Kalendárium roku 1969: TOTALITA

Kalendárium roku 1969

lednové události

Od začátku šedesátého devátého roku se prostor svobody dále zužoval. Občanskou společnost však zcela neumlčela likvidace svobod, pojednaná v Kalendáriu podzimních měsíců roku 1968: anulování výsledků mimořádného vysočanského sjezdu KSČ, zákaz politické publicistiky v médiích, výměny na předních pozicích v politických funkcích, podpis smlouvy o údajně dočasném pobytu okupačních sovětských vojsk v naší zemi, zákaz klubu politických vězňů K 231 a Klubu angažovaných nestraníků KAN, přijetí zákona č. 128/68 Sb., podmiňující legalitu občanských organizací členstvím v Národní frontě.

V závěru šedesátého osmého se občanská společnost vzepjala proti odstranění dalšího "muže ledna" z politiky, Josefa Smrkovského z funkce předsedy Federálního shromáždění. K podnětu odborového svazu kováků, který na podporu setrvání Josefa Smrkovského ve funkci vyhlásil stávkovou pohotovost, se připojovali studenti, další podniky, instituce stovkami rezolucí a dopisů. Vzrušený přelom let 1968/69 byl ve znamení hrozby generální stávky. A od počátku šedesátého devátého roku byla média opakovaně na pořadu jednání orgánů KSČ, vlády, sledovaná Sověty.

01.01.1969

Vstoupil v platnost zákon o československé federaci. Předsedou federální vlády se stal Oldřich Černík.

02.01.1969

Předsednictvo Slovenské národní rady jmenovalo slovenskou vládu v čele se Štefanem Sádovským.

02.01.1969

Již zhruba týden pobývala v Praze sovětská delegace, vedená tajemníkem ÚV KSSS K. F. Katuševem, jejíž členové sondovali situaci v odborech, v mládežnickém hnutí, v médiích, v armádě a aktuálně situaci kolem Josefa Smrkovského.

V rozhovoru s Dubčekem druhého ledna se Katušev vyjádřil jednoznačně: "Politbyro se domnívá, že jste na samé hranici boje. Ohniskem je otázka Smrkovského. Proto je třeba přijmout řešení".

Již od listopadu připravoval velitel Střední skupiny sovětských vojsk v Československu generál A. M. Majorov vojenskou operaci "Šedý jestřáb", demonstraci síly vysláním sovětských vojsk do ulic větších měst, v případě odporu blokování posádek naší armády. Od přelomu roku sovětská vojska v některých městech svou sílu demonstrovala.

03.01.1969

Předsednictvo ÚV KSČ vydalo prohlášení k současné politické situaci, v němž se přihlásilo k polednové politice, ale varovalo před nedůvěrou stranickému vedení a zdůrazňovalo odpovědnost tisku, rozhlasu a televize při ovlivňování veřejného mínění.

03.-07.01.1969

Na konferenci národních studentských svazů v Budapešti odsoudili přítomní (kromě delegátů pěti socialistických zemí) okupaci Československa.

04.01.1969

V tiskárně KV KSČ v Ostravě byla vytištěna brožura "Politik dvojí tváře", dehonestující Josefa Smrkovského z krajních konzervativních pozic. V noci bylo tajně vyexpedováno 50 000 výtisků.

04.01.1969

Dopisy na podporu Josefa Smrkovského uveřejňoval především tiskový orgán ROH Práce, k jeho setrvání ve funkci se připojil i Koordinační výbor tvůrčích svazů, který poslal otevřený dopis Gustávu Husákovi:
"…V poslední době jste vystoupil k jednáním o předsedovi Federálního shromáždění způsobem, který vzbudil velké rozhořčení. Tím jste se v očích celé veřejnosti dotkl osobnosti tak spjaté s polednovým vývojem, jakou je Josef Smrkovský… Zvláště dělníci a naposledy také čeští kováci se k těmto problémům vyjadřovali přesně a my je spolupodepisujeme… Vaše názory již delší dobu představují stále ucelenější koncepci jistých politických postojů, tendencí, atmosfér, jejichž důsledky pro vývoj socialistického Československa pokládáme za velmi neblahé…"

05.01.1969

V situaci hrozícího střetu s okupanty, po poradě s Dubčekem, vystoupil Josef Smrkovský v rozhlase a v televizi. V emocionálním projevu žádal o klid, o stažení generální stávky na jeho podporu, protože bude respektovat rozhodnutí kompetentních orgánů. Předsedou Federálního shromáždění se stal Peter Colotka, Josef Smrkovský byl zvolen jeho prvním místopředsedou a předsedou Sněmovny lidu.

06.01.1969

Tajemník ÚV KSČ Josef Kempný, do jehož kompetence patřila média, předložil předsednictvu obšírný "Návrh opatření ke zlepšení stranického a státního řízení tisku, rozhlasu a televize". Předsednictvo se usneslo o den později na schvalování politické publicistiky, na týdenním projednávání programu rozhlasu a televize, na vypracování systému pro ovlivňování sdělovacích prostředků.

07.01.1969

Městský národní výbor v Krnově protestoval proti zastrašovací demonstraci síly, kterou nařídil velitel Střední skupiny sovětských vojsk A. M. Majorov jako odvetu za protiokupační rezoluci předsedů základních organizací ROH v Krnově.

07.01.1969

Na výkonném výboru předsednictva ÚV KSČ byl přijat návrh A. Dubčeka prošetřit okolnosti vzniku publikace "Politik dvojí tváře", zabavit ji a skartovat. Celý náklad se však zabavit nepodařilo. Další akcí konzervativců byla v únoru vytištěná brožura "Metamorfózy Josefa Smrkovského".

07.01.1969

Svaz vysokoškolského studentstva uzavřel s Federací lokomotivních čet dohodu s požadavkem svobody informací, demokratických voleb, dodržování Všeobecné deklarace lidských práv, státní suverenity. Zveřejnění dohody v médiích bylo zakázáno.

08.01.1969

Předsednictvo České národní rady jmenovalo českou vládu. Předsedou se stal Stanislav Rázl.

08.01.1969

Týdeník Reportér uveřejnil stať Jiřího Hochmana "Případ Smrkovský" - kritickou rekapitulaci vývoje polarizující se společnosti, postupného návratu ke kabinetní politice, změn postojů Gustáva Husáka. Při všech mocenských zásazích proti svobodě slova se ještě dařilo progresivním novinářům proniknout na stránky novin s vlastními názory. Nejvíce střežená byla televize, kde byl definitivně před uvedením třetího dílu zakázán "Publicistický magazín".

09.01.1969

Krajská prokuratura v Ostravě rehabilitovala dvacet devět členů bývalé sociální demokracie.

09.01.1969

Týdeník svazu spisovatelů Listy uveřejnil otevřený dopis Koordinačního výboru tvůrčích svazů Gustávu Husákovi ze 4. ledna.

10.01.1969

Sovětská delegace, vedená tajemníkem ÚV KSSS K. F. Katuševem, ukončila oficiální návštěvu ČSSR.

14.01.1969

Moravští delegáti jednali v Olomouci o přípravách I. českého sjezdu ROH, v Bratislavě připravovali I. sjezd slovenských odborů. Rovněž spisovatelé, další tvůrčí svazy a organizace se po federalizaci státu v lednu dělili na české a slovenské svazy.

16.01.1969

Bylo zahájeno plenární zasedání ÚV KSČ o aktuálních vnitropolitických a vnitrostranických otázkách. Návrh našeho velvyslance v SSSR na anulování prohlášení předsednictva ÚV KSČ z 21. srpna 1968 proti intervenci byl ještě odmítnut.

16.01.1969

O půl čtvrté odpoledne vzplála na Václavském náměstí na protest proti postupující kapitulantské politice živá pochodeň. Hořel student Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach.

V dopise, který zanechal na místě tragédie, protestoval proti šířící se beznaději a požadoval okamžité zrušení cenzury a zákaz rozšiřování tiskoviny interventů Zprávy; pokud nebudou požadavky splněny a "nevystoupí-li lid s dostatečnou podporou (tj. s časově neomezenou stávkou), vzplanou další pochodně". Totéž opakoval po převozu do nemocnice.

17.-19.01.1969

Palachova oběť vyvolala velké vzrušení společnosti.
Studentská konference v Brně vyhlásila pohotovost všech fakult, osm studentů spolu se sedmi v Českých Budějovicích (k nimž se připojili následně další čtyři), vyhlásilo hladovku, Akademická obec v Českých Budějovicích označila čin Jana Palacha za důsledek okupace, na poradě rektorů pražských vysokých škol a zástupců studentů dominovala snaha o zabránění dalším živým pochodním.

Na studenty v televizním vystoupení apeloval Jaroslav Seifert:
"Vám, chlapci, kteří jste se rozhodli zemřít! Nechceme žít v nesvobodě, a proto v nesvobodě žít nebudeme… Prosím vás, nemyslete si ve svém zoufalství, že naše věci se dají vyřešit jenom hned a že se řeší jenom tady. Máte právo udělat se sebou sami, co chcete. Nechcete-li však, abychom se zabili všichni, nezabíjejte se!"

S podobnými apely vystupovaly v rozhlase a v televizi (a tisk publikoval) další známé osobnosti - např. Luděk Pachman, Miroslav Horníček…

19.01.1969

Ráno požádal Jan Palach svou přítelkyni a poté člena vedení Svazu vysokoškolského studentstva Luboše Holečka, aby ho nikdo nenásledoval. "…Ať bojují živí. Říkám vám na shledanou. Možná se ještě uvidíme". O půl čtvrté odpoledne téhož dne však skonal.

19.01.1969

Na Václavském náměstí se v odpoledních hodinách shromažďovali občané, aby uctili památku Jana Palacha.

20.-23.01.1969

Ultralevicoví konzervativci usoudili, že smrt Jana Palacha má na svědomí "hysterie pravicových sil", vymysleli dokonce teorii o jakémsi studeném ohni, které Jan Palach údajně uvěřil.

20.-23.01.1969

V Praze jednala delegace SSSR o otázkách vyplývajících ze smlouvy o "dočasném" pobytu vojsk v Československu.

20.-23.01.1969

Předsednictvo ÚV KSS, které řídil Gustáv Husák, konstatovalo, že extrémistické skupiny chtějí využít opětovnou krizi pro ohrožení pořádku.

20.-23.01.1969

Spolu s předsedou slovenské vlády Štefanem Sádovským se Gustáv Husák setkal s představiteli slovenských novinářů. Na programu setkání byla odpovědnost novinářů za klidný průběh konzolidace na Slovensku.

20.-23.01.1969

Představitelé KOO TS (Koordinačního výboru tvůrčích svazů) v souladu s kulturním aktivem ÚV KSČ poslali předsednictvu ÚV KSČ Stanovisko k současné situaci, v němž s odvoláním na Akční program ÚV KSČ z května 1968 analyzovali rozpory mezi slovy a činy stranického vedení.

20.-23.01.1969

V týdeníku Reportér vyšel rozhovor s historiky Milanem Otáhalem a Vilémem Prečanem o tzv. Černé knize, tj. "Sedm pražských dnů, 21. - 27. srpen 1968".

20.-23.01.1969

Ve vypjaté společenské atmosféře se tisk, rozhlas i televize zcela vymkly požadavkům vedoucích orgánů země.

Rozhlas vysílal text Palachova dopisu, v ČST se narychlo svolali dostupní známí televizní publicisté (Jiří Svejkovský, Vladimír Branislav, Ladislav Daneš, Jiří Kantůrek, Karel Kyncl, Karel Pech, Vladimír Škutina aj.), aby varovali před dalšími živými pochodněmi a vyslovili své krédo.

24.-27.01.1969

Reakce moci byla bezprostřední. Podle usnesení vlády z 24. ledna a předsednictva ÚV KSČ z 27. ledna rozhodl Federální úřad pro tisk a informace o "Okamžitých opatřeních v televizi, v rozhlase a v tisku".

V ČST např. byl jmenován ideový sbor ústředního ředitele, na obrazovce nesměli vystoupit Kamila Moučková, Karel Kyncl, Vladimír Škutina, Ladislav Daneš, programový ředitel Zdeněk Noháč musel nastoupit dovolenou, programovým ředitelem byl jmenován Přemysl Kočí.

Intenzivním jednáním zástupců KOO TS se podařilo zmírnit některé sankce, zvláště požadavek okamžitých výpovědí.

24.-27.01.1969

Palachova oběť měla velký mezinárodní ohlas.
Moskevská média šířila tvrzení, že smrt studenta zavinily antisocialistické síly.
Brežněv a Kosygin žádali dopisem Dubčeka a Černíka, aby přijali opatření proti zneužití Palachova činu antisocialistickými silami.

24.-27.01.1969

Přípravou pohřbu bylo pověřeno vedení Univerzity Karlovy a Svaz vysokoškolského studentstva. Posmrtnou masku tajně sňal akademický sochař Olbram Zoubek, poté i autor náhrobku.

25.01.1969

Desetitisíce občanů se poklonily památce Jana Palacha na nádvoří Karolina.
U katafalku s rakví rektor UK profesor Oldřich Starý ocenil heroický studentův čin a zdůraznil, že "…tato pochodeň burcuje všechny lidi dobré vůle důsledně, ale i rozvážně dále pokračovat v cestě nastoupené lednem 1968…"
Nekonečný zástup občanů poté doprovázel Jana Palacha Staroměstským náměstím k soše Jana Husa a k filozofické fakultě, jejíž náměstí již neslo jeho jméno. Požadavek studentů a biskupa Františka Tomáška, aby byl Jan Palach pochován na Slavíně, byl odmítnut.
Hrob na Olšanských hřbitovech byl neustále zasypávaný květy a hořícími svíčkami.

28.01.1969

V bratislavské Pravdě vyšel projev Gustáva Husáka na sjezdu slovenského ROH "Výstavba socialistickej spoločnosti v duchu marxizmu-leninizmu".

29.01.1969

Aktiv dolu ČSA v Karviné schválil poselství stranickým a vládním orgánům, v němž požadoval zákrok proti kontrarevoluci.

30.01.1969

V lednu ustavený Útvar svodné informace plánu a řízení KSČ podával týdenní informační zprávy, hodnocení tisku, rozhlasu a televize. Ve zprávě od 24. -30. ledna 1969 je konstatování, že v rozhlase a v televizi ustoupily publicistické pořady do pozadí a zcela chybí orientace na ekonomickou problematiku a rozpracování listopadového a prosincového pléna ÚV KSČ.

31.01.1969

Bylo zveřejněno programové prohlášení federální vlády "Maximální pozornost rozvíjení ekonomické reformy."

související texty:

1969 - události podrobně:

leden