Nikdo z nás tehdy netušil, jaké nám hrozilo nebezpečí, co všechno se do této doby přesně odehrávalo.

Po jednání vedoucích představitelů komunistických stran v Bratislavě (3. srpna) bulharský Todor Živkov prohlásil, že "Dubčekovi, Černíkovi a Smrkovskému nelze důvěřovat... je třeba se opřít o jiné síly. Situace v ČSSR je krajně nebezpečná. Sionismus se ovšem projevuje aktivně i v jiných zemích... ke změně situace je nutno využít všechny dostupné prostředky včetně sil Varšavské smlouvy... donutit je ke kapitulaci a nebude-li to možné, použít jiné krajní prostředky!"

V NDR při vyhlášení částečné mobilizace povolali na 650 000 mužů.

Naše ministerstvo národní obrany oznámilo, že čs. území opustily poslední vojenské jednotky Varšavské smlouvy, které se zúčastnily velitelsko-štábního cvičení ve dnech 20. - 30. června.

Alexander Dubček v Čs. televizi 4. srpna ujistil, že nebyly na jednáních v Čierné nad Tisou a Bratislavě přijaty žádné tajné dohody, naopak jednání "otevřela našemu obrodnému procesu další potřebný prostor".

V diplomatických kruzích kolovala 7. srpna zpráva, že Charles de Gaulle v Paříži varoval sovětského velvyslance ve Francii před vojenským zásahem vůči ČSSR.

Tentýž den moskevský rozhlas popřel zprávy o varování USA, aby sovětské vedení neposílalo do Československa vojenské jednotky.

Rozkazem ministra vnitra ČSSR byla vyčleněna z působnosti StB veškerá činnost, související s odhalováním trestných činů, přičemž výkonné útvary politické a ideologické diverze budou zrušeny.

Alexandru Dubčekovi byl doručen list kulturních pracovníků, kteří protestují proti odvolání generála Václava Prchlíka, vedoucího státně administrativního oddělení MNO, který uspořádal 15. července v Praze tiskovou konferenci o branné a bezpečnostní politice a o Varšavské smlouvě. Požadují, aby byly zveřejněny ty články Varšavské smlouvy, jež nejsou vázány vojenským tajemstvím a tak se "potlačily nepravdivé fámy".

V souvislosti s podpisovou akcí za zrušení Lidových milicí žádá Dubček ministra vnitra Josefa Pavla o předkládání denních informací "o vývoji situace v zemi a opatřeních k bezprostředním organizátorům těchto akcí".

Náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky byl jmenován plukovník Václav Kužel.

V listu New York Times otiskují zprávu, že SSSR a NDR uvažovaly o invazi do ČSSR již v polovině července.

Ve dnech 9. - 11. srpna byla u nás na návštěvě delegace ÚV Svazu komunistů Jugoslávie v čele s Josipem Broz-Titem, který potvrdil svoji podporu Československu a vyjádřil také obavy z důsledků možného rozkolu s Moskvou pro osud čs. reformy.

Ministerstvo zahraničních věcí ČSSR protestovalo prostřednictvím čs. mise při Organizaci spojených národů proti způsobu psaní amerického tisku o událostech v Československu a jeho zahraničních představitelích.

11. srpna podle TASS (Tisková agentura Sovětského svazu) "zahájily spojovací jednotky a štáby sovětské armády, národní lidové armády NDR a polské lidové armády společné cvičení na západních hranicích Ukrajiny, v jižních oblastech Polska a NDR".

12. srpna je oficiální reakce State Departmentu USA na výsledky jednání v Čierné nad Tisou a Bratislavě opakováním téze o neangažovanosti v žádné formě. Formulace bratislavského komuniké o podvratné činnosti USA jsou označeny za politováníhodné. Největší význam se naopak přikládá vítězství umírněných sil v sovětském vedení.

14. srpna předsednictvo Městského výboru KSČ v Praze přijalo stanovisko k "Dopisu 99" z pražského závodu Praga, v němž je uvedeno, že "dopis byl politicky nevhodný, jednostranný a neodpovídající vývoji a politické situaci strany". A dále se v něm uvádí: "Politická neprozíravost pisatelů nemůže být však důvodem k jejich perzekuci v zaměstnání ani ve společnosti".

Podle zprávy útvaru svodných informací, plánu a řízení ÚV KSČ byl uskutečněn průzkum názorů a mínění mezi delegáty okresních konferencí, které se konaly koncem června. 88 % vítá mimořádný sjezd, 90 % považuje dosavadní kádrové změny ze nedostatečné, 52 % věří, že KSČ je schopna uskutečnit vytyčené přeměny, 75 % je přesvědčeno o škodlivosti přímého řízení státních a hospodářských orgánů komunistickou stranou.

Vyhlášená sbírka na Fond republiky přinesla do poloviny srpna 170 milionů korun a 41 milionů korun ve zlatě.

Téhož dne odevzdal sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko Dubčekovi prohlášení politického byra ÚV KSSS vyjadřující nespokojenost nad čs. vývojem, zejména nad neplněním dohody z Čierné nad Tisou a Bratislavy.

15. srpna byla na návštěvě rumunská státní a stranická delegace v čele s Nicolae Caušescem; mezi ČSSR a Rumunskem byla podepsána nová spojenecká smlouva.

V jižní části NDR byly uzavřeny prostory soustředění vojsk a jednotkám byly vydány nedotknutelné dávky potravin.

16. srpna L. I. Brežněv zasílá A. Dubčekovi osobní dopis, v němž se vytýká československé straně neplnění dohod z Čierné nad Tisou a Bratislavy, mj. odvolat z funkcí Františka Kriegla, Čestmíra Císaře a Jiřího Pelikána. Tak to byla "tajnost" v onom dopisu, který vytáhl A. Dubček až když se dozvěděl o vpádu okupačních vojsk...

Vědecká rada ministerstva národní obrany vydává prohlášení o případu generála Václava Prchlíka a o situaci v armádě.

V jihozápadní části Polska se setkal sovětský maršál Grečko s předními polskými důstojníky. Dále uskutečnil též inspekci sovětských jednotek v NDR.

V sobotu 17. srpna představitelé ÚV KSČ na aktivu českých a slovenských novinářů - komunistů informovali o přípravách mimořádného sjezdu KSČ. František Kriegel mj. ve svém vystoupení řekl:

Čekají nás osudové dny. Visí nad námi Damoklův meč. Visí sice na silnějším provázku než před jednáním v Čierné nad Tisou (konalo se ve dnech 29.7. - 1.8. a po něm hned 3.8. byla porada představitelů ČSSR, Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR v Bratislavě, které vydalo prohlášení o upevnění socialistických vymožeností v jednotlivých socialistických státech), ale rychle se rozšoupává, dodal. V Bratislavě měl také Radko Kaska, pomocník Drahomíra Koldera, předat Brežněvovi první tzv. zvací dopis.

Na maďarsko-československé hranici se scházejí János Kadár s Alexandrem Dubčekem. Nebyla o tom vydána žádná zpráva.

Tentýž víkendový den odpoledne se scházejí Kolder, Švestka, Pavlovský, Laštovička a další v rekreačním středisku ÚV KSČ ve Vystrkově nad Orlickou přehradou. Kolderova skupina prostřednictvím sovětského velvyslanectví zasílá do Moskvy druhý tzv. zvací dopis, v němž oznamují, že "se rozhodli i za cenu roztržky vstoupit do otevřeného boje za realizaci usnesení z Čierné nad Tisou a Bratislavy. K tomuto boji žádají pomoc pěti bratrských stran, včetně vojenské podpory. Odpověď na svůj dopis žádají do 19. srpna..."

Na tiskové konferenci v Praze informuje ministr zahraničí ČSSR Jiří Hájek akreditované zahraniční novináře o tom, že československá zahraniční politika je v naprostém souladu a bude se i nadále vyvíjet v duchu myšlenek, vyjádřených v bratislavském komuniké.

Z dovolené v bulharském Burgasu se urychleně vrací náměstek ministra vnitra plukovník Viliam Šalgovič. Krátce nato odvolává z dovolené také náčelníka správy, která má v péči ochranu vládních činitelů.

Do Prahy přiletěla dvě sovětská letadla a zůstala na tzv. stojance sovětské letecké společnosti Aeroflot. Byli v nich sovětští důstojníci v civilních oděvech.

V neděli 18. srpna v Bratislavě na schůzce Vasil Biĺak sděluje Karlu Hoffmannovi, že "kontrarevoluční síly v Praze jsou odhodlány v nejbližších dnech a snad i hodinách provést převrat..." Zároveň se zde koná schůzka A. Dubčeka s V. Biĺakem, který Dubčekovi sděluje, že se "nacházíme v předvečer toho, aby nám spojenci pomohli, zatím musí řešit situaci bez nás...". Dubček přitom stále věřil, že Sověti nezasáhnou.

V Moskvě se konalo setkání nejvyšších stranických a státních představitelů bez čs. a rumunské účasti, které přijalo rozhodnutí o intervenci do Československa a upřesnilo politický plán celé akce.

V NDR v okolí čs. hranic bylo přerušeno rádiové vysílání a německé vojenské jednotky se začaly soustřeďovat do tzv. vyčkávacího prostoru.

Jednotka bulharské armády o počtu více než 2000 mužů, určená pro invazní nasazení do Československa, je letecky přepravována do oblasti Západní Ukrajiny.

V pondělí 19. srpna přiletěla do Prahy velká skupina "sovětských turistů", jejíž první kroky směřovaly na sovětské velvyslanectví a do budovy generálního štábu čs. armády. Šlo o příslušníky KGB (sovětského Výboru státní bezpečnosti).

Viliam Šalgovič ukládá náčelníkovi V. správy ministerstva vnitra, aby připravil zesílení ochrany objektu ÚV KSČ a osobní ochrany vedoucích funkcionářů ÚV KSČ a byl v následujících hodinách k dosažení. Tentýž den se setkává v hotelu Praha s Aloisem Indrou a velitelem vládní letky čs. armády, dále pak s generálem Karlem Peprným, velitelem vojsk Pohraniční stráže, kterého žádá, aby usnadnil průchod intervenčních vojsk do Československa a spolupracoval s nimi. Ten požadavek odmítá s tím, že mu velí ministr národní obrany.

Tentýž den pozdě večer předává sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko na Pražském hradě v přítomnosti L. Svobody a O. Černíka dopis politického byra ÚV KSS A. Dubčekovi.

V noci začíná přesun intervenčních jednotek Varšavské smlouvy do pozic k čs. hranicím s NDR, Polskem, SSSR a Maďarskem.

Rezident KGB v USA Oleg Kalugin dostává z Moskvy telegram, že nazítří vstoupí vojska Varšavské smlouvy do Československa, má se připravit na případnou negativní reakci a okamžitě podávat informace sovětskému velvyslanci v USA A. Dobryninovi.

V úterý 20. srpna otiskuje bratislavská Pravda dopis 40 bývalých partyzánských velitelů, kteří "své sovětské přátele a spolubojovníky" ujišťují o věrnosti Sovětskému svazu. Časopis Student přináší výňatky z knihy Pavla Tigrida "Politická emigrace v atomovém věku" a záznam telefonického rozhovoru s tímto autorem pod názvem "Demokratická země nemá emigraci".

Generál Rytíř z ministerstva obrany se celý den zdržuje ve zvláštní vile poblíž velvyslanectví SSSR v Praze. Přijíždějí sem za ním různé návštěvy, zatímco v šesti automobilech sovětského velvyslanectví přijeli na ministerstvo národní obrany skupiny sovětských důstojníků.

V. Šalgovič ukládá zástupci náčelníka II. správy StB pplk. Riplovi soustředit skupinu 20 příslušníků StB k provedení blíže neurčené akce. Požaduje, aby tito pracovníci měli znalosti o ruzyňském letišti a budově Čs. rozhlasu. Sděluje jim, že zasedá předsednictvo ÚV KSČ a pravděpodobně v noci dojde k významným opatřením.

V budově ÚV KSČ v kanceláři Aloise Indry se koná schůzka V. Biĺaka, D. Koldera, M. Jakeše, J. Pillera, A. Kapka a J. Lenárta. Odpoledne již jeden z nich - Josef Lenárt oznamuje "náhlé onemocnění" a požaduje hospitalizaci v Sanopsu (státní zdravotnické zařízení pro pracovníky státních a stranických orgánů) v Praze.

Vedoucí pracovníci Čs. rozhlasu byli ze sekretariátu ÚV KSČ požádáni, aby zajistili možnost přímého vysílání, program a čas nebyly konkretizovány, připouštělo se vystoupení A. Dubčeka. Pro některé zpravodajské a publicistické pracovníky rozhlasu byla vyhlášena pohotovost, která byla v podvečer odvolána.

díl vzpomínek:

01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08,

09, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16,

17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24

související texty:

nárůst tlaku socialistických států na ČSSR (březen - červen 1968)

nárůst tlaku socialistických států na ČSSR (červenec - srpen 1968)

reakce na Obrodný proces - vnitřní opozice

Státní bezpečnost

Kalendárium - srpen 1968

události roku 1968

vzpomínky - úvodní strana

autor textu: Miroslav Sígl