Kalendárium roku 1968: TOTALITA

Kalendárium roku 1968

červnové události:

Svobodná média byla předmětem kritiky na všech setkáních delegací naší země s představiteli SSSR a dalších "bratrských" zemí, zvláště tehdejší Německé demokratické republiky, i telefonických nátlaků Moskvy. O tom, jak důsledně byla média sledována, svědčí také brožura, stroze nazvaná dle obalu Bílá kniha, tj. "K událostem v Československu - Fakta, dokumenty, svědectví tisku a očitých svědků", sestavená Tiskovou skupinou sovětských žurnalistů a šířená mezi občany po srpnové okupaci.

Citace z úvodu:
"Taktickou linií kontrarevoluce bylo likvidovat vedoucí úlohu KSČ, zbavit moci dělnickou třídu a rolnictvo a rozvrátit státní orgány a společenské organizace. Reakce považovala podlomení vedoucí úlohy KSČ za nejdůležitější podmínku restaurace kapitalismu v Československu."

Jako hanobení dvacetiletého vývoje ČSSR označuje tiskovina např. článek Jiřího Hanzelky Hodina pravdy v Mladé frontě, za ideologa kontrarevoluce označuje Ivana Svitáka s poukazem na článek Smysl obrody v Práci, terčem útoků jsou v Bílé knize např. Alexander Kramer, Ludvík Vaculík, Emanuel Mandler, Ivan Klíma, Literární listy, časopis Student a další autoři, naše i zahraniční noviny a časopisy, rozhlas a televize, jejíž ředitel Jiří Pelikán, údajně jeden ze stoupenců antisocialismu, připustil, aby ČST svými pořady a přenosy podněcovala antisocialismus a protisovětské nálady včetně hanebného výmyslu o účasti sovětských agentů na vraždě ministra Jana Masaryka...

01.06.1968

Skončilo plenární zasedání ÚV KSČ, které určilo svolání XIV. mimořádného sjezdu strany na 9. září 1968. Ustavilo odbornou komisi pro řízení ekonomiky a jejím předsedou jmenovalo prof. Oty Šika.

V úvodním referátu Alexandr Dubček konstatoval, že není důvod nechat se vyprovokovat ke změně lednového politického kurzu, nikoliv ovšem otevřít prostor antisocialistickým silám; neboť v rozděleném světě, vzhledem k třídnímu boji, nelze nechat bez povšimnutí aktivizaci poražených buržoazních tříd, živelný vznik různých organizací bez legální základny.

V závěrečné Rezoluci je vyslovena obava vedoucích komunistů, aby proces socialistické demokracie nevyvolal archaizující tendence a neohrozil základ socialismu; je nutné zajistit politické vedení země komunistickou stranou proti její diskreditaci, proti antikomunistickým a antisocialistickým tendencím, proti pokusům vyvolávat nedůvěru a upírat KSČ právo vést společnost, čelit snahám o diskreditaci Lidových milicí.

V souvislosti s "ne vždy zdravým vývojem společenských organizací", které zatím působí mimo legální základnu, je jmenovaný klub politických vězňů K 231. Zprávy o nebezpečí vojenské intervence zemí Varšavské smlouvy byly označeny za lživé. Současný proces byl charakterizován jako obroda socialismu, demokratizace se socialistickým obsahem. Nejdůležitějšími personálními změnami byl odchod některých zastánců předlednového režimu.

Zasedání ÚV KSČ fakticky signalizovalo ústup od Akčního programu a vzrušilo veřejnost.

01.06.1968

Členové ČSAV požádali Ludvíka Vaculíka o koncepci manifestu, jímž by známí vědci, kulturní pracovníci, sportovci a další mobilizovali občany k nové aktivitě na podporu progresivních sil.

01.06.1968

V listě Figaro vyšlo upozornění na kampaň NDR, kde se otevřeně psalo, že "socialistické země si nemohou dovolit nečinně přihlížet nepřátelské infiltraci na území jednoho z členů Varšavské smlouvy."

04.06.1968

V Praze se konalo VII. Plenární zasedání ÚRO o novém programu ROH a postavení odborů v socialistickém podniku.

06.06.1968

Vedením Úseku tisku, rozhlasu a televize na ÚV KSČ byl pověřen publicista Dušan Havlíček.

06.06.1968

Vláda vydala na podnět celostátní odborové rady rámcové zásady pro zřizování a volbu Rad pracujících na závodech - byl to jeden z kroků tehdejší ekonomické reformy proti centrálnímu dirigismu.

07.06.1968

Rozhlas informoval o připravovaném cvičení vojsk Varšavské smlouvy.

07.06.1968

ČTK oznámila, že Slovenská organizácia na ochranu ľudských práv neobdržela povolení k činnosti.

07.06.1968

Byl zadržen příslušník StB podezřelý z vraždy faráře Josefa Toufara v souvislosti s tzv. "čihošťským zázrakem".

08.06.1968

Předseda vlády O. Černík vystoupil v ČST s projevem o nápravě minulých chyb, o novém státoprávním uspořádání republiky a o zárukách demokratizace.

13.-15.06.1968

Na návštěvě vládní delegace v čele s A. Dubčekem a L. Svobodou v Maďarsku byla podepsána smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.

13.-15.06.1968

Literární listy informovaly o spontánně vznikajících výborech na obranu svobody tisku.

18.06.1968

Prvně po letech byla v Praze uctěna památka čs. parašutistů, kteří provedli atentát na Heydricha. Prezident republiky jim udělil in memoriam vysoká státní vyznamenání.

18.06.1968

1200 zástupců odborových organizací jednalo o novém progresivním programu ROH; měl o něm rozhodnout VII. Všeodborový sjezd počátkem roku 1969. Při reformě odborů sehrál podstatnou roli deník Práce.

19.06.1968

V Praze v Ruzyni na celostátním aktivu Lidových milicí promluvil A. Dubček. V rezoluci shromáždění LM podpořilo Akční program KSČ, ale rovněž zaslalo dopis sovětské veřejnosti, kde kritizovalo současnou politiku KSČ s požadavkem mocenského zásahu; dopis byl následně použitý k rozsáhlé kampani proti ČSSR. Byla zahájena podpisová akce rozhořčené veřejnosti za zrušení Lidových milicí.

20.06.1968

V ČSSR a v Polsku bylo zahájeno velitelsko-štábní cvičení ozbrojených sil zemí Varšavské smlouvy, které mělo skončit 30. června.

21.-22.06.1968

V Praze se konal mimořádný Sjezd Svazu československých novinářů a o den později Svazu českých novinářů.

23.06.1968

Rudé právo uveřejnilo antisemitsky laděný dopis Eduardu Goldstückerovi s výhrůžkami Lidovými milicemi a s požadavkem návratu k předlednovým poměrům.

25.06.1968

Národním shromážděním byl přijat zákon o soudních rehabilitacích č.82/1968 Sb.

Citace z úvodu: "Odčinění křivd, k nimž v minulosti došlo porušením zákonnosti na úseku trestního soudnictví, je základním předpokladem pro obnovení obecné a plné důvěry v socialistickou zákonnost a spravedlnost. Zejména je třeba, aby se urychleně dostalo plné rehabilitace občanům, kteří byli odsouzeni a potrestáni jako škůdci socialismu, ač se na zájmech socialistické společnosti trestnou činností neprovinili. Nelze však odstraňovat akty revoluční zákonnosti, oslabovat či dokonce popírat socialistický právní řád. Rehabilitace se nemůže týkat nepřátel socialistické výstavby, kteří trestnými činy proti republice nebo jinou trestnou činností porušili platné zákony a byli podle nich právem potrestáni."

Podrobný, době poplatný zákon obsahuje složení senátů, náhrady škod, odvolání z funkcí soudců, kteří v původním řízení porušili své povinnosti...

25.06.1968

V těchto dnech vysílala ČST s velkým ohlasem veřejnosti v režii Milana Tomsy dokument Otty Bednářové Svědectví pro výstrahu, rekonstrukci procesu z roku 1954 se sedmi obžalovanými z tzv. Velké rady; byli obviněni z průmyslové sabotáže a odsouzeni na 14 až 20 let vězení. Kamera byla i u setkání s prokurátorem, který se s bývalými obžalovanými chtěl sejít a podívat se tváří v tvář vlastní minulosti.

26.06.1968

Národní shromáždění schválilo novelu tiskového zákona č. 84/1968 Sb., který označil cenzuru za nepřípustnou ve znění: "Cenzurou se označují jakékoli zásahy státních orgánů proti svobodě slova a obrazu a jejich šíření hromadnými informačními prostředky. Tím není dotčena působnost prokurátora a soudu." Šéfredaktoři odpovídali za to, že nebude zveřejněna informace obsahující státní, hospodářské nebo služební tajemství.

26.06.1968

Na mítinku v NHKG v Ostravě Jiří Hanzelka vystoupil s ostrou kritikou konzervativních politiků A. Indry a D. Koldera.

27.06.1968

V Literární listech, v Práci, v Zemědělských novinách a v Mladé frontě vyšel manifest Dva tisíce slov, která patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům, všem. 29. června uveřejnila manifest ostravská Nová svoboda.

28. - 30.06.1968

Konaly se mimořádné okresní konference KSČ, jejichž delegáti se hlásili k reformnímu politickému kurzu.

28.06.1968

V denním tisku vyšly informace, že předsednictvo ÚV KSČ, vláda a Národní shromáždění považují Dva tisíce slov za výzvu proti nové politice vedení strany a vlády.

Na toto jednání předsednictva KSČ vzpomíná Dušan Havlíček v publikaci Jaro na krku: Vedení KOO TS se dozvědělo o vzrušené diskusi na předsednictvu, které trvalo po celou noc. "V průběhu noci přišli do budovy ÚV KSČ představitelé tvůrčích svazů Eduard Goldstücker, Ladislav Helge a další. Hovořili na chodbě s Dubčekem, Smrkovským i s některými jinými členy předsednictva a tajemníky. Snažili se jim vymluvit představu, že jde o nějaký kontrarevoluční manifest... horečné noční intervence měly svůj účinek. Usnesení předsednictva sice k ránu Dva tisíce slov jednoznačně odmítlo, připouštělo však subjektivně dobré úmyslu autorů a signatářů. V usnesení nebyl manifest označen jako kontrarevoluční, pouze se tvrdilo, že by mohl být využit kontrarevolučními silami."

28.06.1968

"Podpora prohlášení Dva tisíce slov se obrací proti nové politice strany", usoudilo předsednictvo ÚV KSČ, "proti jejímu současnému vedení v čele se soudruhem Alexandrem Dubčekem. To si musí uvědomit především všichni komunisté, kteří by podporovali politickou platformu tohoto prohlášení." Tajemník ÚV KSČ Alois Indra rozeslal svévolně okresním a krajským výborům KSČ doporučení, aby mocensky zasáhli proti dalším signatářům, poslanec Kodaj v Národním shromáždění označil manifest za návod ke kontrarevoluci.

28.06.1968

Koordinační výbor tvůrčích svazů přijal jednoznačné stanovisko:
"Prohlášení Dva tisíce slov se stalo záminkou k vyvolání hysterie a nervozity, k vyvolání psychického i mocenského nátlaku na ty síly v Komunistické straně Československa a v celé společnosti, které už dlouho usilují o mravní, politickou i hospodářskou obrodu. Konzervativci se pokoušejí rozrušit jednotu progresivních sil této společnosti... Jsou to staré praktiky, které dobře známe: pomocí uměle vytvořeného skandálu odvádí se pozornost od skutečně bolavých problémů, za které jsou právě konzervativní politikové odpovědni. Zatím co Dva tisíce slov, legálně zveřejněných a podepsaných plnými jmény, je váženo na vážkách bez ohledu na celkový smysl, státní orgány nezaujaly doposud stanovisko např. k rozšiřovaným anonymním letákům, útočícím na současný vývoj z více než konzervativních pozic. To je stav, jímž jsme velmi znepokojeni...Jsme připraveni mu čelit. Jsme přesvědčeni, že mravnost a etika se v dané chvíli stávají politickou silou..."

Obranou manifestu byl i dopis zaslaný A. Dubčekovi základní organizací KSČ oddělení kultury ústředního výboru strany.

28.06.1968

Útoky konzervativních sil proti Dvěma tisícům slovům občanská společnost ignorovala. Po zveřejnění podepsaly dokument v následných dnech stovky osobností veřejného života a cca sto tisíc občanů.

30.06.1968

Ministerstvo národní obrany sdělilo, že skončilo cvičení vojsk Varšavské smlouvy a jednotky se stahují z Československa. Jejich odchod se však protahoval ještě počátkem července.

Vzrušený konec prvního pololetí osmašedesátého roku tak byl kromě manifestu Dva tisíce slov rovněž ve znamení zvýšeného napětí, odporu proti jejich přítomnosti v zemi.

Do druhého pololetí roku vstupovala občanská společnost, která se ve vnitropolitických a mezinárodních kontraverzích v mocensky rozděleném světě po dvaceti letech nadechla svobodou. Jeden ze sloupů monopolu KSČ, cenzura, padl; byl přijat nedokonalý, leč první zákon o rehabilitacích, týkající se všech občanů. Nezbytnou pluralitu politických stran pro cestu od demokratizace k demokracii požadovala občanská sdružení a média - vedení KSČ ji však nikdy nepřipustilo.

související texty:

1968 - události podrobně:

červen