Tak co už se všechno odehrálo od chvíle, kdy jsme opustili studio Skaut? Informace tzv. z první ruky:

Už v noci na dnešek došlo v Liberci mezi projíždějícími sovětskými jednotkami a místním obyvatelstvem k incidentům. Okupantští vojáci začali střílet, došlo k vážným zraněním a také k prvním obětem na životech. A ještě zpráva z Liberce: v důsledku nárazu sovětského tanku do sloupu podloubí hotelu Radnice došlo ke zřícení čelní stěny hotelu. Pod jejími troskami bylo zraněno několik osob a jeden člověk usmrcen.

Kolem 14. hodiny v Ostravě napadl dav asi 700 lidí budovu Krajské správy StB v Bráfově ulici. Vyvrátil železné dveře u vchodu a rozbil několik oken. V budově v té době pobývali sovětští vojáci. Manifestační průvody po tomto hornickém městě nedokázaly přerušit ani výhrůžky a ultimata okupačního velitele sovětského generála Jaškina. Jeho jednotky se zmocnily městského rozhlasu a vyzývaly ostravské občany, jestliže neopustí náměstí, použijí všech způsobů, aby je samy vyklidily.

Zástupci všech tvůrčích svazů (spisovatelé, výtvarníci, architekti, filmoví a televizní pracovníci a novináři) vydávají výzvu v několika jazycích, kterou se obracejí na spisovatele, intelektuály a umělce celého světa a žádají je o podporu Československa. V Praze zasedal také ústřední výbor Čs. strany socialistické a své prohlášení nadepsal "Jediné řešení - odchod vojsk". Prezídium Čs. akademie věd se sešlo už v sedm hodin ráno k mimořádnému zasedání, které přijalo různá prohlášení a zejména pak výzvu vědcům celého světa. Bylo vydáno prohlášení Ústřední rady odborů a předsedů všech odborových svazů, vysokých škol, Univerzity Karlovy a mnoha dalších škol všech stupňů. Podobná a rychlá zasedání se pořádají ve stejném čase a postupně ve všech institucích, celospolečenských organizacích.

Významné je prohlášení ministrů - členů čs. vlády, jímž se obracejí na všechny naše občany:

• 1. Stojíme všichni pevně za všemi legálně zvolenými ústavními a politickými orgány, stojíme pevně za dnešním prohlášením předsednictva ÚV KSČ určenému všemu lidu.
• 2. Považujeme obsazení Československa, které se událo bez souhlasu a bez vědomí čs. vlády, za nezákonný akt, odporující mezinárodnímu právu a zásadám socialistického internacionalismu.
• 3. Vyzýváme všechny občany, abyste umožnili práci čs. vládě tím, že zachováte rozvahu a klid. Podepsaní ministři, kteří se mohli sejít, vynaloží veškeré úsilí, aby vláda mohla pokračovat ve své snaze o zachování suverenity naší republiky.

Čteme všechna jména podle podpisů: Július Hanus, Vladimír Kadlec, Josef Krejčí, Božena Machačová-Dostálová, František Penc, Stanislav Rázl, Bohumil Sucharda, Václav Valeš, Michal Štancel´, Vladislav Vlček a Václav Hromádka. Krátce nato se k tomuto prohlášení připojili ještě Miroslav Galuška a Bohuslav Kučera.

Přicházejí první zprávy o těžce raněných z okupované Prahy. Jak nám sděluje doktor Vladimír Korčák z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (tehdy ovšem Nemocnice v Praze 10, Šrobárova ulice), že v ošetřování je dvacet těžce zraněných osob. Většinou jde o průstřely, tříštivá střelná poranění, rozdrcené nohy následkem přejetí. Jeden těžce raněný již svému zranění podlehl. Je jím 27letý Zdeněk Příhoda z Prahy 2, Čermákova 5. Jel na motocyklu a přejel ho sovětský tank. Rozdrtil mu hrudník.

Vrchní sestra z Pražské záchranné služby Marie Jirásková oznamuje, že od rána bylo dopraveno do různých nemocnic vozy Záchranné služby hl. m. Prahy již 25 zraněných, zejména z míst kolem budovy Čs. rozhlasu, Václavského náměstí, z Klárova a odjinud. Jde vesměs o zranění způsobená střelnou zbraní. Jsou také již první oběti. Lékař, který se pohybuje v okolí budovy Čs. rozhlasu sděluje, že v Italské ulici jsou dva mrtví.

Na II. chirurgické klinice Fakultní nemocnice v Praze 2 u profesora Lhotky leží 12 zraněných z pražských ulic, z toho tři velmi vážně. Jde u nich o průstřely břicha a hlavy. Další raněné přijímá také I. chirurgie.

Celkem bylo až dosud zraněno a hospitalizováno 52 osob, 3 lidé zastřeleni, 12 osob usmrceno explozí muničního vozidla a 2 lidé se zabili skokem z hořícího domu naproti Čs. rozhlasu.

Nemůžeme mlčet k těmto brutálním činům okupantských armád. Citujeme rozhořčená hlášení a dálnopisy z mnoha míst, která se ozývají na naše vysílání. Jde většinou o mimořádné schůze v podnicích a závodech, ale také z vojenských útvarů, které se sešly během dne. Posílají je Autobrzdy Jablonec nad Nisou, České loděnice Praha, Spojené ocelárny na Kladně, letecký útvar v západních Čechách, dokonce pracovníci ministerstva národní obrany, čs. hokejisté ze zájezdu v zahraničí.

Přibývají hlášení, která již reagují na nejčerstvější informace. Citujeme za všechny typicky konkrétní telegram z Blanických strojíren ve Vlašimi:

Pod dojmem současných, pro naše národy tragických událostí, žádáme delegáty mimořádného sjezdu, aby jednoznačně odsoudili okupaci našich zemí, postavili se za okamžitý odchod okupantských vojsk a vypořádali se se zrádci, kteří nezákonným, svévolným jednáním porušili ústavní zákony naší republiky. Žádáme, aby byli pohnáni k odpovědnosti a ze strany vyloučeni Biľak, Barbírek, Indra, Kolder a další zrádci, jejichž jména dosud neznáme. Věříme, že delegáti mimořádného sjezdu se rozhodnou pro socialismus demokratický, humánní a spravedlivý.

Jsme potěšeni, že se ozývají kolegové z nejrůznějších redakcí - ovšem jejich zprávy jsou zarmucující i burcující zároveň. Okupační vojska obsadila redakci krajského deníku Svoboda, členové redakce byli donuceni opustit svá pracoviště, redakce Mladé fronty je obsazena a jejím pracovníkům zakázali okupanti používat telefon, přitom nesmějí opustit budovu do zítřejšího rána. Svým rodinám aspoň prostřednictvím našeho Svobodného vysílače vzkazují, aby se o ně nestrachovaly... V 11.50 hodin byla obsazena budova Čs. rozhlasu v Plzni. Liberečtí kulturní pracovníci vydávají výzvu spoluobčanům, jejíž text koncipoval Václav Havel (později se dozvídáme, že vysílal spolu s hercem Janem Třískou, když se vrátil z pobytu v USA a chtěli spolu strávit chvíle na Hrádečku u Trutnova a namísto toho se ocitli v Liberci a na Ještědu). Své prohlášení vydali také naši vynikající atleti Dana a Emil Zátopkovi, vyzývají k vyloučení sportovců ze zemí agresora z účasti na Olympijských hrách v Mexiku.

Z redakce a tiskárny Pravdy v Bratislavě, která je též obsazena vojsky pěti států Varšavské smlouvy, nám navíc popisují v dlouhém telefonátu situaci v hlavním městě Slovenska:

Nejdůležitější tepny města ulice Obránců míru, náměstí Slovenského národní povstání, Štúrova ulice jsou přeplněny sovětskými tanky, obrněnými vozidly a další bojovou technikou. Početní jednotky obsadily klíčové pozice na výpadových silnicích, na letišti, v bratislavském rozhlase a na Dunajském mostě. Na náměstí SNP se shromáždil mnohatisícový dav, aby vyjádřil svou podporu straně a vládě republiky, nepřetržitě přitom lidé skandovali: Ať žije Dubček, ať žije Svoboda! Před rozchodem zazpívaly obě národní hymny.

Z oken redakce bratislavské Pravdy, z nichž jsou mnohé už prostřílené jako důsledek ranních nepokojů, vyhazují mimořádné vydání novin.

Tíživou atmosféru v Bratislavě dokreslují vytrhané dlažební kostky, poškozená zábradlí, komunikace rozrušené pásy okupantských tanků. Neutěšeně působí budovy poničené poplašnou střelbou. Doprava v centru města je zcela ochromena.

V dopoledních hodinách dorazil před sovětský generální konzulát v Bratislavě několikatisícihlavý průvod obyvatel města, aby protestoval proti okupaci. Zástupce demonstrujících odmítli na generálním konzulátu přijmout.

Děkujeme a říkáme kolegům, že očekáváme zejména zprávu o slovenských delegátech mimořádného sjezdu, že Praha se chystá všechny přijmout. Ale jak se později ukáže, cesta je jim zmařena...

Už navečer jsme se rozhodli vysílat nepřetržitě, střídáme se u mikrofonu, hlasivky ještě fungují, všechno je vzrušující, dramatické. Přicházejí za námi na kontrolu požárníci (dnes už zase hasiči) závodního sboru a nabízejí nám svoje uniformy. No jistě - to je něco pro Jirku Hradeckého a dalšího "kriegskolegu", který k nám přibyl - Jana Plocha. Oběma se líbí zejména požárnická čapka, i oblečení oběma padne.

V budově Vysoké školy ekonomické došlo k předporadě několika desítek prvních delegátů XIV. sjezdu z Prahy, Středočeského a Severočeského kraje. Zde také bylo rozhodnuto uspořádat sjezd v ČKD Praha ve Vysočanech. Tajemníci městského výboru J. Kotrč a B. Rattinger byli vysláni do hotelu Praha informovat o tom zde shromážděné některé členy ÚV KSČ. Odtud nám přivezla spojka hned několik zpráv a výzev:

Pracovníci všech závodů v Praze! Nastupte zítra ráno do práce bez ohledu na dopravní podmínky. Do vysočanských závodů bude doprava zajištěna autobusy už od pěti hodin ráno ze všech nejdůležitějších uzlů v Praze... následuje výčet jednotlivých tras.

Nástup do práce ve všech závodech bude součástí našeho spontánního odporu proti okupantům. Mimoto by nás denní výpadek v průmyslu města Prahy stál několik miliard korun. I tady jde o naši budoucnost. Voláme vás všechny zítra ráno do práce, ke svým strojům, na svá místa, k pracovním stolům a za pulty obchodů.

Podnikové ředitelství ČSAD (Čs. automobilové dopravy) a Krajský národní výbor v Praze dávají pokyn všem dopravním závodům, aby ve čtvrtek, tj. zítra 22. srpna, zajistily pravidelnou autobusovou dopravu, a to podle možností s respektováním jízdního řádu v celém Středočeském kraji. Nepojedou však autobusy na dálkových a mezinárodních tratích. Nákladová doprava se přednostně zaměří na zásobování pracujících. Dopraváci se současně obracejí na zaměstnance čerpacích stanic Benzina, aby jim v případě potřeby poskytli pohonné hmoty.

Množí se žádosti o odvysílání nejrůznějších vzkazů příbuzným, rodinným příslušníkům, přátelům a známým, kteří jsou zejména dovolené, na prázdninách a mohou nás slyšet. Krajská vojenská správa během dne zajišťovala tíživou situaci ve chmelařských oblastech na Rakovnicku, Žatecku a Lounsku, kde je mnoho žákovských a studentských brigádníků. Jejich zásobování je zajištěno. Všichni vyřizují pozdravy a odsuzují okupaci.

Netrpělivě čekáme zprávy, co dělají naše zastupitelské orgány, parlament, vláda. Hned první informace nás zvedla ze židlí:

Již v 9 hodin dopoledne přišli do kanceláře A. Dubčeka na ÚV KSČ dva sovětští důstojníci a tři příslušníci StB. Odvedli Dubčeka, Smrkovského, Kriegla a Špačka, když jim předtím příslušník StB (dnes už se ví, že to byl K. Dubský) oznámil, že jsou zatčeni jménem revolučního tribunálu, vedeného A. Indrou. Za půl hodiny poté jsou sovětskými důstojníky odvedeni Šimon, Jakeš a Kapek, přičemž Šimona přiřazují k Dubčekově skupině. Ti byli odvezeni sovětským obrněným vozem, v němž už seděl Oldřich Voleník. Všichni byli odvezeni neznámo kam, proslýchá se, že na letiště do Ruzyně. Zprávu si nemáme vůbec možnost ověřit, přišla k nám spletitou konspirativní cestou a konspirativně také zjišťujeme její pravdivost.

Rovněž dnes dopoledne přijel J. Lenárt na sovětské velvyslanectví, kde již byli Kolder, Indra, Biľak, Švestka, Hoffmann, Chňoupek, Pavlovský a další. Jednal s nimi velvyslanec A. V. Červoněnko. Dorazila sem také delegace předsednictva Národního shromáždění.

Ve večerních hodinách vyslechli poslanci Národního shromáždění na mimořádné schůzi v zatarasené budově informace dvou delegací poslanců. První, vedená Zdeňkem Fierlingrem, navštívila sovětské velvyslanectví a žádala v duchu dnešního ranního usnesení předsednictva NS, adresovaného předsedům vlád okupačních států, aby byly okamžitě staženy jejich vojenské jednotky z našeho území. Dále požadovala, aby Národní shromáždění mělo možnost legálně pracovat za účasti svého předsedy Josefa Smrkovského. Rada sovětského velvyslanectví N. S. Prasolov ujistil tuto delegaci, že bude přesně tlumočit tyto požadavky na příslušných místech. Kromě toho sdělil, že telefonicky oznámí do sekretariátu Národního shromáždění, kdy a jmenovitě, se kterým z vojenských představitelů budou jmenovaní poslanci jednat. Samozřejmě, že tento slib nebyl vůbec splněn, náš parlament byl pro okupanty podřadným činitelem.

Druhá delegace v čele s místopředsedkyní Marií Mikovou šla do budovy ÚV KSČ, kam nebyla vůbec vpuštěna a na sovětském velvyslanectví ji rovněž nepřijali. S jejich nejmenovanými pracovníky však dohodla, že bude přijata zítra, tj. ve čtvrtek v 10 hodin dopoledne. Naše delegace však trvala na tom, aby mohla jednat přímo s velvyslancem SSSR, eventuálně přímo s velitelem okupačních armád.

O půl třetí přijalo 26. mimořádné zasedání pléna Národního shromáždění následující prohlášení:

• kategoricky žádáme vládu a Nejvyšší sovět SSSR, aby byly okamžitě staženy okupační jednotky, které porušily suverenitu našeho státu,
• žádáme, aby byly okamžitě vytvořeny podmínky pro legální činnost naší vlády, Národního shromáždění a předsednictva ÚV KSČ,
• kategoricky žádáme propuštění všech ústavních činitelů, kterým je znemožňována činnost a výkon funkcí,
• žádáme, aby byl okamžitě jmenován oficiální představitel okupačních zemí, který bude stále k dispozici k jednání s Národním shromážděním,
• Národní shromáždění si vyhrazuje právo projednávat další mimořádná opatření.

Důležitou zprávu máme z kanceláře prezidenta republiky Ludvíka Svobody. Přijal dnes na Pražském hradě odpoledne Koldera, Biľaka, Indru a Lenárta. Hodinovému rozhovoru byl přítomen vedoucí kanceláře Ladislav Novák. Prezident odmítá návrh na utvoření dělnicko - rolnické vlády včetně návrhů personálních. Ve večerních hodinách přijal zástupce čs. vlády, kteří informovali o svých jednáních. Vláda byla v pohotovosti a jednala po celý den, za nepřítomného Černíka (ten byl okupanty odvezen z předsednictva vlády na letiště do Ruzyně již odpoledne) převzala její řízení B. Machačová - Dostálová. V 19 hodin vydala prohlášení "Všemu lidu Československa", odsuzující invazi. Podnikla kroky k tomu, aby byly odstraněny překážky, které znemožňují účast předsedy vlády O. Černíka, místopředsedů L. Štrougala, F. Hamouze a ministra V. Hůly. O tomto komuniké a krocích vlády jsme již veřejnost informovali.

Ve svém projevu prezident republiky informuje, jaké úsilí během dne vyvíjel a jak mu to současné podmínky umožnily. Svolal plenární zasedání Národního shromáždění, jednal se členy vlády o naléhavých problémech obnovení normální života země a zajištění její integrity. Měl připraven pro rozhlas tento projev:

Zítra budou jednání pokračovat, a jak věřím, i s předsedou vlády Oldřichem Černíkem. Jsem si vědom velkých problémů a těžkostí, které současná situace vyvolává. Znovu se však na vás, drazí spoluobčané, obracím s naléhavou prosbou, abyste zachovali největší rozvahu a vyhnuli se čemukoliv, co by mohlo vyvolat politováníhodné akce s nenapravitelnými důsledky. Zvláště vás, naši mládež, o to upřímně žádám. Vyzývám vás všechny, dělníky, rolníky, inteligenci, abyste svým postojem dokumentovali svůj vztah k socialismu, ke svobodě a demokracii. Pro nás není cesta zpátky. Akční program a programové prohlášení vlády vyjadřují (byly zveřejněny v květnu 1968) životní zájem a potřeby všeho lidu naší vlasti a proto v započatém díle musíme pokračovat. Neupadneme do malověrnosti, semkněme se všichni spolu, s celou Národní frontou setrváme jednotně v úsilí o lepší život našich národů.

Po Praze se šíří zprávy o Č. Císařovi, kterému se při převážení z Bartolomějské ulice na sovětské velvyslanectví podařilo uniknout a odjet z Prahy. Byl nejprve propuštěn na přímý rozkaz V. Šalgoviče. O jeho osudu nemají čs. státní a jiné orgány žádné informace. Dnes už víme, že se ukrýval na chatě u svého přítele v Kersku u Nymburka. Ze zajetí v budově ÚV KSČ byli propuštěni Z. Mlynář, Š. Sádovský, V. Slavík, F. Barbírek a E. Rigo.

Ministerstvo zahraničních věcí pověřilo velvyslanectví ČSSR v Moskvě, Varšavě, Berlíně, Budapešti a Sofii předat vládám SSSR, Polska, NDR, Maďarska a Bulharska diplomatickou nótu. Vychází z prohlášení čs. vlády a navazuje na protest předaný již v průběhu dnešního dne. Nóta upozorňuje všechny tyto vlády, že na území Československa se vážným způsobem znemožňuje činnost ústavních orgánů státu, jako prezidenta, vlády, Národního shromáždění, národních a místních orgánů státní moci. Vážný charakter situace vyplývá též z toho, že došlo k zadržení politických a veřejných činitelů naprosto protiprávním způsobem, například předsedy České národní rady, tajemníků ÚV KSČ. Delegace Národního shromáždění, která byla poslána na velvyslanectví SSSR v Praze, se nevrátila. Okamžité propuštění je požadavkem, který odpovídá elementárnímu pojetí práva, a československá místa očekávají, že podobné případy se nebudou napříště opakovat.

Nóta dále uvádí, že na různých místech republiky byla prolita krev v řadách civilního obyvatelstva, dochází ke škodám na veřejných a obytných budovách a k nedozírným ztrátám v celém národním hospodářství. Je ohrožováno zásobování obyvatelstva a poskytování péče raněným, ochromena je doprava a komunikace. Mnohé veřejné budovy a veřejná zařízení byly obsazeny okupačními vojsky.

Závěrem nóta naléhavě vyzývá vlády uvedených zemí, aby podnikly taková opatření, která umožní obnovu normálního života v naší zemi, a aby neprodleně zastavily veškeré násilné akce proti obyvatelstvu ČSSR.

díl vzpomínek:

01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08,

09, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16,

17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24

související texty:

středa 21. srpna 1968

situace v ČST (21.8.1968)

záznam vysílání Svobodného studia SEVER (27. srpna 1968)

vznik svobodného studia Sever

technika a značení okupačních vojsk v ČSSR po roce 1968

Kalendárium - srpen 1968

události roku 1968

vzpomínky - úvodní strana

autor textu: Miroslav Sígl