Kalendárium roku 1968: TOTALITA

Kalendárium roku 1968

červencové události:

Začátek druhého pololetí byl ve znamení vzrušených, kontroverzních diskusí o manifestu Dva tisíce slov, které pohotově zprostředkovávala média. Dle průzkumu čtyři pětiny občanů považovaly média za svoje mluvčí. V televizi na přelomu pololetí vystoupil Alexandr Dubček - znovu se distancoval od nezákonností minulého režimu, žádal občany, aby nenarušovali jednotu v postupném uskutečňování reforem.

Diskuse Televizních novin O čem se hovoří se účastnili František Kriegel, Jiří Hanzelka a předseda Svazu vědeckých pracovníků akademik Otto Wichterle. Motto jejich vystoupení: mobilizují se konzervativní funkcionáři, kteří zneužívali svou moc, hrozí zbraněmi, v manifestu napadají především pasáž požadující jejich odchod.

Druhým důvodem znepokojení občanské společnosti bylo protahování odchodu jednotek Velitelsko-štábního cvičení z Československa, jehož se účastnili bulharští a rumunští pozorovatelé. Údajné cvičení pod názvem Šumava nebylo završeno odchodem cizích vojáků k 30. červnu, jak bylo původně stanoveno. (Obava, že je "Šumava" záminkou k mapování našeho území pro případnou invazi, nebyla lichá.) Druhého července proběhlo v Milovicích hodnocení cvičení za účasti jeho velitele maršála Jakubovského a našich vrcholných představitelů (Svobody, Dubčeka, Smrkovského a Černíka.) I poté však maršál Jakubovskij odchod cizích vojáků navzdory protestům našich představitelů protahoval až do 3. srpna, kdy z Československa odjely poslední sovětské jednotky.

Vláda a KSČ trvaly na zásadě, že vnitropolitický vývoj v ČSSR je výhradně naší záležitostí, pokud plní mezinárodní závazky se zeměmi Varšavské smlouvy. Již v dubnu byla podepsána československo-bulharská spojenecká smlouva, v červnu se konalo v Moskvě jednání naší vládní delegace o hospodářské spolupráci; smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci byla podepsána s Maďarskou lidovou republikou.

01.07.1968

Ministr zahraničních věcí Jiří Hájek odjel na oficiální návštěvu do Rumunska.

01.07.1968

Na desetidenní pracovní návštěvu přijela do ČSSR delegace Vlastenecké lidové fronty Maďarska.

02.07.1968

Ústřední výbor KSS přijal kritické stanovisko k manifestu Dva tisíce slov, v němž nebyla pojednána federalizace státu. Ludvík Vaculík reagoval Omluvou o 992 slovech, uveřejněnou v Literárních listech 11. července.

03.07.1968

V projevu na shromáždění sovětsko-maďarského přátelství v Moskvě Leonid Brežněv prohlásil, že "…nám nemohou být a nikdy nebudou lhostejné osudy výstavby socialismu v jiných zemích".

04.07.1968

Vláda projednávala návrh zákona o sdružovacím a shromažďovacím právu.

04.07.1968

Součástí mediální kampaně k manifestu Dva tisíce slov bylo v odborářském deníku Práce uveřejnění rozhovoru s generálem a poslancem Národního shromáždění Samuelem Kodajem, který označil ve svém vystoupení v Národním shromáždění 27. června manifest za kontrarevoluci.

Redaktor Štefan Huďagy předložil poslanci Kodajovi podpisové archy, které došly do redakce, se 40 000 podpisy pro manifest, zatím co pouze devět dopisů se stovkou podpisů (např. Lidové milice, dva vojenské útvary) bylo proti, a žádal odpovědi na otázky signatářů; především: Co myslel generál Kodaj kontrarevolucí?

"... V minulosti se ve straně i ve společnosti nahromadilo hodně chyb a vážných problémů", odpověděl Kodaj. "Jejich řešení a celý demokratizační proces zahájila KSČ a její ústřední výbor. Nejsem naivka, abych si nedokázal uvědomit, že pod prapory demokratizačního procesu se řadí kdekdo. Ale demokratizační proces musí mít svá pravidla hry. Taková, podle nichž by se dali předvídat falešní hráči…"

Vcelku poslanec Kodaj sice nesouhlasil s hanlivými dopisy a letáky diskreditujícími nejznámější osobnosti reformního vývoje, ale za kontrarevoluci považoval požadavek odchodu konzervativních politiků a funkcionářů z funkcí i za cenu "výzvy ke stávkám, demonstracím a bojkotu dveří funkcionářů…" Bez jediného důkazu mu bylo "jasné, že ne všichni, kteří dali pod Dva tisíce slov své podpisy, tuto výzvu četli tak, jak byla formulována. Jsem přesvědčen, že ne všichni podepsaní znají do hloubky současné politické problémy…na jména pod výzvou se dívám jako na manévr, kterým se chce získat pro výzvu široká veřejnost ...".

05.07.1968

V Rudém právu vyšel článek Josefa Smrkovského, který označil Dva tisíce slov za politický romantismus.

05. - 07.07.1968

Mimořádné krajské konference KSČ se zabývaly přípravou mimořádného sjezdu strany a volbou delegátů.

Konference ve Frýdku-Místku odmítla delegovat na tento sjezd konzervativního politika, člena předsednictva ÚV KSČ Drahomíra Koldera. Podpora reformního kurzu na krajských konferencích KSČ byla dalším signálem o - pro Moskvu nepřijatelném - vývoji vnitropolitické situace v ČSSR.

07.07.1968

Předsednictvu ÚV KSČ byl doručen dopis z Moskvy a od dalších představitelů států aršavské smlouvy s návrhem společné schůzky k projednání naší údajně kontrarevoluční vnitropolitické situace. Obsah dopisů projednalo mimořádné zasedání ÚV KSČ; účast na schůzce byla odmítnuta s požadavkem dvoustranných jednání.

07.07.1968

Moskevský list Pravda odpověděl na dopis celostátního aktivu Lidových milicí v Praze v Ruzyni z 19. června ujištěním, že sovětský lid chápe volání našich dělníků o pomoc.

10.07.1968

Národní shromáždění zvolilo Českou národní radu. Předsedou se stal Čestmír Císař.

11.07.1968

Lidové milice ze vsetínského okresu uspořádaly polní cvičení.

11.07.1968

V Praze se setkali představitelé maďarských a československých odborů.

11.07.1968

Na oficiální návštěvu přijela do Československa rumunská vládní delegace.

10. - 12.07.1968

V Rudém právu vyšla na pokračování stať sedmdesáti pěti osobností, členů a spolupracovníků mezioborového týmu pro výzkum společenských a lidských souvislostí vědeckotechnické revoluce, nazvaná Před rozhodnutím (O nový československý model socialismu).

Rozbor a ostrá kritika předešlého vývoje socialismu v perspektivě směřovala k socialismu jako k sociálně spravedlivému demokratickému státu. Tyto analytické články nechyběly spolu s manifestem Dva tisíce slov koncem července v podkladových materiálech při jednání v Čierne nad Tisou.

14. - 15.07.1968

Představitelé pěti komunistických stran "bratrských" států se sešli ve Varšavě. Závěrečné komuniké obsahovalo požadavky zasáhnout proti narušování vedoucí úlohy strany, útok proti svobodě projevu v médiích, konstatování, že se kontrarevoluční síly snaží o zvrat ke kapitalismu a varování, že "bratrské strany vystoupí buď po první výzvě československých soudruhů nebo v případě, že bude zřejmé, že situace vyžaduje takové vystoupení a československým soudruhům bude z těch či oněch důvodů obtížné se na nás obrátit o pomoc".

15.07.1968

Generál Václav Prchlík, vedoucí 8. oddělení ÚV KSČ, na tiskové konferenci kritizoval pomalý odsun vojsk z našeho území, hovořil o nezbytnosti naší vlastní vojenské doktríny, o rovnoprávnosti všech členů Varšavské smlouvy a o nutnosti její revize... Vrchní velitel vojsk Varšavské smlouvy Jakubovskij kromě protestu žádal vyvození důsledků.

17.07.1968

Východoněmecký tisk označil vývoj v Československu jako akci západoněmecké tajné služby.

17.07.1968

Do Prahy přijela skupina důstojníků KGB.

17.07.1968

Nejvyšší soud v Praze zrušil rozsudek nad Rudolfem Barákem.

18.07.1968

Rudé právo uveřejnilo varšavské komuniké i Stanovisko ÚV KSČ (projednané v Národním shromáždění), v němž kritiku odmítlo, neboť "řešení vnitřních problémů je nezadatelným právem každé země a jejího lidu". Na podporu Stanoviska se za přítomnosti médií konaly mítinky, shromáždění občanů všech vrstev společnosti na závodech, v ulicích a na náměstích. Eskalovalo vzrušení občanské společnosti, její podpora vedení státu.

19.07.1968

Týden po nálezu podvržených amerických zbraní na Sokolovsku informovala moskevská Pravda o nálezu tajného skladu zbraní amerického původu mezi Karlovými Vary a Chebem blízko hranic s Německou spolkovou republikou. Ke kampani "objevů" zbraní a jejich původu i v jiných okresech ČSSR se připojily agentury BLR a NDR.

Vyšlo zvláštní číslo Literárních listů, orámované hesly: " Jsme dospělí a svéprávní, nepotřebujeme nápovědu, nemáme se za co omlouvat, své problémy si vyřešíme sami, jen svobodní občané jsou hodni socialismu." Úvodní komentář měl titulek Jen několik slov: "Označili nás za kontrarevoluční síly a naše Dva tisíce slov za kontrarevoluční výzvu. Bylo by tragické, kdyby se k tomuto označení připojili i lidé, kteří vládnou v této republice, znají tuto zemi, znají i nás, vědí, kdo jsme a co chceme, lidé, kteří mají naši důvěru, naši podporu i naši úctu. To se však nestalo. Obvinění byla odmítnuta a důstojně uvedena na pravou míru."

Celé číslo Literárních listů obsahovalo k diktátu Moskvy a jejích satelitů jednoznačně odmítavé postoje jednotlivců, kolektivů i osmi tvůrčích svazů.

20.07.1968

Politické byro ÚV KSSS vyzvalo ústřední výbor KSČ k dvoustrannému jednání.

20.07.1968

Dle publikace historika Antonína Benčíka "V chapadlech kremelské chobotnice" byla v tento den vyhlášena bojová pohotovost vojsk Varšavské pětky a na Balatonu se sešel Vasil Biľak na konspirativní schůzce s prvním tajemníkem ÚV KS Ukrajiny Šelestem k instruktáži "jak on a jeho kolegové konzervativci mají zajistit vytvoření masové páté kolony, či tzv. zdravého jádra a požádat o pomoc proti údajné kontrarevoluci" včetně pomoci vojenské; aby byl zachován pravý, tj. brežněvovský socialismus.

21.07.1968

Ústřední výbor KSČ bezprecedentně odmítl dvoustranné jednání na území SSSR.

21.07.1968

Ministerstvo vnitra dementovalo zprávy o tajných skladech zbraní; u sokolovského nálezu vyslovilo podezření z provokace.

21.07.1968

Komunistická strana Francie odvolala svůj návrh ze 17. července na jednání evropských komunistických stran o Československu.

Tajemník italské komunistické strany L. Longo vyjádřil přesvědčení o reálné dohodě při dvoustranných jednáních KSČ se sovětskou stranou.

22.07.1968

Dvoustranná schůzka vrcholných představitelů KSČ a KSSS byla stanovena na 29. července v příhraniční oblasti v Čierne nad Tisou.

23.07.1968

Sovětský tisk napadl generála Prchlíka za výhrady k Varšavské smlouvě. O dva dny později předsednictvo ÚV KSČ zrušilo své státně-administrativní oddělení, vedené Prchlíkem, který se vrátil do armády.

23.07.1968

Ministerstvo obrany SSSR zveřejnilo zprávu o manévrech na západě svého území.

23.07.1968

Odsun sovětských jednotek z velitelského cvičení byl znovu zdržen, vojáci rozmístěni po celé republice.

24.07.1968

Časopis Student publikoval první část rozhovoru s pracovníky Rádia Svobodná Evropa nazvaný Hovory v anglické zahradě. V napjaté mezinárodní situaci však ministerstva vnitra a kultury varovala redakci, aby v seriálu nepokračovala, pokud nemají časopis zakázat.

25.07.1968

Branný a bezpečnostní výbor Národního shromáždění jednal o bezpečnostní situaci republiky; zasedala Vojenská rada Ministerstva národní obrany.

25.07.1968

V Moskvě probíhala na různých úrovních jednání a příprava akce Dunaj, jak byla nazvána vojenská intervence do Československa.

25.07.1968

Inturist odvolal kolektivní zájezdy sovětských občanů do ČSSR.

25.07.1968

Na podporu dvoustranného jednání v Čierne nad Tisou vyšlo v tisku Poselství občanů předsednictvu ÚV KSČ koncipované Pavlem Kohoutem.

Základní krédo souznělo s občanským hnutím: "Jednejte, vysvětlujte, ale jednotně a bez ústupků obhajte cestu, na kterou jsme vyšli a ze které živi nesejdeme… Myslíme na vás. Myslete na nás! Píšete za nás osudovou stránku dějin Československa. Napište ji s rozvahou, ale především s odvahou. Ztratit tuto jedinečnou šanci by bylo naše neštěstí a vaše hanba. Věříme vám!" Celorepubliková podpisová akce pod Poselstvím se stala celonárodním referendem s heslem "Socialismus, spojenectví, suverenita, svoboda" s důrazem na poslední dva pojmy.

26.07.1968

Pavel Kohout a Jiří Hanzelka přečetli Poselství v Československé televizi. Před televizními kamerami rovněž předali Alexanderu Dubčekovi podpisové archy. Výrazem hnutí za suverenitu státu bylo 85 509 podpisů za první dva dny. Celkově pak jejich počet dosáhl miliónu.

Podle již citované publikace A. Benčíka závěr vládní expertízy o vztahu Západu k Československu zní: "Západ na podporu Československa nepodnikne nic a mezinárodní dělnické hnutí a světová demokratická společnost nemá možnost ve prospěch Československa efektivně zasáhnout".

28.07.1968

Československá delegace odletěla na schůzku s představiteli SSSR.

28.07.1968

Dle vzpomínek redaktora ČST Jiřího Svejkovského natočil v předvečer odletu v budově Národního shromáždění krátký proslov Josefa Smrkovského, který vysvětloval složitost jednání, ale připomněl i odhodlání Dubčeka a jeho spojenců trvat na vlastním konceptu socialismu, a vystoupení zakončil: "Myslíme na vás, myslete na nás."

29.07.1968

Byla zahájena dvoustranná jednání představitelů ÚV KSSS a ÚV KSČ na železniční stanici v Čierne nad Tisou. Sovětští představitelé se na noc přesouvali na své území. Místo konání mělo být na žádost sovětské strany přísně utajeno a přilehlá oblast uzavřena. Ale zpravodajové ČST se do Čierne dostali a skryti za oknem nádražní budovy natočili příjezd delegací - porušení informačního embarga podnítilo protest sovětské delegace.

29.07.1968

Manévry sovětské armády byly ze západu SSSR rozšířeny na území Polska a NDR.

30.07.1968

Moskevský list Pravda uveřejnil dopis 99 pracovníků pražského závodu Praga sovětskému lidu. Pisatelé deklarovali věrnost Sovětskému svazu a souhlas se setrváním sovětských jednotek na našem území.

31.07.1968

V průběhu třídenního jednání v Čierne sovětská delegace opakovala ultimativní požadavky formulované v dopise z Varšavy - vyzbrojená doklady z podrobně sledovaných stanovisek vedoucích orgánů ČSSR a informací z médií trvala na tom, že v republice hrozí kontrarevoluce, návrat ke kapitalismu, kritizovala svobodná média, prohlašovala, že nevydá Československo pravicovým silám, ani Severoatlantickému paktu; byla hluchá k argumentaci o vlastním vývoji při plnění mezinárodních závazků, k obhajobě reformního procesu Dubčekem, Smrkovským, Černíkem.

Vleklé, bezvýchodné jednání bylo uzavřeno dohodou o setkání představitelů šesti komunistických a dělnických stran 3. srpna v Bratislavě.

související texty:

1968 - události podrobně:

červenec