Karel Krautgartner, Jiří Stárek, Zdeněk Bruderhans, Luděk Hulan, Pavel Pecháček, Danica Kostová, Karel Jezdinský a Vilém Fuchs. V seznamech emigrantů, který rozhlasové vedení vypracovalo a předložilo sekretariátu ÚV KSČ bylo mj. uvedeno také jméno Pavel Minařík, který byl pomocným pracovníkem krajského studia v Brně. Jak se později ukázalo, byl agentem StB a v emigraci proslul přípravou atentátu na redakci vysílání Svobodné Evropy v Mnichově.

09.09.1968

Zpravodaj ČTK při OSN K. Král byl odvolán pro svůj výklad o vývoji událostí v ČSSR, který podal 6. září.

09.09.1968

Francouzský prezident Ch. de Gaulle na tiskové konferenci znovu odsoudil vojenskou intervenci v Československu, která odporuje snahám po uvolnění mezinárodního napětí a není ničím jiným než výrazem sovětské hegemonie.

09.09.1968

V televizi vystoupil Jaroslav Seifert. "Jako jsme si dali na podstavec první tank, který přijel v květnu 1945 do Prahy," řekl, "tak si vystavíme poslední, který opustí naši vlast."

10.09.1968

Ludvík Svoboda, Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Oldřich Černík a Gustáv Husák vydali provolání k čs. lidu. Vyjádřili v něm odhodlání pokračovat v cestě reformní politiky, nastoupené v lednu. "Někteří lidé si myslí, že se budeme vracet do situace před lednem 1968, za slovenské komunisty říkám, že ne. Ani Sověti to nežádají...", prohlásil při té příležitosti Gustáv Husák.

10.09.1968

Vláda jmenovala Bohuslava Švece zmocněncem pro Čs. televizi, Odona Závodského pro Čs. rozhlas; řízením ČTK byl pověřen Jindřich Suk.

10.09.1968

Byla vydána směrnice k uplatnění tiskového zákona a dodržování pokynů ČÚTI.

10.09.1968

V redakcích deníků a časopisů se objevil zjednodušený výklad "cenzurních pokynů", platných od 1. 9. Co se nesmí: kritizovat SSSR a ostatní socialistické země; psát o cizích vojenských jednotkách; nepoužívat pojmů "okupant" a "okupace"; psát o neutralitě, akcích Rady bezpečnosti OSN a Varšavské smlouvy; psát o zásobovacích potížích. A co se musí: každou zprávu, týkající se osob, prověřovat; dodržovat a respektovat seznamy utajovaných skutečností, hospodářské a státní tajemství.

10.09.1968

Rudé právo otiskuje článek Zdeňka Mlynáře "Právo a právní ochrana občanů v podmínkách normalizace".

10.09.1968

Deník Práce přináší rozhovor s novým ministrem vnitra J. Pelnářem.

10.09.1968

Výbor Svazu slovenských spisovatelů se rozhodl přerušit vydávání týdeníku Kultúrny život a začne vydávat nový časopis Literárny život, jehož šéfredaktorem bude Dominik Tatarka.

10.09.1968

Od 6. čísla týdeníku Novinář došlo ke změnám: redakční radu řídí Vladislav Jisl, výkonným redaktorem zůstal Jan E. Sedláček a grafickou úpravou byl pověřen Václav Třešňák.

10.09.1968

Záříjové číslo časopisu Novinář přineslo úvodník Stanislava Malečka "Hledání jistot" a v něm je kladen důraz na věrnost socialismu, svobodu tisku, s níž "budeme muset zacházet moudřeji a obezřetněji". A dále: "Bude nutné soustředit síly, abychom se co nejrychleji dostali k syndikalistickému pojetí naší novinářské organizace."

V tomtéž čísle jsou uvedeny některé osobní zprávy: novým šéfredaktorem Světa v obrazech byl jmenován Josef Holler, novým předsedou redakční rady časopisu Reportér byl ustanoven Zdeněk Eis, místo Kulturní tvorby vychází týdeník Politika, jehož šéfredaktorem se stal Alois Svoboda, spisovatel Jan Drda byl jmenován šéfredaktorem týdeníku Svět práce, novým šéfredaktorem Svobodného slova byl jmenován Jiří Pavlis, jeho zástupcem Pavel Nerad a hlavním sekretářem Vladimír Zizius.

Dále je v tomto čísle Novináře zpráva, že prezident republiky udělil vedoucímu redaktoru zahraničního vysílání Čs. rozhlasu Milanu Weinerovi Řád práce.

O problémech s cenzurou pojednává stejnojmenný článek Jaroslava Diblíka.

Redakce Novináře vysvětluje, že číslo obsahuje některé příspěvky, které vznikly v době dovolených před vstupem okupačních vojsk, a nebylo pak možné zajistit více informací, které by postihly složitou problematiku novinářské práce "těchto dní". Dále uvádí že dvojčíslo 7/8 se expedovalo v srpnu a pro obtížnou distribuci je mnozí čtenáři nedostali. Vzhledem k tomu, že obsahovalo všechny hlavní dokumenty a projevy z mimořádného sjezdu Svazu čs. novinářů, redakce toto číslo pošle každému, kdo o ně požádá.

10.09.1968

Pražská divadla začala opět hrát. Představení opery Bedřicha Smetany Dalibor v Národním divadle se zúčastnili Ludvík Svoboda, Alexander Dubček a Oldřich Černík.

10.09.1968

Východoněmecký list Neues Deutschland uveřejnil rozsáhlou stať Kurta Zimmermanna "Duchovní průkopníci kontrarevoluce", podle níž skupina čs. intelektuálů se už několik let postupně zmocňovala sdělovacích prostředků. Důležitým mezníkem byla konference v Liblicích o F. Kafkovi v roce 1963. (Poznámka: mj. poukázala na to, jak je "kafkovské téma" odcizení a znicotnění člověka tváří v tvář byrokratickému aparátu právě v socialistických režimech aktuální.) Po ní vznikala v ČSSR střediska revizionistických a buržoazních ideologů, kteří učinili z Prahy tvrz "moderního marxismu" a prostřednictvím teze pluralismu zahájili útok na KSČ. Tato stať měla ještě pokračování v následujících dnech 11. a 12. 9.

11.09.1968

Prezident republiky se zúčastnil aktivu stranických funkcionářů podniku Škoda v Plzni.

11.09.1968

Alexander Dubček přijal delegaci představitelů dětských a mládežnických organizací, vedenou předsedou ÚV ČSM Z. Vokrouhlickým. Tentýž den řídil poradu vedoucích stranických tajemníků.

11.09.1968

Josef Smrkovský přijal V. V. Kuzněcova, prvního náměstka ministra zahraničí SSSR A. Gromyka. Ten zůstal v republice až do konce roku, aby sledoval, jak se plní úkoly moskevského protokolu a jak se vyvíjí proces normalizace v naší zemi. Během svého pobytu si vysloužil přezdívku "Reichprotektor", používanou v období nacistické okupace v letech 1939-45.

11.09.1968

Sovětské jednotky uvolnily budovy Svazu čs. novinářů (v tom i redakci časopisu Reportér), Svazu čs. spisovatelů, zatímco prostory Svazu čs. výtvarníků zůstaly ještě obsazeny.

11.09.1968

Moskevská Pravda uveřejnila článek S. Kovalova nazvaný "klidné" a bouřlivé kontrarevoluci. Podle něj se v ČSSR objevil nový historický jev: tzv. "klidná" nebo "tichá" kontrarevoluce. Autor dále oživil Stalinovy doktríny o třídním boji, vedoucí úloze KSSS a SSSR.

11.09.1968

Jugoslávská vláda předala vládě SSSR odpověď na její prohlášení z 30. 8. o postojích Jugoslávie k intervenci pěti zemí v Československu.

11.09.1968

Na zasedání předsednictva ÚV KSS Gustáv Husák označil za základ dalšího vývoje plnění moskevského protokolu.

12.09.1968

Vláda jednala o mimořádných zákonných opatřeních v médiích. Byl ustaven Vládní výbor pro tisk a informace, jehož úkolem bylo "jednotně usměrňovat a kontrolovat činnost tisku, rozhlasu, televize a Československé tiskové kanceláře… "Opatření, označené za mimořádné, se však rychle transformovalo v řádné. Řízením tohoto výboru byl pověřen místopředseda vlády Peter Colotka.

12.09.1968

Byly vydány interní pokyny pro programové inspektory a hlasatele Čs. rozhlasu.

12.09.1968

Došlo k utajované schůzce všech hlavních představitelů státu a strany, aby spolu s ministrem Martinem Dzúrem, generálem K. Rusovem a zástupcem náčelníka operační správy plukovníkem Pickem projednali přípravu a postup delegací na chystaných jednáních se sovětskou stranou o umístění sovětských vojsk v Československu.

12.09.1968

Sovětská agentura TASS ve svém oficiálním prohlášení odmítla pověsti západoněmeckého tisku, že Sovětský svaz je připraven nahradit škody způsobené vojenskou intervencí v Československu. Účet by měly naopak platit podle tohoto prohlášení "kontrarevoluční síly", které je způsobily výzvami ke stávkám, sabotážím a k přerušování výroby.

12.09.1968

Podle západních agentur představují škody, způsobené okupací Československa, nejméně 27 miliard Kčs.

13.09.1968

Národní shromáždění za účasti prezidenta republiky jmenovalo soudce zvláštních rehabilitačních senátů vyšších vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu.

13.09.1968

Národní shromáždění požádalo ministerstvo zahraničních věcí a čs. velvyslance v Polsku, aby podali protestní nótu proti nepravdivým tvrzením deníku Trybuna Ludu, že se zahraniční výbor Národního shromáždění postavil za požadavek neutrality země. Tento deník uveřejnil rovněž komentář J. Ruszcyce "Před těžkou zkouškou" k čs. vývoji po lednu 1968. Vedení KSČ se vytýká, že se nedovedlo s revizionisty a reakcionáři energeticky vypořádat. Jde zejména o Čestmíra Císaře, Otu Šika, Františka Kriegla a Jiřího Pelikána.

13.09.1968

Vláda vydala prohlášení k současné situaci v zemi.

13.09.1968

Alexander Dubček a Oldřich Černík přijali delegaci čs. tělovýchovy a Čs. olympijského výboru.

13.09.1968

Čestmír Císař se sešel s V. V. Kuzněcovem a sovětským velvyslancem S. V. Červoněnkem. Po několika větách "uznání" za postupující konsolidaci poměrů v zemi přešel V. V. Kuzněcov ke kritice negativních jevů: dopis ÚV KSČ stranickým organizacím charakterizuje politickou situaci nepřesně, dává možnost odpůrcům normalizace ho zneužít. Rudé právo, Práce a Mladá fronta publikují "věci", které neslouží k uklidnění, objevila se i některá antikomunistická prohlášení zahraničních politiků, na několika čs. školách byly zachyceny letáky, které nazývají bratrský vstup spojeneckých vojsk "agresí" a srovnávají jej s "fašistickou okupací", atd.

13.09.1968

Lidové shromáždění Albánské lidové republiky schválilo vypovězení Varšavské smlouvy a vystoupení Albánie z tohoto paktu. Premiér M. Šehu v důvodové zprávě uvedl, že agrese pěti zemí Varšavské smlouvy proti Československu "definitivně přeměnila Varšavskou smlouvu v zotročující nástroj, v agresívní pakt v rukou sovětské revizionistické kliky, aby mohla provádět šovinistickou a velmocenskou politiku".

13.09.1968

Totéž Národní shromáždění, které 26. června cenzuru zrušilo, schválilo zákon č.127/1968 Sb., jímž cenzuru obnovilo.

13.09.1968

Vměšování do vnitřních záležitostí ČSSR neprobíhalo pouze telefonáty z Moskvy prezidentovi či Alexandru Dubčekovi na centrální úrovni.

Cizí vojska se chovala jako v okupované zemi. Např. v Ostravě byl pozván tajemník MV KSČ R. Gaj a redaktor deníku Nová svoboda J. Kubíček k veliteli 24. divize generálovi Jaškinovi pro - dle mínění Jaškina - protisovětské zaměření listu, především pro Kubíčkův článek "Na okraj dne" na téma co můžeme a co nesmíme dělat. Při transportu do Trenčína na velitelství 38. armády vyslechli oba zatčení výhrůžky fyzickou likvidací, Nová svoboda byla obsazena; a uvolněna a zatčení propuštěni až po protestech našich orgánů.

Mylný byl předpoklad našich představitelů, že likvidace svobod prvního pololetí roku urychlí postupný odchod cizích vojsk (nejpozději do jara 1969), která se pouze postupně stáhla z měst.

14.09.1968

V televizi vystoupil Alexander Dubček k současné situaci.

14.09.1968

V Čs. rozhlasu hovořil Zdeněk Mlynář o moskevském protokolu a normalizaci poměrů v zemi. Uvedl doslova: Všichni spoluodpovídáme za další vývoj naší politiky.

14.09.1968

Oldřich Černík přijal V. V. Kuzněcova.

14.09.1968

Ministr zahraničních věcí Jiří Hájek podal demisi.

14.09.1968

Sovětští vojáci obsadili redakci severomoravského deníku Nová svoboda v Ostravě, zastavili jeho vydávání a šéfredaktora listu Ivana Kubíčka odvezli obrněným transportérem na svou dočasnou posádku v Trenčíně. Zde mu tři sovětští generálové vyhrožovali zastřelením, nezanechá-li okamžitě veškeré politické a publicistické činnosti. Redakce byla uvolněna až po 24 hodinách.

15.09.1968

Při cestě do Brna na mezinárodní strojírenský veletrh se zastavili V. V. Kuzněcov a S. V. Červoněnko v Jihlavě, kde tři hodiny diskutovali na okresním sekretariátu KSČ o normalizaci poměrů v naší republice a zejména v kraji.

15.09.1968

Deník Práce přinesl rozhovor s místopředsedou vlády F. Hamouzem, nazvaný O praktické politice.

15.09.1968

Východoněmecký deník Neues Deutschland přinesl obsáhlou stať E. P. Adlera "Revizionistická hra v šachy s imperialismem", v níž je ostře kritizován Ústav pro mezinárodní politiku a ekonomii a jeho ředitel A. Šnejdárek.

15.09.1968

V protestantských kostelech Německé demokratické republiky se čte prohlášení vyšších církevních činitelů včetně biskupů. Invaze zemí Varšavského paktu, zvláště pak účast vojáků NDR, je označena za politováníhodnou a pro čs. křesťany urážlivou a zraňující.

16.09.1968

V Rudém právu hájila skupina ekonomů Otu Šika, napadeného v tisku pěti okupačních zemí.

16.09.1968

Předsednictvo ÚV KSS jednalo o urychleném zřízení slovenského Úradu pre tlač a informácie.

16.09.1968

V budově Čs. televize v Praze byl uspořádán aktiv televizních pracovníků, na němž promluvil Zdeněk Mlynář. Uvedl mj., že je nutné nemilosrdně odříznout různé druhy extrémů, přičemž k procesům, jaké byly v 50. letech, se strana a vláda vracet nebudou. Naopak rehabilitace budou pokračovat, ale nebudou o tom žádné reportáže v televizi, s veřejným míněním je nutno zacházet odpovědně, rozjitřené emoce nelze ovládat ani politikou, ani publicistikou... Cesta odboje není správná, je tu vojenská síla SSSR, bude trvat strašně dlouho, než se z toho vzpamatujeme... USA neudělají za této situace nic, nedělejme si iluze... Odepsat publicistiku však nesmíme, je to obtížné, hledat zejména pozitivní témata, zamýšlet se nad odpovědností vůči společnosti, obezřetně, rozvážně, ale to neznamená "podělanost", naše politika musí být pragmatická, taková, aby jí lidé rozuměli a podporovali ji, ne, aby po nás lidi plivali. Dávejte slovo odpovědným pracovníkům, kteří zastupují stát. My politici se musíme ozývat, jinak ztratíme důvěru... Dokud můžeme, dávejme lidem důvěru. Kdo jednou ztratí víru, nemůže dávat víru druhým...

16.09.1968

Francouzský deník L´Humanité uvedl k uveřejnění článku J. Duclose o mírové zahraniční politice SSSR v moskevské Pravdě 12. 9., že tento článek byl původně určen pro časopis Otázky míru a socialismu a byl napsán již v červenci, tedy dávno před srpnovými událostmi v Československu.

17.09.1968

V ukrajinském Mukačevu se uskutečnila porada čs. a sovětských armádních delegací a projednávala otázky spojené s umístěním sovětských vojsk na území ČSSR včetně stanovení počtů sovětských kontingentů.

17.09.1968

Na své 100. schůzi předsednictvo ÚV KSČ vzalo na vědomí rozhodnutí vlády uvolnit ze svých funkcí ústředního ředitele Čs. televize Jiřího Pelikána a ústředního ředitele Čs. rozhlasu Zdeňka Hejzlara, a zároveň jmenovat nové ředitele.

17.09.1968

Svaz spisovatelů vydal prohlášení k současné situaci v zemi.

17.09.1968

Namísto Pavla Reimana byl novým ředitelem Ústavu dějin socialismu jmenován Miloš Hájek.

17.09.1968

Drahomír Kolder, poslanec Národního shromáždění zvolený za Havířov, odmítl požadavek svých zdejších voličů na jeho odvolání z funkce jako nepodstatný.

17.09.1968

Ústřední výbor Čs. svazu žen ostře odsoudil článek v bulharském týdeníku Pogled, podle něhož v srpnových dnech "české matky posílaly své vlastní dcery, aby sváděly cizí vojáky a tak je kompromitovaly, což se jim však, díky dobré výchově a přípravě bulharských a sovětských vojáků, nepodařilo".

17.09.1968

Na zasedání ÚV Slovenské národní fronty označil Husák některá opatření polednové politiky za nežádoucí.

18.09.1968

Právní komise ÚV KSČ potvrdila legalitu tisku, rozhlasu a televize po 21. srpnu 1968.

18.09.1968

Předsednictvo vlády odvolalo Jiřího Pelikána z funkce ústředního ředitele Čs. televize a Zdeňka Hejzlara z funkce ústředního ředitele Čs. rozhlasu.
(viz. také ČST - vedení (1953-1992), ČRO - vedení (1945-1991)).

18.09.1968

Prezident republiky Ludvík Svoboda a předseda vlády Oldřich Černík navštívili Automobilové závody Praga ve Vysočanech a poté hloubětínský podnik Tesla, odkud se v prvních sedmi dnech okupace vysílaly zprávy a komentáře včetně záznamů ze XIV. mimořádného sjezdu KSČ. Provázel je V. Kabrna a ukázal jim zařízení tehdejšího Svobodného vysílače.

18.09.1968

Moskevský TASS přinesl zprávu, že sovětské velvyslanectví v Praze dostává množství dopisů od čs. občanů, kteří schvalují výsledky moskevských jednání. Žádný z nich však neuveřejňuje.

18.09.1968

Rakouský spolkový kancléř Josef Klaus ve vládním prohlášení před Národní radou vyjádřil znepokojení nad zostřením mezinárodní situace v souvislosti s pobytem cizích vojsk na území sousedního Československa. Zdůraznil, že bude učiněno vše k zajištění integrity rakouského území.

18.09.1968

V Praze začal opět vycházet týdeník Reportér (číslo 36 má datum 18. - 25. září), šéfredaktor St. Budín požádal o dlouhodobou tvůrčí dovolenou, redakci zastupuje Adolf Hradecký (viz. také ČST - vedení (1953-1992)), redakční radu řídí Zdeněk. Eis. Přílohou čísla jsou všechny dokumenty z 21. - 27. 8.

18.09.1968

Přestal vycházet týdeník Kulturní politika a místo něho vyšlo první číslo týdeníku Politika (ve skutečnosti již čtvrté, protože první tři čísla vyšla hned po 21. srpnu jako jednotlivé novinové listy za ztížených podmínek redakce). Šéfredaktorem byl Alois Svoboda.

19.09.1968

Prezident republiky přijal delegaci ÚV Čs. strany socialistické.

19.09.1968

Na návrh vlády odvolal Karla Hoffmanna z funkce Ústřední správy spojů.

19.09.1968

Moskevská televize v komentáři o polarizaci světového veřejného mínění k událostem v Československu obvinila J. B. Tita z blahosklonnosti, kterou projevuje k čs. kontrarevolucionářům.

19.09.1968

Alexej Kosygin v poselství japonskému ministerskému předsedovi Satóovi sdělil, že sovětská vojenská intervence v ČSSR byla nevyhnutelná, neboť byla ohrožena národní bezpečnost SSSR.

19.09.1968

Rezignoval ministr zahraničí Jiří Hájek. Řízením ministerstva byl prozatím pověřen předseda vlády Oldřich Černík.

20.09.1968

Vyšla tzv. Bílá kniha (nazvaná tak podle obalu propagandistické brožury), tj. tiskový elaborát sovětských žurnalistů "K událostem v Československu - Fakta, dokumenty, svědectví tisku a očitých svědků". Citacemi z našeho i ze západního tisku prokazovala Bílá kniha diskreditaci KSČ, revizionismus, kontrarevoluci. Z ruského originálu ji okamžitě přeložila a 1. října vydala mezinárodní redakce ČTK v Praze. Byla rovněž hojně rozšířena, vzbudila ve veřejnosti pohoršující diskuse a celkové odsouzení za vytrhané věty z kontextů, překroucené pravdy a polopravdy, spíše lži.

20.09.1968

Po návštěvě Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně zavítali Alexander Dubček a Oldřich Černík do ostravských strojírensko - hutních kombinátů a zúčastnili se krajského aktivu KSČ.

20.09.1968

Kolegium ministra vnitra uložilo zpracovat návrh na zřízení speciálního pracoviště vnitřního zpravodajství Hlavní správy StB ke kontrole nad vybranými jednotlivci a skupinami obyvatel.

20.09.1968

Na všechny Krajské národní výbory došel oběžník, podepsaný Františkem Hamouzem, místopředsedou vlády, zda lze v místech jejich působnosti zajistit ubytování pro sovětské jednotky.

20.09.1968

V Pardubicích se konalo plenární zasedání ÚV ČSM za přítomnosti ministra školství V. Kadlece a Zdeňka Mlynáře. Bylo přijato prohlášení k čs. mládeži, která se zdržuje v zahraničí, aby se vrátila do vlasti a pokračovala v práci ve prospěch republiky.

20.09.1968

Sovětský deník Izvestija uveřejnil článek V. Fedinina s názvem "O jakých hnacích silách ekonomického rozvoje vykládá Ota Šik a další?" Napadá v něm skupinu čs. ekonomů, kteří se v prohlášení, otištěném v Rudém právu 16. 9., přihlásili k zásadám ekonomické reformy.

20.09.1968

Tisková agentura ADN (Allgemeiner Deutscher Nachrichtendienst) vydala zprávu o přijetí sovětského velvyslance P. Abrasimova W. Ulbrichtem, aby projednali "otázky, které souvisejí se zřetelným zesílením revanšistického a militaristického kurzu Spolkové republiky Německa a jejími protiprávními opatřeními".

21.09.1968

Prezident republiky přijal početnou skupinu nejznámějších čs. zpěváků, skladatelů, textařů, konferenciérů a herců.

21.09.1968

Ministerstvo vnitra schválilo organizační řád Svazu vysokoškolského studentstva Čech a Moravy.

21.09.1968

ÚV KSČ jednal o úpravě Akčního programu a rozhodl o svolání sjezdu komunistů českých zemí na 28. září, tedy měsíc před vyhlášením federativního uspořádání republiky.

22.09.1968

V Ústí nad Labem se konala ustavující konference Svazu klubů mládeže.

22.09.1968

Moskevská Pravda uveřejnila odpověď několika starých sovětských komunistů na dopis tří starých ostravských komunistů (viz. Pravda 5. 9.). Podle nich "armády spojeneckých socialistických států v praxi uskutečnily proletářský internacionalismus a zachránily vymoženosti socialismu v Československu".

22.09.1968

V holandském Haagu se konala výroční konference Světové liberální unie. Ve své rezoluci odsoudila sovětskou intervenci do Československa.

23.09.1968

Josef Smrkovský promluvil na aktivu v Chemických závodech v Záluží u Mostu a text jeho projevu pod názvem "Co dál? Především udržet jednotu" otisklo Rudé Právo 24. 9.

23.09.1968

Nový stálý zástupce ČSSR v OSN, velvyslanec Z. Černík, odevzdal generálnímu tajemníkovi U Thantovi pověřovací listiny. V projevu na 23. zasedání Valného shromáždění OSN odmítl návrh amerického delegáta, aby na pořad zasedání byla zařazena otázka Československa.

23.09.1968

Kolektivu pracovníků Čs. televize byla udělena Čs. cena míru za srpnové vysílání.

23.09.1968

Při jednání s náměstkem ministra zahraničí SSSR V. Kuzněcovem Dubček marně protestoval proti vysílání okupační rozhlasové stanice Vltava a ilegálním tiskovinám. Následně naše ministerstvo zahraničí rozeslalo pokyn velvyslancům, aby protestovali i v zemích Varšavské smlouvy.

24.09.1968

Vládní výbor pro tisk a informace, vedený Petrem Colotkou, vydal zprávu, že novináři po 20. srpnu plnili své povinnosti i na přechodných pracovištích.

24.09.1968

Delegace Národního shromáždění, vedená Š. Gašparíkem, navštívila čs. občany, zdržující se od srpnových událostí v Rakousku, Jugoslávii a Švýcarsku, aby je seznámila se situací v Československu a vyzvala k návratu do vlasti.

24.09.1968

V. V. Kuzněcov vedl v Praze jednání s Milošem Jakešem a Lubomírem Štrougalem.

24.09.1968

Čs. velvyslanec v USA jednal s D. Ruskem, aby se USA zdržely iniciování zařadit čs. otázku na pořad 23. Valného shromáždění OSN. USA požadavek akceptují s výhradami: 1. přítomností sovětských vojsk v ČSSR se změnila vojenská situace v Evropě, 2. v zájmu toho, aby se otázky světové politiky neredukovaly na boj o rozdělení sfér vlivu, který by vyústil v nukleární válku, musí USA podporovat projevy odporu světového veřejného mínění ke vstupu cizích vojsk na čs. území, 3. USA požadují, aby zásady koexistence platily i uvnitř socialistického tábora, neboť nemají záruku, že po vstupu cizích vojsk do ČSSR nedojde k obdobnému kroku, například v Rumunsku nebo Jugoslávii.

25.09.1968

Vláda schválila některé prostory pro ubytování sovětských vojsk.

25.09.1968

Teprve nyní oznámila vláda odvolání Zdeňka Hejzlara a Jiřího Pelikána z jejich funkcí (viz. 18. 9.).

25.09.1968

V Praze se konala plenární schůze Ústřední rady odborů. Její účastníci se přihlásili k pokračování v polednové politice.

25.09.1968

Čs. televizi - redakci Televizních novin musel opustit na příkaz tehdejšího dočasného zmocněnce Josefa Vošahlíka (původně pracujícího jako atašé čs. velvyslanectví v Moskvě) jeden z jejích vedoucích redaktorů Miroslav Sígl, který po celých prvních sedmi okupačních dní řídil rozhlasové vysílání televizních pracovníků ve Svobodném vysílači Tesla Hloubětín.

25.09.1968

Pracovníci ČST marně hájili setrvání ve funkci ústředního ředitele ČST Jiřího Pelikána, kterého označili za nejlepšího ředitele jakého kdy televize měla. Byl odvolán z funkce spolu s ředitelem rozhlasu Zdeňkem Hejzlarem. Do televize byl jmenován vládní zmocněnec Bohumil Švec z Dubčekova ideologického oddělení ÚV KSČ.

25.09.1968

Po jednáních se sovětskou stranou na nejvyšších úrovních přijala československá vláda dle diktátu Sovětů usnesení k zajištění dočasného pobytu sedmdesáti tisíc sovětských vojáků v ČSSR, tj. jejich ubytování, sklady, prostory pro výcvik…

26.09.1968

Schůzi výboru Svazu českých novinářů předsedal Bohumil Marčák. O činnosti předsednictva a sekretariátu uvedl Stanislav Maleček, že práce pokračovaly i po obsazení budovy v Pařížské ulici, a sice v náhradních prostorách. Řídilo se pokyny legálních orgánů, podílelo se na práci Koordinačního výboru tvůrčích svazů. K politické situaci informoval předseda Svazu Vlado Kašpar. Svaz chce plnit podmínky, které vyplývají z moskevského protokolu za předpokladu, že v čele státu zůstanou Svoboda, Dubček, Černík, Smrkovský a Husák se svými spolupracovníky, Nadále odmítá cenzuru a přes jeho námitky bere Svaz českých novinářů na vědomí, že bylo zavedeno dočasně cenzurní opatření ve formě zavedení vládních zmocněnců. O své činnosti vydal SČN komuniké, v němž mj. uvádí, že některé zahraniční sdělovací prostředky, zejména NDR, nepřesnými a nepravdivými informacemi moskevský protokol porušují. Výbor dále odmítl šíření pověstí, že se prý v pražském domě novinářů nalezly zbraně.

26.09.1968

V plzeňském podniku Škoda zvolili radu pracujících. K podobným volbám přikročilo mnoho dalších podniků v zemi.

26.09.1968

Moskevská Pravda uveřejnila článek S. Kovalova "Svrchovanost a mezinárodní povinnosti socialistických zemí", kde rozvádí myšlenku "omezené svrchovanosti" jednotlivých zemí.

26.09.1968

V západoněmeckém Bundestagu došlo k zahraničně politické debatě, v níž kancléř Kurt Kissinger v předloženém vládním prohlášení nastínil otázky východní politiky NSR po vojenské intervenci v ČSSR. Tento krok Sovětského svazu, jakož i "řeč studené války, která vychází z Moskvy" svědčí o tom, že sovětská vláda není ještě připravena vyjít vstříc snahám o zlepšení politického klimatu v Evropě.

27.09.1968

Prezident republiky přijal hlavního velitele spojených ozbrojených sil zemí Varšavské smlouvy maršála SSSR I. I. Jakubovského.

27.09.1968

Alexander Dubček navštívil železničáře v lokomotivním depu Praha - Vršovice, aby s nimi oslavil jejich svátek.

27.09.1968

Rozkazem ministra vnitra byla ustavena slovenská správa ministerstva vnitra a jejím vedením byl pověřen generál Egyd Pepich.

27.09.1968

Městský štáb Lidových milicí v Praze vydal prohlášení ke zprávám v tisku socialistických zemí o zabavených zbraních kontrarevoluce v ČSSR: tyto zbraně patřily Lidovým milicím a o jejich vrácení se nyní jedná.

27.09.1968

Na celostátním aktivu stranických funkcionářů StB v Praze hovořil Zdeněk Mlynář. Vyslovil požadavek "vyvodit důsledky proti těm, kteří lhali a prezentovali ze svých úzkých zájmů příchod vojsk se souhlasem prezidenta, vlády a ÚV KSČ. To bylo jasně řečeno i sovětským představitelům, kteří to pochopili". Náměstek ministra vnitra Fr. Vašek vystoupil s prohlášením o šetření odpovědnosti za srpnové události, zejména Viliama Šalgoviče, J. Ripla, J. Klímy a "politických funkcionářů", s nimiž byli spojeni.

27.09.1968

Čs. ministerstvo zahraničních věcí předalo velvyslanectví SSSR nótu o výsledcích šetření čs. komise, podle něhož sovětský vrtulník havaroval 24. 8. u Kostomlat jednoznačně pro poruchu motoru.

27.09.1968

Zahraniční výbor Národního shromáždění přijal prohlášení k 30. výročí mnichovského diktátu.

27.09.1968

Čs. velvyslanec v Londýně M. Růžek požádal britského státního ministra Robertse, aby britská vláda znovu projednala otázku Mnichovské dohody z roku 1938 a uznala ji za neplatnou od samého počátku.

27.09.1968

V Budapešti zasedal přípravný výbor mezinárodní porady komunistických a dělnických stran za účasti zástupců 58 stran. Čs. delegaci vedl Jozef Lenárt. Původně stanovený termín porady byl z listopadu 1968 odložen na rok 1969.

27.09.1968

Na poradě představitelů pěti zemí Varšavské smlouvy v Moskvě byla na programu v režii Leonida Brežněva všemi schválena kompletní likvidace reforem československého jara, kritika nedostatečného procesu normalizace v ČSSR a v rozporu s moskevským protokolem i smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk bez uvedení odsunu všech vojáků s tím, že teprve po podpisu takové smlouvy mohou být části vojsk odsunuty. Ustavení české komunistické strany po vyhlášení federace ČSSR bylo označeno za nepřípustné. Kladně Brežněv hodnotil vystoupení Husáka po návratu z Moskvy.

28.09.1968

V rozhlasovém a televizním projevu vyzval Gustáv Husák obyvatele k sebekázni a na obranu posrpnových opatření argumentoval požadavky spojeneckých států.

28.09.1968

Do Prahy se vrátil z Moskvy Alois Indra, který zde zůstal na léčení po srpnových jednáních.

28.09.1968

Ministr národní obrany vydal rozkaz, aby čs. jednotky uvolnily vybrané vojenské prostory pro sovětská vojska.

28.09.1968

Deník Mladá fronta otiskuje článek Zdeňka Mlynáře o postojích mladé generace.

30.09.1968

V Národním shromáždění se konala společná schůze branně bezpečnostního a zahraničního výboru, aby projednaly otázky spojené s pobytem a odchodem cizích vojsk na území republiky, které přednesl náčelník generálního štábu ministerstva národní obrany generál K. Rusov. Ten zároveň informoval o ujištění sovětské strany, že vojska odejdou do konce roku. Současně upozornil na rozpornou praxi Sovětů, z níž je zřejmé, že asi 10 % kontingentu hodlá přezimovat v ČSSR. Generálnímu štábu nejsou známy celkové počty jednotek v ČSSR, odhaduje se jich na více než půl miliónu. Generál B. Lomský na této schůzi prohlásil, že cizí vojska porušují suverenitu země a že požadavek na snížení stavu čs. armády je nepřijatelný.

30.09.1968

Francouzský levicový týdeník Nouvel Observateur uveřejnil otevřený dopis osmi francouzských intelektuálů - členů Sdružení přátel kubánské revoluce, kteří označují stanovisko Fidela Castra z 23. 8. k událostem v Československu za nesprávné a škodlivé pro světovou revoluci.

30.09.1968

Výkonný výbor Švédské komunistické strany jednal o výsledcích všeobecných voleb, které nebyly pro komunisty úspěšné - za hlavní příčinu neúspěchu byly uvedeny srpnové události v Československu.

30.09.1968

Podle zahraničních informací chtějí NSR a Západní Berlín situaci v ČSSR maximálně využít ke svému vojenskému posílení, k dalšímu začlenění Západního Berlína do systému NSR a NATO. Dne 8. října se bude konat v Západním Berlíně přehlídka vojenských sil USA jako demonstrace síly a v souvislosti se státním svátkem NDR.

30.09.1968

Prezident Svoboda a předseda vlády Oldřich Černík přijali zástupce vysokoškoláků.

30.09.1968

Rozhlas a televize vysílaly projev Josefa Smrkovského k 30. výročí Mnichova.

související texty:

1968 - události podrobně: