Kalendárium roku 1968: TOTALITA

Kalendárium roku 1968

prosincové události:

02.12.1968

Předsednictvo ÚV KSS souhlasilo s vrácením členství ve straně 17 komunistům, kteří byli neprávem před časem vyloučeni.

02.12.1968

Ministerstvo vnitra odmítlo schválit stanovy Federace lokomotivních čet jako "zájmové organizace".

02.12.1968

V Praze se konala ustavující konference Čs. mírového výboru a byli ustanoveni za předsedu České mírové rady J. Štěpanovský a Slovenské mírové rady M. Krno.

02.12.1968

SSSR v protestní nótě obvinil vládu Velké Británie, že využívá událostí v Československu ke zhoršování vztahů mezi oběma zeměmi.

02.12.1968

Denní tisk Německé demokratické republiky na pokyn vlády skončil polemiku proti Československu, přestává uveřejňovat vlastní články svých dopisovatelů a spolupracovníků. Listy se omezují na oficiální zprávy agentur ADN a ČTK. Polemické články jsou však otiskovány ještě do poloviny prosince v týdenících a dalších časopisech s delší výrobní lhůtou.

03.12.1968

Byro ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích (ve složení Oldřich Černík, Alexander Dubček, Evžen Erban, Gustáv Husák, Štefan Sádovský, Josef Smrkovský a Lubomír Štrougal) projednalo na své první schůzi návrh České národní rady o uspořádání výkonných orgánů státní správy a přípravou prací v souvislosti se sestavením české vlády pověřilo Stanislava Rázla.

Dále projednalo finanční otázky Spojených ozbrojených sil. Byla rovněž vedena diskuse ke koncepci časopisu Tribuna, který se stal týdeníkem, řízeným tímto byrem.

03.12.1968

Gustáv Husák přijal velitele Střední skupiny sovětských vojsk A. M. Majorova, který následující den jednal též s místopředsedou vlády Františkem Hamouzem o nových sovětských požadavcích.

03.12.1968

V Praze se konala dvoudenní porada krajských a okresních tajemníků pro ideologickou práci KSČ, jimž referoval tajemník byra ÚV KSČ v českých zemích J. Kozel a vedoucí kulturního oddělení ÚV KSČ K. Kostroun.

Náměstek ministra zahraničí SSSR V. V. Kuzněcov odejel z Československa.

03.12.1968

Čs. velvyslanectví ve Washingtonu byla předána nóta státního departementu USA, odmítající vydání bývalého čs. generála Jana Šejny. Čs. strana označila postup USA za porušení úmluvy o extradici (tj. vydání osoby jedním státem druhému k trestnímu stíhání nebo také k výkonu trestu).

03.12.1968

V rozhlasovém vystoupení řekl Václav Havel, že kruh nezávislých spisovatelů nemění nic na svém programu.

03.12.1968

S mimořádným následným ohlasem v tisku i ve veřejnosti ČST zařadila do vysílání mimo ohlášený program dokument "Zprávy mimo zákon" o vydávání tiskoviny "Zprávy". Autorem byl tehdy známý proreformní publicista Zdeněk Lavička. (viz. také ČST v prosinci 1968)

O dva roky později publikoval v Týdeníku Čs. televize obsáhlou sebekritiku za svou působnost v osmašedesátém, kdy se "…v zajetí naivních a zcestných představ postavil na opačný břeh"; a za Zprávy mimo zákon se omluvil všem soudruhům, "…jejichž práci jsem tehdy znevážil a jejichž komunistické i občanské cti jsem se dotkl ..."

Nebyl to jediný, leč nejponíženější obrat, zlom člověka, zatím co jiní setrvávali na svých mravních pozicích se všemi existenčními důsledky.

04.12.1968

Televizní dokument Vlastimila Vávry Blaničtí rytíři byl alegorií (na téma zda blaničtí rytíři existují či nikoli), která vyústila v závěr: "Blaničtí rytíři? To jsme přece my, my všichni ..."

04.12.1968

Mimo program ČST zařadila v těchto týdnech Publicistický magazín Vladimíra Škutiny (připravovaný ve spolupráci s Karlem Kynclem a dalšími novináři); druhé pokračování již bylo prosazeno po původním zákazu, třetí na prahu roku 1969 zaškrceno a celý projekt zlikvidován. (viz. také ČST v prosinci 1968)

04.12.1968

Alexander Dubček se účastnil porady s generálními a podnikovými řediteli největších českých a slovenských průmyslových podniků.

04.12.1968

V Uherském Brodě se konal aktiv za účasti pozvaných z okresů Hodonín, Gottwaldov a Vsetín. S projevem zde vystoupil Alois Indra, ale ještě před tím mu organizátoři předali dopis s podpisy 800 pracovníků Slováckých strojíren, v němž mu vyslovili nedůvěru. Zareagoval v projevu slovy, že "se na ně nezlobí, jelikož podlehli lživé kampani v tisku a rozhlasu..."

04.12.1968

Na ministerstvu zahraničních věcí předal V. Pleskot velvyslanci SSSR S. V. Červoněnkovi nótu, oznamující vládě SSSR, že zmocněncem pro záležitosti dočasného pobytu sovětských vojsk na čs. území byl jmenován generálmajor M. Korbel. Dále bylo předáno "aide-memoire" (stručný záznam jednání v diplomatickém styku) k nelegálnímu rozšiřování tiskoviny Zprávy.

04.12.1968

V Praze se konala celostátní konference k ochraně lidských práv z hlediska mezinárodního práva a čs. právního řádu, a to u příležitosti 20. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv OSN.

04.12.1968

N. Vladimirov v sovětském listu Literaturnaja Gazeta kritizoval první dvě čísla čs. týdeníku Listy, v nichž prý redakce "zachází se socialistickým ideálem jako s něčím, co je v rozporu ne s buržoazním světem a jeho imperialistickou ideologií, ale s jinými zeměmi, které budují socialismus..."

Vídeňský nakladatel Fritz Molden (vydával práce Milana Kundery, A. J. Liehma, Ladislava Mňačka a Otu Šika) protestoval proti článku sovětského listu Izvěstija, podle kterého vydává spisy vesměs "čs. kontrarevolucionářů".

05.12.1968

Na schůzi vlády bylo schváleno finanční zabezpečení zvláštních senátů, vyšších vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu a vojenské prokuratury, které byly zřízeny podle zákona o soudních rehabilitacích.

Peter Colotka byl zproštěn řízení vládního výboru pro tisk a informace a touto funkcí pověřen dosavadní náměstek ministra školství Jaroslav Havelka. (Podle západních novinářů bylo odvolání Petera Colotky důsledkem jeho protestu proti vydávání tiskoviny Zprávy.)

Svým usnesením odvolala z funkce vládního zmocněnce pro televizi Bohumila Švece. Novým ústředním ředitelem Čs. televize byl jmenován Josef Šmídmajer, dosavadní spolupracovník předsedy vlády Oldřich Černíka. (viz. také ČST - vedení (1953-1992))

05.12.1968

Alexander Dubček vystoupil na celorevírním aktivu pracovníků Severočeského hnědouhelného revíru v Mostě.

05.12.1968

V zámku na Roztěži u Kutné Hory jednalo plénum Svazu českých novinářů. Navázalo na aktiv pražských novinářů v Lucerně (konal se 18. listopadu) a na sněmování tvůrčích svazů ve Slovanském domě (konalo se 22. a 26. listopadu) a plně se ztotožnilo s jejich závěrečnými dokumenty.

Uvítalo obnovu vycházení časopisu Reportér, částečné uvolnění politické publicistiky v rozhlasu a televizi, ale naopak vyslovilo nespokojenost s tím, že nadále nevychází časopis Politika, a že ani nebyly vysvětleny přesvědčivé důvody jeho zastavení.

Dále se plénum kriticky vyjádřilo k postupu některých tiskáren, "které pro krátkozrace uplatňovaná komerční hlediska odmítají tisknout závodní, místní a odborné časopisy".

V komuniké z jednání se uvádí: "Pokud jde o vliv státu na práci sdělovacích prostředků, plénum trvá na tom, aby bylo přijato na federální i národní úrovni takové řešení, které by se vyhnulo zbytečné administrativě, nekompetentnímu poručníkování a které by umožnilo novinářům a voleným zástupcům společnosti spolurozhodovat o věch veřejných. Plénum výboru SČN trvá na praxi, aby Národní shromáždění bylo informováno o návrzích, k nimž se vyjádřil Svaz českých novinářů, jak to ukládá tiskový zákon." Předsednictvu SČN bylo v tomto duchu uloženo celkem 15 požadavků a úkolů.

05.12.1968

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky princ Sadruddin Aga Khán uvedl, že po srpnových událostech opustilo okupované Československo 80 000 občanů, z nichž požádalo dosud 6500 osob o politický azyl v Rakousku.

06.12.1968

V bratislavském deníku Pravda vyšel Dubčekův projev s titulkem "Stále obnovovať dôveru ľudu k politike strany".

06.12.1968

Plenární schůze Ústřední rady odborů přijala usnesení vyzývající vládu, aby nedopustila při úpravách maloobchodních cen snížení životní úrovně obyvatelstva.

Dále označila rozhodnutí vlády z 24. 10. o zastavení dalšího ustavování rad pracujících "za ústup od jednoho z principů nové soustavy řízení" a trvá na urychleném dokončení této ekonomické reformy.

06.12.1968

Předseda Ústřední a revizní komise KSČ Miloš Jakeš informoval novináře o tom, jak se projednávají žádosti o stranické rehabilitace.

06.12.1968

Předseda Komunistické strany Rakouska F. Muhri po návratu z dvoudenní návštěvy v Moskvě prohlásil na tiskové konferenci mj.: "Nemohli jsme se shodnout na událostech z 21. srpna a na vojenském zásahu pěti států Varšavské smlouvy proti Československu. Obě strany setrvaly na svých původních známých stanoviscích".

07. - 08.12.1968

Jednání vedoucích představitelů KSSS a KSČ (Dubček, Svoboda, Černík, Husák, Štrougal) v Kyjevě se konalo bez Josefa Smrkovského. Sověti požadovali personální změny ve státních orgánech, z médií byly předmětem jejich kritiky především Reportér a Politika. Když Dubček opětovně protestoval proti ilegálním tiskovinám a rozhlasové vysílačce Vltava, kontroval Brežněv požadavkem, aby byly "Zprávy" legalizovány, neboť to je údajně jediný tiskový orgán u nás, který není zaměřen antisovětsky. A dle předsedy prezídia Nejvyššího sovětu SSSR Podgorného by zastavení "Zpráv" bylo vítězstvím pravicových sil. Ale dokumentace historiků ČSAV "Sedm pražských dnů 21. - 27. srpen 1968" (dle obalu tzv. Černá kniha, která vyšla v třitisícovém nákladu, neobjevila se ve výkladech knihkupectví a byla pouze interně distribuována) byla pro Sověty dalším protisovětským dokladem.

Legalizaci tiskoviny "Zprávy" Dubček odmítl. Ani tentokrát nesměli být ovšem občané s průběhem jednání seznámeni.

V těchto dnech rovněž jednala v Moskvě delegace Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, vedená Milošem Jakešem.

09.12.1968

Shromáždění u příležitosti 25. výročí podpisu čs.-sovětské smlouvy v Olomouci se účastnili představitelé sovětských vojsk.

09.12.1968

Ministr školství V. Kadlec předložil vládě podrobnou zprávu o stávkách studentů, k nimž došlo na vysokých školách ve dnech 18. - 21. listopadu.

10.12.1968

V Bratislavě se konal slavnostní večer k 25. výročí uzavření Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi ČSSR a SSSR.

10.12.1968

Britská vláda oficiálně odmítla sovětské tvrzení, že využívá situace v Československu ke zhoršování britsko-sovětských vztahů.

10.12.1968

Neúčast nejbližšího Dubčekova spojence Smrkovského na jednáních se Sověty znepokojila veřejnost. Proto Smrkovský, považovaný za tribuna Pražského jara, veřejně dementoval, že by byl odstraněn z politiky. Veřejnost však neuklidnil.

O tři dny později žádala delegace Svazu protifašistických bojovníků ústřední výbor KSČ, aby byl Smrkovský předsedou Federálního shromáždění; se stejným požadavkem se množily rezoluce ze závodů a odborových organizací.

11.12.1968

Předsednictvo ÚV KSČ projednalo návrh hospodářské politiky vlády na rok 1969, návrh struktury Federálního shromáždění a problematiku navazování kontaktů s komunistickými stranami v socialistických zemích.

Zabývalo se také šetřením přímých škod, způsobených srpnovým vstupem vojsk zemí Varšavské smlouvy. Vyslovilo souhlas se svoláním porady komunistických stran v květnu 1969.

11.12.1968

Výkonný výbor předsednictva ÚV KSČ schválil návrh ústavního zákona o radě obrany státu.

11.12.1968

K 25. výročí podepsání smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi ČSSR a SSSR se konal v Praze slavnostní večer, který zahájil B. Šimon a hlavní projev měl F. Hamouz. V umělecké části účinkovala Ústřední hudba ministerstva vnitra a sólisté Národního divadla a Hudebního divadla v Karlíně. Průvodním slovem doprovázel Jiří Valenta, hlasatel Čs. rozhlasu.

12.12.1968

Na mimořádné schůzi předsednictva ÚV KSČ byla projednána informace o rozhovorech představitelů KSČ a KSSS v Kyjevě (7. a 8. 12.). Předsednictvo se dále zabývalo návrhy kádrových změn ve federální a české vládě. Byla vytvořena komise pro šetření záležitosti Oty Šika.

Byro ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích bylo rozšířeno o Čestmíra Císaře, V. Matějíčka, K. Šimka V. Trojánka.

12.12.1968

V Ostravě se konaly ustavující sjezdy Českého a Slovenského svazu vynálezců a zlepšovatelů. Bylo mj. uvedeno, že Čs. svaz vynálezců a zlepšovatelů byl v roce 1951 zrušen administrativní cestou, což způsobilo těžko vyčíslitelné škody v celkovém technickém rozvoji naší země.

12.12.1968

V Příbrami před Vyšším vojenským soudem byl zahájen proces se sedmi bývalými příslušníky StB, obviněnými z vraždy a podílu na vraždě Petra Konečného a Františka Novotného v létě a na podzim 1948: M. Pichem - Tůmou, J. Čechem, L. Zelenkou, B. Šedivým, A. Liškou, B. Vávrou a J. Volfem.

12.12.1968

V Moskvě a na mnoha dalších místech v SSSR se konala slavnostní shromáždění k 25. výročí podpisu smlouvy mezi ČSSR a SSSR. Při té příležitosti přijal Leonid Brežněv delegaci, vedenou J. Pillerem a V. Koucký, velvyslanec ČSSR uspořádal recepci.

12.12.1968

Německý týdeník Stern přinesl výsledky průzkumu veřejného mínění a v žebříčku "nejvíce vzrušujících mužů posledního půlstoletí" se Alexander Dubček umístil na 9. místě.

13.12.1968

Do Moskvy byla pozvána Výborem státní bezpečnosti (KGB) delegace ministerstva vnitra v čele s ministrem J. Pelnářem.

13.12.1968

Mimořádná schůze výkonného výboru ÚV KSČ se zabývala návrhy na složení předsednictva Federálního shromáždění a kritikou Josefa Smrkovského.

Ústřední výbor protifašistických bojovníků apeloval na Pražském hradě, aby do čela federálního parlamentu byl postaven Josef Smrkovský.

13.12.1968

V Praze se konalo společné zasedání ústředního, českého a slovenského Svazu čs. - sovětského přátelství k 25. výročí spojenecké smlouvy za účasti S. V. Černoněnka, kde měl hlavní referát Zdeněk Fierlinger.

13.12.1968

Ústřední výbor Čs. svazu mládeže se na posledním zasedání své existence usnesl zakončit činnost krajských výborů ČSM a na 24. - 25. 2. 1969 svolat celostátní kongres mládežnických a dětských organizací.

13.12.1968

Senát Vyššího vojenského soudu v Příbrami rehabilitoval v plném rozsahu generála Heliodora Píku, který byl protiprávně odsouzen k trestu smrti; podle rozhodnutí vojenského komitétu ÚV KSČ (Klement Gottwald, Rudolf Slánský, Ludvík Svoboda, Bedřich Reicin) byl popraven 21. 6. 1949 v Plzni.

14.12.1968

Zasedal ústřední výbor Čs. strany socialistické, na němž předseda strany Bohuslav Kučera zdůraznil nutnost neformální práce v Národní frontě.

16.12.1968

Na ustavujícím sjezdu Českého odborového svazu pracovníků umění a kultury, v němž bylo organizováno téměř 70 000 členů, byl zvolen předsedou herec Vlastimil Fišar.

Rovněž se konaly ustavující sjezdy dalších českých odborových svazů, mj. pracovníků v kovoprůmyslu, kde promluvil Josef Smrkovský a kde přijali prohlášení, že v případě jeho odvolání z funkcí vstoupí nově ustavený odborový svaz do protestní stávky.

Ze sjezdu byl dále zaslán dopis Vasilu Biĺakovi, v němž byly odmítnuty jeho zkreslující názory na dělnickou třídu, jak je v rozhovoru s ním 16. 12. uveřejnil list Komunistické strany USA Daily Word. (Další části tohoto rozhovoru vyšly potom ještě 17. a 18. 12. V. Biĺak prostřednictvím ČTK dementoval 19. 12. některé věty svého rozhovoru jako "nepřesně interpretované".)

16.12.1968

Kruh nezávislých spisovatelů přijal rezoluci k současné kulturně politické situaci v zemi. Vyjádřil nesouhlas s množícími se projevy kabinetní politiky, cenzurou a její protiústavní praxí, dále se stále častějšími projevy pohrdání veřejným míněním u některých vedoucích politiků, s porušováním zásady rovnoprávnosti postavení "straníků a nestraníků".

16.12.1968

Ministerstvo vnitra zrušilo akreditaci novináře Tadeusze Szulce, dopisovatele amerického deníku New York Times.

16.12.1968

Americký Daily World (deník tamní komunistické strany) otiskl interview s Vasilem Biľakem, v němž Bilak hovořil o škodlivých tendencích polednového vývoje, o pravicových novinářích, kteří emigrovali a "spojili se s imperialistickými nepřáteli" jako Kamil Winter či Sláva Volný, o umělcích, kteří nepřijali závěry listopadového pléna ÚV KSČ, o studentech, kteří "byli povzbuzováni protisocialistickými silami doma i v zahraničí", o dezorientaci dělníků ... Interview otiskly naše deníky.

Odmítavou reakci veřejnosti vyjádřil například otevřený dopis pracovníků Českého odborového svazu kovodělníků, který označil Biľakovy názory za ostouzení našich občanů. Dopis vyšel 20. 12. v deníku Práce.

17.12.1968

Vládní výbor pro tisk a informace projednal složení, postavení a působnost federálních a národních orgánů v oblasti hromadných sdělovacích prostředků.

17.12.1968

Vědecká rada ministerstva národní obrany konstatovala, že úkoly vlády k likvidaci následků zrady Jana Šejny byly splněny.

17.12.1968

V Leningradě zahájili soudní proces se třemi sovětskými občany - advokátem Jurijem Ženglerem a inženýry Lvem Klasevským a Anatolijem Studentovem, kteří byli obviněni z rozšiřování letáků na protest proti sovětské intervenci v Československu.

17.12.1968

Ministr zahraničních věcí Izraele Abba Eban prohlásil, že Sověti v Československu se snaží podněcovat obyvatelstvo proti Židům, kteří zastávají vedoucí funkce v KSČ a obviňují je z mezinárodního sionismu.

18.12.1968

Sekretariát ÚV KSČ na své schůzi mj. projednal záležitosti kolem kampaně proti vysokoškolskému profesorovi Jaromíru Hrbkovi, designovanému ministru školství.

18.12.1968

Prezident republiky Ludvík Svoboda přijal velitele Střední skupiny sovětských vojsk A. M. Majorova.

18.12.1968

V Praze jednaly vládní delegace ČSSR (v čele s F. Hamouzem) a SSSR (v čele s N. K. Bajbakovem) o koordinaci hospodářských plánů na léta 1971 - 75.

18.12.1968

V Bratislavě zasedal výbor Svazu slovenských spisovatelů; devět ze 13 členů předsednictva se vzdalo svých funkcí - M. Válek (předseda), S. Šmatlák, V. Mihálik, L. Novomeský, V. Mináč, A. Matuška, P. Horov, J. Kot a Š. Žáry. V předsednictvu zůstali P. Karvaš, P. Števček, Dominik Tatarka a L. Ťažký. Dočasným výkonným předsedou se stal I. Kupec.

18.12.1968

Na sjezdu Českého odborového svazu pracovníků kovoprůmyslu vyzvala delegace brněnských Královopolských strojíren všechny účastníky k neústupnosti od demokratického vývoje a k obraně Josefa Smrkovského.

18.12.1968

O dva dny později přijal odborový sjezd kováků rozhodnutí, že pokud bude odvolán Smrkovský či jiný z progresivních představitelů, vyhlásí generální stávku.

18.12.1968

Do Bratislavy přijela sovětská delegace v čele s místopředsedou Rady ministrů SSSR.

19.12.1968

Konaly se další ustavující sjezdy českých odborových svazů, mj. pracovníků v dřevoprůmyslu a další v zemědělství - na obou bylo přijato usnesení s požadavkem, aby předsedou Národního shromáždění byl Josef Smrkovský.

Do kampaně na obranu Smrkovského se zapojily také sdělovací prostředky.

19.12.1968

Národní shromáždění přijalo zákony o zřízení federálních institucí.

19.12.1968

Týdeník Listy ve svém posledním dvojčísle roku 7 - 8 uveřejnil obsáhlou stať Milana Kundery "Český úděl".

V něm mj. píše: "Český národ nevyniká duchem romantického heroismu, ale je také pravda, že rubem toho neromantismu a neheroismu je rozumová střízlivost, smysl pro humor a kritický duch, jímž tento národ nahlíží i sama sebe, takže je jedním z nejméně šovinistických národů v Evropě. Vzepjala-li se rozhořčeně jeho nacionální hrdost, znamená to, že byla strašlivě uražena; a znamená to, že její rozhořčení není krátkodobé a prchavé jako cit, nýbrž tvrdošíjné jako rozum sám." A dále autor píše mj. "Na českém vlastenectví mi vždycky imponovala střízlivost zraku. Už obrozenci si uvědomovali veškeré nevýhody z údělu být Čech a probouzení českého národa nebylo jim jen úkolem, ale též problémem. Největší český vlastenec začal svou dráhu tím, že rozbil vlastenecké iluze a mýty a svou knihu nazval Česká otázka. V kořenech českého vlastenectví není fanatismus, nýbrž kriticismus, a to je, co mi imponuje na mém národě a za co ho miluji..."

20.12.1968

Plenární zasedání Národního shromáždění schválilo státní rozpočet na rok 1969, zákon o důchodové dani, zákony o zřízení federálních ministerstvech a výborech, o vymezení působnosti ČSSR ve věcech veřejného pořádku a bezpečnosti.

Přijalo také zákon č. 167/1968 Sb. o vymezení působnosti ČSSR ve věcech tisku a jiných informačních prostředků - na federální úrovni byly stanoveny zásady státní politiky a způsoby jejich koordinace, dále pak o zřizování a spravování vydavatelských podniků a jiných organizací, které mají sloužit k šíření informací, jakož i zásady vydavatelského práva. Zákon nabyl účinnosti k 1. 1. 1969 a zrušen byl až 15. 4. 1991 zákonem č. 136/1991 Sb.

Skupina poslanců bez politické příslušnosti navrhla na funkci předsedy parlamentu Josefa Smrkovského a M. Mikovou na funkci jednoho z místopředsedů.

Na tomtéž zasedání byly schváleny spojenecké smlouvy s Bulharskem (podepsané již 26. 4. 1968) a Maďarskem (podepsané 14. 6. 1968 - tedy ještě před srpnovou intervencí jejich armád do Československa).

20.12.1968

Schůze výkonného výboru ÚV KSČ projednala dopis politickému byru ÚV SED k vysílání rozhlasové stanice Vltava.

20.12.1968

V Praze se konal ustavující kongres Sdružení organizací dětí a mládeže České socialistické republiky, na němž vystoupil Čestmír Císař. Předsedou sdružení byl zvolen Z. Vokrouhlický.

V Žilině se konala ustavující konference Svazu pracující mládeže, do něhož se přihlásilo již 65 000 členů.

21.12.1968

Na zasedání Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ se mj. jednalo o kontrole umístění funkcionářů, kteří byli během roku 1968 z různých důvodů uvolněni. V. Šalgovič referoval o své činnosti ve funkci náměstka ministra vnitra.

21.12.1968

Schůze České národní rady zvolila 50 nových členů, takže celkový počet stoupl na 200 členů.

21. - 22.12.1968

Na plenárním zasedání ÚV KSS Gustáv Husák vystoupil s požadavkem, aby byl v čele Federálního shromáždění Slovák, když je Čech předsedou vlády.

22.12.1968

V Bratislavě se konalo zasedání ÚV Komunistické strany Slovenska, kterého se zúčastnil též Alexander Dubček. Gustáv Husák ve svém vystoupení ohlásil slovenský nárok na obsazení jedné ze tří nejvyšších státních funkcí Slovákem. Vedle dvou Čechů - prezidenta republiky L. Svobody a předsedy vlády Oldřich Černíka - požadoval Slováka do funkce předsedy Federálního shromáždění. Z jeho projevu bylo zřejmé, že by dalším odsunutým polednovým reformátorem měl být Josef Smrkovský.

Alexander Dubček v Bratislavě předal L. Novomeskému Řád Klementa Gottwalda.

22.12.1968

Z Československa byl vyhoštěn další západní novinář - Alan Tillier z Velké Británie, pracující pro Newsweek.

23.12.1968

Lord Bertrand Russell ve Velké Británii a 62 dalších intelektuálů vyzvali Sovětský svaz, aby okamžitě stáhl svá vojska a tajnou policii KGB z Československa a aby přestal pronásledovat spisovatele. Oznámili zároveň plány na svolání mezinárodní konference, která by protestovala proti okupaci Československa.

23.12.1968

Do redakcí sdělovacích prostředků začínají přicházet první rozhořčené rezoluce s požadavkem setrvání J. Smrkovského ve funkci předsedy parlamentu. Nechybějí ani výzvy ke stávkám z různých závodů.

23.12.1968

Prezident republiky zve na Pražský hrad Alexander Dubčeka, Oldřich Černíka, Gustáv Husáka a Čestmír Císaře, aby ztlumil rozbouřenou atmosféru kolem požadavku Slováků mít svého zástupce ve funkci předsedy Federálního shromáždění. Gustáv Husák ostře zaútočil na české novináře a "jiné nacionalisty", kteří upírají Slovákům zaujmout ve federaci rovnoprávné postavení.

24.12.1968

V Čs. rozhlase a Čs. televizi pronesl vánoční projev Oldřich Černík.

25.12.1968

V deníku Izvestija píše N. Poljakov o tom, že "americká a německá centra pro vedení psychologické války sehrávají neblahou úlohu v československých událostech, Instituce jako Hooverův institut a Newyorský institut vedený Z. Brzezinským ukuly ideologickou výzbroj kontrarevoluce. Odtud byla exportována i do Československa". ? Sovětská Literaturnaja gazeta otiskla ostře kritický článek, týkající se Oty Šika, Milan Hübla, Františka Kriegla, Jiřího Hájka, V. Prchlíka a R. Seluckého.

25.12.1968

V televizním projevu Gustáv Husák opakoval nárok na funkci předsedy Federálního shromáždění pro Slováka. S tímto požadavkem napříč českou zemí i Slovenskem se vzmáhal nesouhlas.

25.12.1968

Do kampaně proti odstranění nejvýraznějšího "muže ledna" Josefa Smrkovského z funkce, se zapojily tisk, rozhlas i televize.

26.12.1968

500 zahraničních novinářů označilo za "muže roku 1968" Alexander Dubčeka.

26.12.1968

Sovětský měsíčník Voprosy filosofii ve svém 12. čísle otiskl článek D. I. Česnokova "Zostření ideově politického boje a soudobý filozofický revizionismus". V něm kritizuje Karla Kosíka a Milana Průchu jako hlavní představitele této filozofie v Československu.

27.12.1968

Na podporu kandidatury Smrkovského vyhlásil odborový svaz kováků stávkovou pohotovost, k níž se postupně připojovaly další podniky a instituce. Občanská veřejnost pochopila Husákův požadavek jako další ústupek Moskvě a našim konzervativcům.

27.12.1968

Deník Práce publikoval otevřený dopis Pavla Kohouta Husákovi s výzvou, aby "nespojoval s tímto bezprávím své jméno."

27.12.1968

V Praze byla podepsána dohoda o převodu Sboru nápravné výchovy z resortu ministerstva vnitra do kompetence ministerstva spravedlnosti, náčelníkem byl jmenován J. Placr. Zároveň byla podepsána dohoda o součinnosti Sboru nápravné výchovy a Sboru národní bezpečnosti.

27.12.1968

Vláda SSSR předala čs. vládě protestní nótu proti vydání a rozšiřování sborníku Černé knihy - "Sedm pražských dnů - 21. - 27. srpna 1968", který považuje "jako akt hrubého porušení moskevských dohod, jako pomluvu Sovětského svazu a urážku sovětského lidu".

Sovětský deník Komsomolskaja Pravda otiskl článek V. Bolšakova, který ostře kritizoval čs. filmaře Miloše Formana, Jiřího Menzela a Jana Němce za jejich filmovou tvorbu. Jejich filmy jsou dosud považovány za "novou vlnu českého filmu".

28.12.1968

V souvislosti se zahájením platnosti zákona o čs. federaci od 1. 1. 1969 odstoupila čs. vláda v čele s Oldřich Černíkem. Demisi přijal prezident republiky 29. 12.

28.12.1968

Ministerstvo vnitra schválilo nové stanovy Ústředí novinářů ČSSR ve smyslu zákona č. 71/1967 Sb. o právním řádu. Současně národní svazy budou používat nadále názvy Svaz českých novinářů se sídlem v Praze a Svaz slovenských novinářů se sídlem v Bratislavě. Ve stanovách nezůstala navrhovaná klauzule o syndikalizaci.

28.12.1968

Představitelé Ústředí novinářů ČSSR se sešli na besedě s tajemníkem ÚV KSČ Josefem Kempným a tajemníkem byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích J. Kozlem, aby jednali o politice KSČ v oblasti sdělovacích prostředků.

28.12.1968

V časopise Zítřek vyšel článek Václava Havla Falešné dilema.

29.12.1968

Předsednictvo Svazu vysokoškolského studentstva otevřeným dopisem vyzvalo k jednotě proti cizím zásahům do našeho vnitropolitického vývoje.

29.12.1968

Do Prahy přiletěli tajemník ÚV KSSS V. Katušev a náměstek ministra zahraničí V. Kuzněcov.

29.12.1968

Gustáv Husák vystoupil ve Slovenské národní radě a zopakoval nárok na slovenského politika pro funkci předsedy federálního shromáždění.

29.12.1968

Ústřední výbor Národní fronty jednal s designovaným předsedou budoucí vlády Oldřich Černíkem o složení této vlády.

29.12.1968

Předseda vlády Oldřich Černík a předseda Výboru pro tisk a informace při předsednictvu vlády hovořili na besedě s pracovníky Čs. rozhlasu o složité vnitropolitické situaci a požádali o podporu politiky strana vlády při realizaci usnesení ÚV KSČ.

29.12.1968

Předsednictvo ÚV KSČ jednalo o celkové politické situaci v zemi, která nebyla "nijak vánoční". Konstatovalo, že ve veřejnosti rušivě působí nátlakové kampaně kolem obsazení vedoucích funkcí v příštím Federálním shromáždění.

30.12.1968

Čs. velvyslanec v NDR předal na ÚV SED dopis Alexander Dubčeka W. Ulbrichtovi, v němž byl vyjádřen protest proti vysílání rozhlasové stanice Vltava.

30.12.1968

Příliv mnoha stovek rezolucí do redakcí jednotlivých listů, Čs. rozhlasu a Čs. televize neustává, naopak čím dál víc požadují závody a nejrůznější instituce, aby Josef Smrkovský setrval ve funkci předsedy Federálního shromáždění.

30.12.1968

Ve 12. čísle měsíčníku Novinář je otištěn rozhovor s novým předsedou vládního výboru pro tisk a informace Jaroslavem Havelkou, nazvaný "O vzájemné spolupráci vládních orgánů a novinářů".

30.12.1968

Týdeník Reportér se omlouvá čtenářům, že z objektivních a všeobecně známých důvodů nedokončí souvislou řadu 52 čísel (skončil číslem 47) a jako částečnou náhradu stálým předplatitelům a čtenářům připravil a vydal Reportérovu ročenku 1968. V číslech 46 a 47 přináší Reportér příspěvky rovněž "našich kolegů z časopisu Politika, kteří stále ještě nemají možnost publikovat ve svém časopise".

V příloze čísla 46 je otištěn na dvou stranách hustě tištěný seznam těch míst, odkud přišly dopisy, telegramy a rezoluce s vyjádřením solidarity, důvěry a přátelství bezprostředně po vyhlášení sankcí proti Reportéru. Redakce všem poděkovala za podporu a naději.

31.12.1968

Novoroční přípitek pronesl v Čs. rozhlasu Josef Smrkovský.

Do nástupu Gustáva Husáka na vedoucí post v KSČ zbývaly tři měsíce a šestnáct dní...

Množily se výzvy ke generální stávce, občanská společnost se postavila jako hráz proti odstranění Smrkovského z politiky.

Alexandr Dubček dle svých vzpomínek po kyjevském jednání uvažoval o odstoupení z funkce. Obhájení alespoň okleštěné vize sociálně spravedlivé, právní, svobodné společnosti bylo v ohraničení zeměmi Varšavské smlouvy a pod diktátem Kremlu nerealizovatelné. Po poradě s Josefem Smrkovským resignaci odepsal; obával se sankcí proti svým spojencům, zvláště kdyby se prvním tajemníkem ÚV KSČ stal Gustav Husák. Rozhodl se vytrvat ve funkci co nejdéle, aby se občané mohli rozhodnout a připravit na to jak dál.

Při zásadních citovaných ústupcích od svobodných vymožeností prvního pololetí roku měla média i po zásazích cenzury jistý zužující se prostor pro plnění své informační funkce, hranice byly stále otevřené.

Lidé se mohli sdružovat, ještě nebyli souzeni, vězněni. Leč postupné omezování svobod měli Sověti pevně ve svých rukou. A plnil se jejich záměr, aby je realizovali (stále ještě občany podporovaní) představitelé Pražského jara.

Pátého ledna 1969 vystoupil Josef Smrkovský v televizi a požádal o odepsání generální stávky na podporu své kandidatury do funkce předsedy Federálního shromáždění.

související texty:

1968 - události podrobně: