Krycí jméno Ulyxes

Státní bezpečnost naverbovala Pavla Minaříka jako tajného spolupracovníka s krycím jménem ULYXES v roce 1967, když pracoval v brněnském rozhlase. Na jaře roku 1968 prodělal speciální zpravodajský výcvik a v září dostal rozkaz emigrovat.

Minařík i se svou manželkou tedy "utekl" na Západ. Koncem roku 1968 začal v SE pracovat. Státní bezpečnost ho vybavila vhodnými materiály, aby byl pro stanici důvěryhodnější.

Zprávy a drby

Podával informace o emigrantských organizacích, o organizaci práce v SE, kdo a s kým se napil na večírku či kdo s kým udržuje intimní styky. Soustřeďování kompromitujícího materiálu bylo nutné pro eventuální pozdější vydírání. Minařík předal rozvědce stovky takových zpráv. Zřejmě kvůli snazšímu získávání informací se rozvedl a znovu oženil s atraktivní sekretářkou bavorského rozhlasu.

Plán výbuchu

Pražské centrále poslal také plán budovy SE s návrhem na umístění výbušniny do právě budovaného elektrického vedení nebo na pracovní vozíky uklízečů. Výbuch by vyřadil vysílání alespoň na týden. K akci, i když byla schválena, nikdy nebyl dán rozkaz, i když to Minařík několikrát urgoval. O několik let později skutečně došlo k pumovému atentátu na čs. oddělení SE, ale dodnes nebyla prokázána nebo vyvrácena souvislost mezi útokem a Minaříkovou činností.

Návrhy na únos či likvidaci

Minařík také navrhoval únos Pavla Pecháčka či jeho malého syna. Několikrát Praze nabízel, že zlikviduje Ladislava Bittmana, příslušníka StB, který v roce 1968 emigroval.

Propuštěn

Koncem roku 1975 byl Minařík na základě úsporných opatření ze SE propuštěn. A protože byl v SRN dále nepotřebný, vrátil se do Československa.

Hrdinný kapitán

Státní propaganda jej okamžitě využila k masivní kampani jak proti Svobodné Evropě, tak veškeré čs. emigraci.

29. ledna 1976 bylo v ČSSR slavnostně oznámeno, že se ze svého úkolu vrátil do rodné vlasti hrdinný rozvědčík, kapitán Pavel Minařík, který ještě 3. ledna 1976 jako hlasatel SE vysílal. Na tiskové konferenci po svém návratu prohlásil: "splnil jsem svůj úkol".

tisková konference MV po návratu Minaříka do ČSSR

Propagandistické využití

Roztočil se propagandistický kolotoč. Interview stíhal interview. Minaříkova vystoupení v televizi, rozhlasu a v tisku obsahovala pomluvy SE a přesvědčovala veřejnost, že emigrace je v područí tajných služeb, především CIA. Po čase vyšly dvě knížky. Slovenská "Pohled za oponu" a poté česká "Alasca House".

Oslava statečného kapitána

Druhým rysem propagandistického tažení byla oslava statečného odvážlivce. Vznikla dokonce oslavná píseň populárního zpěváka Josefa Laufra.

Zaměstnancem StB

Minařík se stal kmenovým zaměstnancem I. správy FMV a konzultantem jejího 31. odboru (ideodiverzní centrály). Federální ministr vnitra jej jmenoval do hodnosti nadporučíka StB se zpětnou platností od roku 1968.

Odměna za dopadení

V roce 1976 vypsala německá tajná služba odměnu na jeho dopadení. Minařík byl, pravděpodobně pod falešným jménem, odsunut do SSSR, kde vystudoval Institut mezinárodních vztahů v Kyjevě.

Kariéra

Po návratu v roce 1981 získal titul inženýra ekonomie a vědeckou hodnost. Znovu začal pracovat na 31. odboru I. správy FMV.

O rok později byl vyznamenán medailí Za službu vlasti, medailí PS VB a polskou medailí Za zásluhy. Stal se také nositelem řádu Rudé hvězdy.

Šéfredaktorem

V roce 1983 se stal šéfredaktorem časopisu Signál, jehož vydavatelem bylo Federální ministerstvo vnitra. Podléhal sekretariátu ministra vnitra ČSSR. Absolvoval stáž v Moskvě a Kyjevě, kde vystudoval žurnalistiku a mezinárodní vztahy.

Odchod ze služeb

Posledního března 1990 odešel na vlastní žádost v hodnosti podplukovníka ze služeb ministerstva vnitra a založil si soukromou bezpečnostní agenturu MINK, která chránila budovu ÚV KSČM.

Z agentury později vznikla stejnojmenná obchodní společnost, ve které dokonale zužitkoval své někdejší kontakty na země bývalého Sovětského svazu. Na počátku 90. let jej policie podezírala ze styků z ruskojazyčnou solomonskou mafií.

Vazba

V roce 1991 strávil 5 měsíců ve vazbě za své teroristické plány. V roce 1993 jej pražský městský soud poslal na čtyři roky do vězení. Odvolací soud však rozsudek zrušil. Nepodařilo se totiž zjistit, jakou škodu by nálož odpálená podle Minaříkových plánů mohla způsobit.

Pojistný podvod

V pátek 13. března 2009 byl brněnským krajským soudem odsouzen k trestu 4,5 roku nepodmíněně.za pojistný podvod, při kterém se chtěl obohatit o desítky milionů korun.

Pavel Minařík v roce 2009

Minařík podle obžaloby s dvěma bývalými agenty KGB spáchal v roce 2006 pojistný podvod, když na Ukrajině záměrně nechal shořet avii se zásilkou své společnosti. Náklad optických kabelů předtím pojistil na 41 milionů korun, přestože zásilka měla hodnotu nejvýše 2 miliony.

související texty:

průkaz agenta StB Minaříka

kniha Alasca house

kniha Pohled za oponu

příklad propagandy v hudební tvorbě

Svobodná Evropa v 70. letech

zahraniční sdělovací prostředky

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: Týdeník Respekt, 6. května 1991

fotografie na stránce: Týdeník Respekt, 6. května 1991