Kalendárium roku 1968: TOTALITA

Kalendárium roku 1968

srpnové události:

Pražské ulice a náměstí se měnily v Hyde parky, na nichž občané podporovali vedení vlasti. Možnost vojenské intervence nebylo lze podceňovat. Nicméně proč lidé a především politici včetně Alexandra Dubčeka vojenský zásah nepřipouštěli, pregnantně vyjádřil Jaroslav Šedivý v úvaze Politika rozumu v deníku Práce 28. července: "…mnozí západní novináři se ptají, zda dojde k přímé vojenské intervenci v Československu. Po pravdě řečeno, tato otázka zaměstnává i mnohé občany u nás... Kdyby sovětská politika učinila podobný chybný krok, byl by to jen důkaz její slabosti a krize těch principů, které si vypsala na svůj štít. Její úspěchy a její principy jsou též cennou kartou ve hře komunistických a dělnických stran ve světě a všech pokrokových sil. Její neúspěch a porušení vyhlašovaných principů by byly hřebíkem do rakve mezinárodního komunistického hnutí a vážnou ranou všem snahám o levicovou politiku v západoevropských státech ..."

V týdeníku Reportér psal Jiří Hochman (v úvaze Luxus iluzí z 31. července): "…Bylo by fantazií jakkoli spekulovat nad tím, že vojenská intervence v Československu by se mohla zastavit před rizikem velmocenské srážky, protože evropská dělící čára je oboustranně respektována jako neměnitelná a politicky by Spojeným státům mohlo těžko přijít něco více vhod než sovětský vojenský zásah proti demokratizaci československého socialismu… Vnášíme na scénu přízrak likvidace absolutní moci byrokratické kasty, kterou produkoval v mezinárodním měřítku stalinský model socialismu… Neohrožujeme socialismus - právě naopak. Ohrožujeme byrokracii, která pomalu, ale jistě pohřbívala a pohřbívá socialismus ve světovém měřítku…"

01. - 02.08.1968

Po půlnoci dostali šéfredaktoři médií pokyn, aby ustali v polemikách se socialistickými zeměmi.

01. - 02.08.1968

V Praze na manifestaci občané žádali pravdivé informace o jednání v Čierne nad Tisou. Napjaté očekávání neuspokojil projev prezidenta Svobody z košického studia ČST, ani následné Dubčekovo ujišťování, že údajně nejednali o vnitropolitické situaci, ale o mezinárodních otázkách. Varující byla rovněž informace o původně naší stranou odmítané společné schůzce s reprezentanty pěti východních zemí.

03.08.1968

V Bratislavě se konala schůzka představitelů pěti komunistických stran s naší stranickou delegací. Dle vzpomínek Alexandra Dubčeka byl připravený text společného Prohlášení po prudkých diskusích přepracován - ve finální verzi tak sice byla formulace o rovnosti, suverenitě, státní nezávislosti, ale zároveň Prohlášení deklarovalo, že je ochrana socialismu internacionální povinností všech socialistických zemí.

Prostřednictvím tajemníka ÚV KS Ukrajiny Šelesta odevzdal v Bratislavě Vasil Biľak "zvací dopis" pro Brežněva, podepsaný rovněž Aloisem Indrou, Antonínem Kapkem, Drahomírem Kolderem a Oldřichem Švestkou, se žádostí o pomoc všemi prostředky.

03.08.1968

Poslední vojenské jednotky ze cvičení Šumava opustily území republiky.

03.08.1968

Pokračovala podpisová akce pod Poselstvím občanů předsednictvu ÚV KSČ.

04.08.1968

Bratislavské Prohlášení bylo uveřejněno v tisku. V televizi vystoupil Dubček; ujistil občany, že žádný tajný dokument naše delegace nepodepsala a že máme "další prostor pro naše reformy".

04.08.1968

Byly zahájeny celonárodní sbírky Lidový zlatý poklad a Fond republiky.

06.08.1968

Předsednictvo ÚV KSČ projednalo rozhovory v Čierne nad Tisou a v Bratislavě, poděkovalo občanům za podporu.

06.08.1968

Intenzivně pokračovala příprava mimořádného XIV. sjezdu KSČ, který měl posílit progresivní síly ve vedení strany. Na podporu tohoto cíle tisk, rozhlas, televize zmírnily kontroverzní tón; za přítomnosti médií pokračovaly mítinky občanů.

07.08.1968

Koordinační výbor tvůrčích svazů ve svém Stanovisku (Tvůrčí pracovníci k současným událostem) přijal výsledky posledních jednání jako politickou realitu s důvěrou, "že se i nadále bude rozvíjet systém záruk občanských svobod a jejich rozhodujícího předpokladu - svobody tisku".

07.08.1968

Částka na Fondu republiky dosáhla do 20. srpna téměř 200 milionů korun a na Zlatém fondu republiky shromáždili občané 60 808 gramů zlata.

08.08.1968

V Literárních listech vyšel komentář Přátelství a politika, podepsaný pseudonymem Dalimil, který končí: "...nemůžeme souhlasit s jakýmkoli nátlakem na naše vnitřní záležitosti. Jsme občany suverénního státu, alespoň zatím, víme sami nejlépe co máme činit, kde jsou naši přátelé, odkud hrozí nebezpečí. Jsou jisté konstanty, kterými se vyznačuje celý náš proces od ledna. Má-li být úspěšný, nemůže se jich vzdát. Pro naše spojence, chtějí-li jimi zůstat, je jediná možnost: uznat je, pochopit a respektovat".

V tomtéž čísle Literárních listů uvádí autor Josef Válek (v článku Od Varšavy k Bratislavě), že na otázku studentů význačnému příslušníkovi evropského státu - co by tento stát udělal v případě okupace naší země - dotyčný odpověděl: "Gar nichts, liebe Freunde".

09. - 13.08.1968

Do Prahy přijel na státní návštěvu bouřlivě přivítaný J.B.Tito.

09. - 13.08.1968

V Polsku, NDR a na západní Ukrajině začalo několikadenní cvičení vojsk Varšavské smlouvy.

09. - 13.08.1968

Brežněv v telefonátech Dubčekovi urgoval údajné plnění dohod (především požadoval odvolání ministra vnitra Josefa Pavla a předsedy ÚV Národní fronty Františka Kriegla); velvyslanec Červoněnko předal Dubčekovi memorandum KSSS o přetrvávajícím protisovětském a protisocialistickém tónu našich médií.

15. - 17.08.1968

Do Prahy přijela stranická a vládní delegace Rumunské socialistické republiky v čele s N. Ceausescem. O den později byla podepsána smlouva o přátelství a vzájemné pomoci mezi ČSSR a Rumunskem.

15. - 17.08.1968

Politické byro ÚV KSSS definitivně rozhodlo o datu intervence do Československa.

15. - 17.08.1968

Na Orlíku se sešli Indra, Kolder, Pavlovský a Švestka k poradě o uchopení moci v zemi po okupaci.

15. - 17.08.1968

Na poradě vedení KSČ s novináři o strategii do XIV. sjezdu F. Kriegel charakterizoval současnou situaci slovy: "Damoklův meč nad námi visí na tak tenké niti, že si to nedovedeme představit".

15. - 17.08.1968

V Komárně se sešel Janos Kadár s Dubčekem, aby ho naposled varoval před pokračováním v polednovém kurzu KSČ. Dle Dubčekových vzpomínek Naděje umírá poslední v neformálním rozhovoru mu Kadár doporučil, aby udržel svobodu tisku "v jistých mezích…neudělal žádnou narážku na možnost vojenské agrese proti Československu."

18.08.1968

Televize vysílala rozhovor Vladimíra Škutiny s Janem Werichem z cyklu Co tomu říkáte, pane Werich?, kde populární umělec kromě jiného říkal: "Nikdy jsem nebyl členem žádné strany, nejsem a doufám nebudu…Já to konstatuju. A konstatuju taky, že naše komunistická strana si činí nárok na to, aby měla vedoucí místo ve státě. Prosím.To je možný. Víte, ten, kdo dovede zajistit ve státě občanovi bezpečnost tělesnou i duševní, blahobyt tělesný i duševní a bez rozdílu barvy pleti, bez rozdílu víry, pro jeho děti, a kdo dovede zajistit občanovi ve státě právo na pravdu a právo na omyl, tak taková osoba, ať už je to osoba fyzická nebo osoba právnická, beze sporu má nárok na vedoucí místo. Ovšem postup je ten, že nejdřív to musí udělat a pak teprve může uplatňovat ten nárok…"

18.08.1968

V těchto dnech zařadila televize mimo program dokument Arnošta Frydrycha a Jaroslava Šikla Ejhle, člověk o životě a kariéře vězeňského dozorce.

18.08.1968

V tiskovině sovětských žurnalistů, v tzv. Bílé knize, je situace v ČST a v dalších médiích kritizována za to že propagovala nezávislost médií, nacionalismus, protisovětské nálady… Napadány jsou v této tiskovině různé liberální názory publicistů tištěných médií, např. že nezáleží na tom, zda je demokracie socialistická či buržoasní, podstatná je demokracie.

18.08.1968

Z dovolené se náhle vrátil náměstek ministra vnitra pro řízení StB, agent KGB plukovník Viliam Šalgovič.

19.08.1968

SSSR si vyměnil s USA nóty o platnosti dohod z Jalty a z Postupimi s podmínkou, že v případě vojenských akcí nebudou použity strategické zbraně a bude zaručena bezpečnost jejich státních příslušníků.

19.08.1968

Dubčekovi byl doručen dopis Brežněva ze 17. srpna s výtkami o neplnění údajných dohod z Čierne a z Bratislavy.

19.08.1968

Šalgovič svolal poradu vybraných příslušníků StB.

20.08.1968

Na veřejném shromáždění v Žiaru nad Hronom Gustáv Husák kritizoval pomalý postup demokratizace na Slovensku a prohlásil: "... nový proud představovaný u nás soudruhem Dubčekem je tak silný v českém a slovenském národě, že není takové síly, aby mu kdokoli dveře přivíral".

Od dvou hodin odpoledne zasedalo předsednictvo ÚV KSČ, které pracovalo na přípravě XIV. sjezdu strany.

Z návrhu sjezdového referátu Alexandra Dubčeka: "Vlastní obsah a smysl naší revoluce předpokládá hlubokou proměnu společensko-politického systému, všech jeho institucí… Socialismus potřebuje nikoli méně, ale více a reálnějších svobod než kterákoli dřívější společnost: svobody slova a projevu, shromažďování, spolčování, pohybu, cestování atd. Vyžaduje nikoli méně, ale více a reálnějších práv člověka…"

20.08.1968

Konzervativní členové předsednictva ÚV KSČ neprosadili vlastní "Zprávu o situaci v ČSSR", v níž akceptovali sovětské výhrady k našemu reformnímu procesu.

Ve čtyři hodiny odpoledne se sešla u náměstka ministerstva vnitra Šalgoviče důvěrná porada za účasti důstojníků KGB.

Kolem jedenácté hodiny večer překročila vojska SSSR, Německé demokratické republiky a lidových republik Polska, Bulharska a Maďarska československé hranice.

20.08.1968

Ve 23.30 hodin oznámil sovětský velvyslanec Červoněnko vojenský vpád prezidentovi Svobodovi.

20.08.1968

Před půlnocí obdržel zprávu o intervenci předseda vlády ČSSR Oldřich Černík a vzápětí o vpádu vojsk přijel informovat předsednictvo ÚV KSČ prezident Svoboda.

21.08.1968

Hodinu po půlnoci vyzval rozhlas posluchače, aby čekali na důležitou zprávu.

Proti čtyřem hlasům konzervativců (Biľak, Kolder, Rigo, Švestka) bylo předsednictvem ÚV KSČ přijato známé Provolání Všemu lidu Československé socialistické republiky.

Na příkaz ředitele Ústřední správy spojů Karla Hoffmanna byl vypojen vysílač středních vln. Zapomněl však na rozhlas po drátě, takže posluchači byli s Provoláním seznámeni.

Ve tři hodiny v noci byl zatčen předseda vlády Oldřich Černík, po čtvrté hodině internováno Dubčekovo vedení a po druhé hodině odpoledne byli první tajemník ÚV KSČ Dubček, předseda Národního shromáždění Smrkovský, předseda ÚV Národní fronty Kriegel, člen předsednictva ÚV KSČ Špaček a vedoucí tajemník MV KSČ v Praze Šimon odvezeni mimo území republiky.

Časně ráno zahájila vysílání ilegální vysílačka Vltava prohlášením k občanům ČSSR že k nám vojska ("třídní bratři") přišla na pozvání proti ohrožení socialismu, proti kontrarevoluci.

V průběhu dne sílil celonárodní odpor občanů, k prvním srážkám s ozbrojenci a k obětem došlo při obhajobě rozhlasu, který byl obsazen v devět hodin. Po obsazení televizních studií a další den i redakcí tisku, vysílaly rozhlas a televize z náhradních prostor, noviny vycházely až do 27. srpna v několika mutacích denně.

Předsednictvo Národního shromáždění přijalo první oficiální dokument proti okupaci.

V hotelu Praha se sešli konzervativní členové ÚV KSČ a vydali komuniké, v němž vyzvali ke spolupráci se sovětskou armádou.

22. - 23.08.1968

V Praze v ČKD ve Vysočanech byl zahájen XIV. mimořádný sjezd KSČ a zasedal vzhledem k situaci permanentně i v dalších dnech. Zvolil nový ústřední výbor bez konzervativních politiků, "zvatelů", v čele s Dubčekem, jehož v nepřítomnosti zastupoval Věněk Šilhan.

22. - 23.08.1968

Vpád půlmiliónové armády "bratrských států" do Československa byl předmětem mezinárodních jednání na nejvyšších úrovních - dle předpokladu však nebylo lze očekávat ze Západu pomoc, riziko války.

22. - 23.08.1968

V Praze a v dalších městech se konala hodinová stávka proti okupaci.

Jednotný postoj občanské společnosti, nenásilný odpor, při němž tekla krev našich občanů, jednoznačná stanoviska proti vpádu vojsk podporovala kromě delegátů XIV. sjezdu KSČ vláda, Národní shromáždění na svém permanentním zasedání.

22. - 23.08.1968

Prezident Ludvík Svoboda odmítl navzdory nátlaku sovětské ambasády jmenovat kolaborantskou "dělnicko-rolnickou vládu" Aloise Indry.

22. - 23.08.1968

Klub angažovaných nestraníků vyjádřil solidaritu s novým vedení KSČ.

23.08.1968

Prezident Ludvík Svoboda odletěl dopoledne (v doprovodu Biľaka, Indry, Pillera a Husáka) jednat do Moskvy. Učinil tak v rozporu se stanoviskem Národního shromáždění, aby neopouštěl území republiky.

25.08.1968

Do Kremlu ještě přijeli Švestka, Lenárt, Miloš Jakeš, František Barbírek, E.Rigo, Zdeněk Mlynář a další.

25.08.1968

Do New Yorku přiletěl z Bělehradu ministr zahraničí Jiří Hájek a promluvil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti. Další den sovětský zástupce Malik rezoluci proti obsazení Československa vetoval.

23. - 26.08.1968

V publikaci V chapadlech kremelské chobotnice popisuje podrobně historik Benčík na základě dokladů jednání našich unesených politiků s kremelskými diktátory:

Návrh Dubčeka k resignaci z funkce byl odmítnut, podobně jako návrh Národního shromáždění, aby se prezident s Dubčekem, Černíkem a Smrkovským vrátili do Prahy ke konzultaci s ústavními orgány. Dubčeka vyřadilo z jednání nervové zhroucení.

Předpoklad Sovětů, že již 25. srpna bude podepsán společný dokument, byl lichý. Ke konfliktu došlo, když Bohumil Šimon dle podkladů Oldřicha Černíka napsal náš návrh "dohody", který sovětská strana považovala za nepřijatelné ultimátum a předložila vlastní návrh protokolu, diktát. Nebylo lze podceňovat po celou dobu se opakující výhrůžky občanskou válkou, krveprolitím, zavedením okupačního režimu v ČSSR se všemi důsledky, s tvrdými represemi. Požadavek Sovětů, aby byl mimořádný vysočanský sjezd anulován, vehementně podporoval Gustav Husák.

František Kriegel byl zcela izolován, vyslaným vyjednavačům po přečtení protokolu odmítl podpis i pod hrozbou, že se nevrátí domů. Posledního jednání se po podání uklidňujících léků účastnil i Dubček.

V noci 26. srpna byl Protokol podepsán. Hlavní roli sehrál prezident Svoboda. Dubček, který stále trval na tom, že nepodepíše, pod nátlakem signoval jako poslední.

Propuštění Kriegla bylo původně odmítnuto. Teprve když Dubček, Černík a Smrkovský oznámili Brežněvovi, že se bez něj nevrátí ani oni, byl František Kriegel dopraven do letadla.

Protokol musel zůstat utajen, veřejnost seznámena pouze s frázovitým komuniké.

23. - 26.08.1968

Občanské hnutí proti dvacetiletému postavení země jako satelitu Moskvy, za suverenitu a svobodu, přerostlo v neozbrojený odpor proti okupaci a za návrat našich internovaných představitelů. Zmaření plánu Sovětů na převzetí moci kolaborantskou vládou Aloise Indry bylo politickým vítězstvím.

23. - 26.08.1968

Počet okupačních vojsk postupně dosáhl půl miliónu, špatnou češtinou s cizím přízvukem vysílala ilegální vysílačka Vltava.

23. - 26.08.1968

Postupně byla obsazena studia, redakce, některá ministerstva, Akademie věd, Státní banka, budova předsednictva vlády…

23. - 26.08.1968

Plénum ÚV KSS v Bratislavě přijalo dopis pěti komunistickým stranám a postavilo se za XIV. sjezd KSČ.

23. - 26.08.1968

Na Rudém náměstí v Moskvě byla zatčena skupina sovětských občanů, kteří demonstrovali proti obsazení Československa.

23. - 26.08.1968

Naše celostátní i krajové a okresní noviny průběžně informovaly, tisíce občanů je mezi tanky a ozbrojenci roznášely, permanentně vysílal rozhlas, do obsazení všech náhradních prostor televize. Lidé strhávali směrovky a názvy ulic, aby okupanty dezorientovali, zdi domů byly popsány nápisy proti intervenci, novináři se přemísťovali z jedné obsazené tiskárny do druhé, redaktoři rozhlasu a televize z jednoho náhradního vysílacího prostoru do jiného, na vlně 490 metrů vysílala rozhlas z Vysočan, z místa konání mimořádného XIV. sjezdu KSČ, v ulicích byli s občany kameramani a dokumentaristé...

23. - 26.08.1968

Národní shromáždění ocenilo práci médií a všech, kteří pomáhají.

23. - 26.08.1968

Občané v Liberci se účastnili tryzny za padlé.

23. - 26.08.1968

Konala se generální stávka, při manifestaci po celé republice za návrat našich představitelů z Moskvy se rozezněly sirény, zvony.

23. - 26.08.1968

Neozbrojený občanský odpor proti okupaci bude označen za hvězdný týden v dějinách republiky. Za oběť mu padlo cca 700 zraněných a sto mrtvých. Ale protestující občané na vlastní bezpečnost nemysleli. Liberecký rozhlas a provizorně narychlo instalovaná televize na Ještědu vysílaly Prohlášení proti vstupu vojsk Marie Rút Křížkové: "Ne, odmítám žít v "mezích zákona", který nám vnutily tanky…Mám-li volit mezi smrtí a lokajstvím, volím smrt….".

27.08.1968

Po osmé hodině ráno rozhlas informoval, že se naši představitelé vrátili z Moskvy, a rozhovor s Josefem Smrkovským: "Těžko se mi mluví. Skláním se prostřednictvím rozhlasu před národem, který tolik dokázal. Vrátili jsme se všichni. Kriegel také".

27.08.1968

Pokračovala schůze Národního shromáždění, kde Smrkovský informoval o jednání v Moskvě. V Prohlášení k obyvatelstvu si Národní shromáždění vyhradilo právo "v souladu s ústavou se vší odpovědností posoudit zprávu a návrhy vlády tak, aby byla zachována suverenita a svoboda země, aby dále pokračoval demokratický vývoj naší socialistické republiky".

27.08.1968

Odpoledne vysílal rozhlas oficiální moskevské komuniké, poté projev prezidenta republiky a v podvečer emotivní vystoupení Alexandra Dubčeka. Podpis tajného dokumentu byl pro občany, kteří na svou bezpečnost mezi tanky a ozbrojenci nemysleli, šokem, zlomem. Naději při utajení Protokolu udržovalo ujišťování, že pobyt cizích vojsk na našem území je dočasný a zbývá prostor pro pokračování v polednovém vývoji.

28.08.1968

V Bratislavě na mimořádném sjezdu Gustáv Husák v projevu prosazoval neplatnost vysočanského XIV. sjezdu KSČ.

28.08.1968

Na Hradě na tiskové konferenci byli novináři předsedou vlády Černíkem ujišťováni o pokračování v polednovém trendu s některými opatřeními a nabádáni, aby zbytečně nevyostřovali situaci. Autocenzuru však novináři odmítli.

28.08.1968

Vědci z Historického ústavu ČSAV shromažďovali doklady o událostech od 21. do 27. srpna - záznamy událostí, dokumenty, různá prohlášení, stanoviska kolektivů i jednotlivců, výňatky z tisku, z rozhlasových relací, projevy politiků - pro vydání souhrnné dokumentace.

29.08.1968

V Provolání k československému lidu žádali prezident Svoboda, Dubček, Smrkovský a Černík podporu pro konsolidaci situace v zemi.

29.08.1968

V Ostravě recidivisté ohlásili, že se zdrží trestné činnosti, aby VB měla volnější ruce k obraně republiky.

29.08.1968

Sjezd KSS v Bratislavě vzal na vědomí neplatnost XIV. mimořádného sjezdu a požadoval ústavní zakotvení federace. Prvním tajemníkem KSS byl zvolen Gustáv Husák.

30.08.1968

Odchod vojsk z Prahy a z dalších měst podmiňovalo velitelství okupantů odstraněním protisovětských nápisů z budov.

30.08.1968

V tomto týdnu promítala kina dokument o okupaci, následně uložený do trezoru.

30.08.1968

Interventi začali vydávat časopis Zprávy.

Koordinační výbor tvůrčích svazů pohotově vydával v nepravidelné periodicitě bulletin, kde shromažďoval informace a prohlášení tvůrčích svazů a vědců.

30.08.1968

Nastal čas plnění moskevských protokolů.

Na zasedání krajského výboru KSS v Košicích za přítomnosti Gustava Husáka se východoslovenští delegáti zřekli svých mandátů do ÚV KSČ, kam byli zvoleni na vysočanském sjezdu.

30.08.1968

Z funkce ministra vnitra byl odvolán Josef Pavel.

30.08.1968

Vláda přijala usnesení č. 292 o "mimořádných opatřeních ke kontrole prostředků hromadných informací".

Při předsednictvu vlády byl zřízen Úřad pro tisk a informace (tzv. ÚTISK) jako údajně mimořádné opatření vzhledem k mimořádnému stavu v zemi.

31.08.1968

Zasedání ÚV KSČ zrušilo usnesení o svolání vysočanského sjezdu.

Z funkcí odstoupili tajemník ÚV KSČ Čestmír Císař a člen předsednictva strany a předseda Národní fronty František Kriegel; rovněž však byli z předsednictva ÚV KSČ odvoláni konzervativní členové (Kolder, Švestka, Rigo, Kapek) a do ÚV kooptováni delegáti zvolení ve Vysočanech.

Na manévr vlastního rozhodování při plnění moskevských protokolů protestoval rozhořčeným telefonátem Dubčekovi Brežněv.

související texty:

1968 - události podrobně:

srpen