V červenci se v tisku socialistických zemí objevily zprávy o kontrarevoluci v Československu, která je spojena s mezinárodním imperialismem. Zmíněny byly též tamější zdravé síly, které jsou schopny tuto kontrarevoluci porazit.

Schůzka ve Varšavě

se konala 14.-15.7. Účast na tomto jednání čs. představitelé odmítli, protože preferovali oddělená jednání s každou účastněnou zemí. A tak se schůzka konala bez československé účasti.

Na této schůzce byla opět kritizována politická situace v Československu a KSČ byla v závěru dopisem vyzvána k rozhodnému postupu proti pravicovým a protisocialistickým silám.

Čs. reakce na dopis

Dopis účastníků schůzky ve Varšavě byl zveřejněn ve sdělovacích prostředcích socialistických zemí. Odpověď na něj však byla zveřejněna pouze v Československu.

ÚV KSČ v této odpovědi připouští, že socialistická aktivita je provázena extrémními tendencemi. Zároveň však deklaruje svou připravenost použít všechny prostředky v případě ohrožení socialistické moci.

Jedna z provokací

12. července bylo v západním pohraničí v příkopu u silnice nalezeno mj. 5 batohů se samopaly americké výroby, pistolemi a náboji.

Tisk socialistických zemí ihned spekuloval o přípravě na kontrarevoluci. Spekulace utichly, když Kriminalistický ústav zjistil, že samopaly pocházející z druhé světové války byly konzervovány vazelinou, která se vyráběla v sousední socialistické zemi.

Událost již poté nebyla dále rozviřována, aby nebyly zatíženy vztahy se socialistickými zeměmi.

schůzka v Čierné nad Tisou

Další jednání mezi našimi a sovětskými představiteli proběhlo ve dnech 29.7-2.8. Toto jednání mělo přispět k uklidnění napjatých vztahů.

Sovětská strana zde ústy Leonida Brežněva připomněla, že Sovětský svaz ztratil při osvobozování Československa 20 miliónů životů svých vojáků. Nelze tedy očekávat, že Československo pustí ze zóny svého vlivu a vydá jej Severoatlantické alianci nebo čs. pravici.

Čs. delegace zdůraznila, že demokratizační proces neznamená ústup Československa ze socialistického společenství.

V závěru jednání souhlasila s provedením některých opatření, které sovětští soudruzi požadovali. Jednalo se o zavedení censury, zastavení činnosti KAN, K231 a přípravného výboru pro založení Čs. sociální demokracie.

dopis 99 pragováků

60 zaměstnanců tohoto pražského závodu (v době celozávodní dovolené!) ve dnech 15. - 17. července 1968 sepsalo a podepsalo text, ve kterém kritizovali poměry v Československu.

Sovětský svaz naopak nazývali zemí, na kterou se lze obrátit v nouzi nejvyšší. K tomuto dopisu připojili dalších 33 podpisů svých příbuzných a odevzdali jej na sovětském velvyslanectví. Dopis byl 30. července 1968 otištěn v moskevské Pravdě a propagandisticky využit.

Zbývajících 4500 zaměstnanců Pragovky po návratu z dovolené tento čin svých kolegů odsoudilo. Přesto byl dopis po Srpnu vydáván za prosbu čs. pracujících o pomoc.

Dopis se stal se terčem ostré kritiky české veřejnosti a denního tisku. Na to reagoval Brežněv v telefonátu s Dubčekem 9. srpna a politbyro ÚV KSSS v dopise předsednictvu ÚV KSČ 17. srpna.

Na schůzce "varšavské pětky" 18. srpna v Moskvě Brežněv řekl, že "se stal neuvěřitelný případ, jakým je pronásledování dělníků v závodu Auto-Praga, vyloučení mnohých z nich z odborů, a dokonce propuštění ze závodu kvůli tomu, že podepsali známý dopis, uveřejněných v našich novinách Pravda. Je třeba přitom podotknout, že iniciátorem činu je Císař, známý antileninista, antimarxista. Právě on byl v té době v závodě."

Brežněvova poznámka se týkala shromáždění zaměstnanců vysočanského závodu Praga. 5. srpna 1968, na němž Císař referoval o jednáních v Čierné nad Tisou a v Bratislavě. Shromáždění označilo "dopis 99" za nevhodný. Dvě členky ZV ROH, které dopis podepsaly, se vzdaly funkcí a se dvěma pracovníky byl na jejich žádost rozvázán pracovní poměr.

Bratislavská schůzka

představitelů socialistických zemí se konala 3.8. a trvala pouhý den. Jejím závěrem bylo prohlášení o tom, že ochrana socialistických vymožeností je společnou internacionální povinností všech socialistických zemí.

Účastníci též vyjádřili odhodlání prohlubovat další spolupráci na principech rovnoprávnosti, zachování suverenity, národní nezávislosti a územní celistvosti.

Závěry schůzky tak umožňovaly dvojí interpretaci a každá strana jednání byla spokojena.

související texty:

text dopisu 99 pragováků

nárůst tlaku soc. států na ČSR (březen - červen)

nárůst tlaku soc. států na ČSR (červenec - srpen)

rok 1968 - úvodní strana

autor textu: Tomáš Vlček

použitá literatura: 17