V pondělí 26. srpna - šestý den okupace - s velkou netrpělivostí očekáváme všichni jakoukoliv informaci o tom, co se děje v Moskvě. V celé zemi je stále velké napětí. Čs. delegaci byla hned ráno odeslána depeše ministerstva zahraničních věcí, shrnující mezinárodní ohlas na situaci v Československu. Obsahovala i komuniké z včerejšího plenárního zasedání ÚV KSS v Bratislavě. Kolem 9. hodiny ráno je v další depeši zpráva ministra J. Hájka o jeho jednání v OSN. Následovala ještě depeše o situaci v zemi s přáním, aby delegace přerušila jednání a vrátila se - byť jen dočasně - do Prahy.

Z Moskvy došla od našich představitelů jen stručná zpráva o jednání. Pozdrav se však rozchází s tvrdou skutečností, kterou prožíváme tady v Československu, s událostmi, které probíhají během toho jednání v Moskvě. Vždyť v tom jejich sdělení chybí odpovědi na dopisy předsednictva Národního shromáždění, vlády republiky a ústředního výboru KSČ. Byly našim představitelům vůbec doručeny? Proč není uváděno mezi podepsanými jméno Františka Kriegla, který je předsedou ústředního výboru Národní fronty a zastupuje v Moskvě převážnou většinu našeho obyvatelstva? V podobných pochybnostech se začíná zmítat celá naše veřejnost.

Vážný a varovný je ohlas, s jakým nastupuje ranní směna do práce v našich závodech. Právě tady v podniku Tesla Hloubětín, odkud vysíláme, je napětí vystupňováno a odráží se v ostrém a dlouhém prohlášení. Do studia s ním přicházejí dělníci a technici závodu. Čteme z něj podstatné úryvky:

"Pracující závodu Tesla Hloubětín jsou zneklidněni průtahy v jednání delegace státních a stranických představitelů v Moskvě.... Požadujeme zanechání všech malicherných sporů a soustředění všech sil na hlavní problémy... Protože nemáme informace o průběhu jednáni a nemáme důvěru v jeho regulérnost, stavíme se plně za prohlášení naší vlády, aby čs. delegace včetně všech protiprávně zadržovaných představitelů naší země přerušila jednání v Moskvě a neprodleně se vrátila do Československa, pokud tak již neučinila.

Předem odmítáme každou dohodu představitelů naší republiky se zástupci okupačních států, učiněnou pod nátlakem v Moskvě, která by jakýmkoliv způsobem porušovala naši státní suverenitu a rozvoj demokracie... V případě, že by naši představitelé cítili potřebu podpory lidu, navrhujeme o sporných otázkách uspořádat všeobecné hlasování... Současně se obracíme na ostatní závody v Praze a celé republice s výzvou k vypracování plánu konkrétních opatření k odstraňování následků okupace... Tím hodláme také důstojně uctít památku našich občanů nevinně padlých v této okupaci."

Prohlášení našich hloubětínských hostitelů, s nimiž jsme se za těch několik dnů sžili jako s nejlepšími přáteli, poznamenalo všechna hlášení, která se valí po celý den. Trpělivost má své meze a tomu odpovídá i výzva, kterou sestavil městský výbor KSČ v Praze. Text od mikrofonu jde okamžitě k našim přátelům z propagačního oddělení podniku Tesla Hloubětín, kteří připravují rozmnožované letáky. Ve výzvě se praví:

"V Moskvě spolu s kolaboranty vyvíjejí obrovský nápor na naše vedoucí představitele, aby je donutili k ústupkům. Za té situace je naprosto nezbytné prokázat před celým světem, že s okupanty nesouhlasí všechen náš lid.

Organizujte masová shromáždění a mítinky. Žádejte co nejrychlejší odchod všech okupačních vojsk z území naší republiky. Pranýřujte okupaci v naší vlasti jako věrolomný akt agrese...

Žádejte, aby státy, které se dopustily proti naší zemi agrese, nahradily všechny škody, které nám způsobily!

Žádejte, aby naši představitelé, kteří jednají v Moskvě, přerušil i tato jednání a vrátili se domů! Odmítáme jakoukoli kapitulaci!"

Tuto výzvu přijaly hned na rychle svolaném mítinku všechny libeňské a vysočanské závody, neboť jim byla souběžně doručena. Nové varování pro okupanty:

"Dnes, přesně v 9 hodin se rozezvučí na 15 minut sirény továren a rozezní zvony všech kostelů a chrámů. Společně zazní - ne jako výzva ke stávce nebo šturm k útoku - ale jako symbol naší jednoty a pevného spojenectví v této těžké době naší vlasti, každého z nás!"

V Praze jakmile odezněly varovné signály sirén, scházejí se smuteční hosté v malé obřadní síni strašnického krematoria k obřadu. Rozloučí se zde kromě rodiny a příbuzných stovky Pražanů, kteří stojí venku - a to s jednou z prvních obětí okupantské zvůle. V rakvi, na níž spočívají kytice v národních barvách a vedle níž stojí čestná stráž s naší vlajkou, leží tělo Zdeňka Příhody, sedmadvacetiletého absolventa Umělecko-průmyslové školy v Praze. V posledních letech však pracoval jako závozník pražského podniku Armabeton. Proto jsou zde desítky jeho kamarádů - přijeli v montérkách rovnou z práce a pozůstalým se za to omlouvají. Nad rakví promlouvá bratranec zesnulého a Zdeňkovu smrt označuje za vraždu: Zabíjela slepá poslušnost a ta je někdy horší, než časovaná puma...

Jak přišel Zdeněk o svůj tak mladý život? Spolu se stovkami Pražanů pospíchal na motocyklu ve středu 21. srpna ráno před budovu Čs. rozhlasu v Praze na Vinohradech. Tady už řádila obrněná vozidla okupantů, lidé se rozutíkali do všech stran a přilehlých ulic, když začal hořet jeden z tanků. Zdeněk ještě hrozil zaťatou pěstí jednomu obrněnci, který se proti němu řítil. Do poslední chvíle svého života nevěřil, že by okupanti mohli rozsévat také smrt...

Národu je těžko, trpí a čeká. V Praze na Klárově je sovětským vojákem zastřelena Ing. Marie Charousková ze Zbraslavi. Dozvídáme se rok jejího narození: 1942! Pracovala na Čs. vysokém učení technickém v Praze a je matkou malého dítěte. (Dnes má na Klárově svůj pomníček, stále obložený kytičkami...)

Podle zpráv, které došly z ČTK, jejíž redaktoři pracují v mimořádných podmínkách, se k protestům proti okupaci Československa připojili jugoslávští spisovatelé ze svého mimořádného zasedání. Další protesty oznámili: mezinárodní kolokvium marxistů, uspořádané k 150. výročí narození Karla Marxe; městská rada italského průmyslového centra Modeny; význačný německý spisovatel Heinrich Böll; dopisovatel NDR ve Švédsku se vzdal své funkce na protest proti okupaci ČSSR; dánská mládež odřekla návštěvu v Sovětském svazu; Holandsko požádalo sovětské námořnictvo, aby nejezdilo na plánovanou návštěvu; sovětská výstava v Londýně musela být po bouřlivé demonstraci uzavřena; k protestům se připojili delegáfti sjezdu kosmonautů, který se konal ve Vídni; papež Pavel VI. prohlásil, že je velice dotčen událostmi v Československu a vyžádal si podrobné informace o situaci v naší zemi. Prezident Konga Masamba Debat v Brazzaville vyjádřil sympatie čs. vládě a lidu, odsoudil postup pěti okupantských armád. Okupace podle něho bude znamenat rozpad komunistického hnutí na celém světě a negativně ovlivní vývoj progresivních států v Africe.

Do Prahy se vrátili první čs. turisté, kteří byli zadržováni v Budapešti při návratu z Jugoslávie a Bulharska. Informovali nás okamžitě, že jich bylo ve středu kolem 4000; jejich ubytovací a zásobovací situace byla pro všechny velmi obtížná. Přesto dali podnět k vypracování nesouhlasu s okupací naší země, k níž se připojovali svými podpisy další turisté z Polska, NDR a Maďarska. Otevřeně tak vyjádřili nesouhlas s postojem svých vlád.

Houslista s mezinárodní proslulostí Jehudi Menuhin a neméně známý skladatel Igor Stravinskij se připojili k hudebníkům, a dirigentům všech orchestrů, které se účastnily Hudebního týdne v Luzernu. Odsoudili společně ozbrojenou intervenci a přerušili veškeré styky se zeměmi, které se na této intervenci podílejí.

Na staveništích nového Bělehradu vytvořili mladí pracovníci brigádu s názvem Tito-Dubček. Jejich čin podpořili čs. turisté, kteří jsou v Jugoslávii na dovolené.

Pozoruhodné jsou komentáře listů těch zemí, které okupují Československo. Polská Trybuna Ludu píše o požadavcích čs. obyvatelstva, které se týkají neutrality, což by znamenalo odchod z Varšavské smlouvy. Maďarský Magya Hirláp přetiskuje informace o Československu jen ze sovětských zdrojů. Ale ani ostatní maďarský tisk dosud neoznámil, že jsou vedena jednání s čs. delegací v Moskvě. Bulharský premiér T. Živkov kritizuje politické vedení Jugoslávie, Rumunska a Číny, že svým postojem usilují o zvrácení světového socialistického systému. Co lze očekávat od Moskvy, když jejich oficiální agentura TASS a deník Pravda označují XIV. mimořádný sjezd za ilegální, tajemníka ÚV KSČ V. Šilhána za samozvance, ministra zahraničí J. Hájka za dezertéra a další čs. osobnosti za dobrodruhy (F. Kriegla, J. Borůvku, J. Hanzelku, J. Pavla, Č. Císaře atd.)?

K zajímavému vzrušení i k slzám smíchu došlo ve chvíli, kdy jeden z kurýrů doručil do studia zlaté hodinky s průvodním dopisem, abychom vše doručili na velvyslanectví SSSR v Praze:

"Pane Červoněnko, vracím do rukou viníka okupace naší země Váš pozdrav, pozdrav mých bývalých přátel. Vyznamenali jste mne před časem za mé zásluhy a nyní za tyto zásluhy zabíjejí vaše vojska děti mé vlasti. Od prvního okamžiku zahájení okupace mé země vašimi vojsky jsem přestal pro vás pracovat. Nepočítejte se mnou ani nadále jako s lékařem vašeho zdravotního střediska. Přátelství jste zničili vy a za to se budete také vy všem národům zpovídat. MUDr. Jaroslav Barnet, bývalý vedoucí lékař zdravotního oddělení při velvyslanectví SSSR v Československu."

Zlaté hodinky mají vyryté věnování k 50. výročí narození pisatele dopisu, který je poslal nejprve nám do rozhlasového studia, abychom se přesvědčili o pravdivosti rozhodnutí našeho statečného lékaře. Hodinky i s dopisem jsme zase po kurýru poslali na místo jejich určení...

Srdnatě si počínali vojáci v Kostelci nad Labem, kde sovětské okupantské jednotky obklíčily vojenské sklady s municí a žádaly vydání střeliva a zbraní. Do této chvíle, kdy vysíláme tuto zprávu, nebyl vydán ze skladu ani jediný náboj. Čs. vojenští velitelé zdejší posádky odmítli v tomto směru jakékoli varování. Nemají k tomu rozkaz od svých vyšších velitelů čs. armády a odmítli jakékoli další jednání. Stručný a výstižný komentář k tomu je určen též pro naše vysílání: Přece nebudeme dávat zbraně a střelivo do rukou okupantům proti našim lidem!

V útvaru Sboru nápravné výchovy Vinařice na Kladensku odhalili podkop spojený s přípravou vězňů ke vzpouře a k útěku.

Celkové škody, které už na mnoha místech začali vyčíslovat, půjdou do miliard korun. Jsou to škody na domovním fondu, na komunikacích po celé zemi, v ústředních budovách, které vojska okupovala a bezohledně si v nich okupanti počínají, nedokáží používat například naše zařízení na toaletách a "svou potřebu" vykonávají kde je napadne (v budově ČTK například káleli do šuplíků kancelářských stolů!). Stejně jsou škody na zdravotnických zařízeních a školních budovách, nehledě na ztráty, způsobené výpadkem výroby. Vyčíslují se škody na podchodu Václavského náměstí, při vykradení a poškození Planetária v Praze, na budově a sbírkách Národního muzea - prakticky všude tam, se zdržují dodnes okupační armády. Na každém kroku jsou tu se svými tanky, dělovými soupravami v neustálém palebném postavení, s radiostanicemi. Obsadili dětská hřiště pro přistávání helikoptér, polní kuchyně vyhazují zbytky, kde se jen dá. Místa, kde okupační vojska tankují pohonné hmoty, jsou zaneřáděna olejovými skvrnami, které prosakují hluboko pod povrch.

Toto všechno musí naši lidé trpělivě snášet, chodit nevšímavě kolem - ale se zaťatými pěstmi v kapsách. Všem dochází trpělivost, přesto se naši občané statečně drží a dokáží vymýšlet, jak na okupanty vyzrát. To se podařilo i železničářům, kteří navedli vlak s municí a rušící stanicí na okružní zkušební trať ČSD mezi Velimí a Pečkami, kde jezdí neustále dokola možná ještě v tuto chvíli...

Ministr zahraničí J. Hájek zaslal do Prahy informaci o svém vystoupení v Radě bezpečnosti OSN:

"Výslovně odmítat jednání v Radě bezpečnosti je politicky i právně chybné. Je-li okupace pomocí článku 4 Varšavské smlouvy, měla by být projednána zejména Radou bezpečnosti. Předseda Brazilec souhlasil se závěrem o malé účinnosti rezolucí. USA se stejně nakonec dohodnou se Sovětským svazem na účet malých zemí. Neodmítnout okupaci by však znamenalo dát oběma velmocím legitimaci k jednostranným jednáním uvnitř sfér jejich vlivu. Stejně tak nevystoupit v Radě bezpečnosti by znamenalo přiznávat tvrzení SSSR o kontrarevoluci a správnosti jeho zásahu."

Čs. delegaci v Moskvě byla v tomto duchu odeslána také depeše, obsahující přesný postup ČSSR v Radě bezpečnosti OSN. Ministr J. Hájek však obdržel poslední pokyn o odložení její schůze.

Podle zprávy náčelníka generálního štábu čs. armády pro branně bezpečnostní výbor Národního shromáždění, nachází se na území Československa 27 cizích bojových divizí v plných bojových stavech, z toho 12 tankových, 13 motostřeleckých a dvě výsadkové. Dále je zde 550 bojových a 250 dopravních letadel, asi 6300 tanků, 2000 děl, také silná letecká armáda se všemi prostředky včetně raketových. Počet cizích vojáků v Československu se pohybuje kolem 750 000.

Národní shromáždění schválilo prohlášení k názorům, vyjádřeným v rezolucích, které volají po neutralitě země, dále provolání k výročí Slovenského národního povstání, provolání vlády a Ústřední rady odborů ke všem pracujícím. Byl také schválen protestní dopis proti internaci F. Kriegla, dále byla projednána informace o zdravotní a zásobovací situaci v naší republice.

Ideologické oddělení Hlavní politické správy čs. armády vydalo aktuální pokyny pro ideologickou práci v armádě (zřejmě bez vědomí ministra M. Dzúra). Důraz je v nich položen na otázky upevňování národního čs. povědomí, svobody, nezávislosti a národní jednoty.

Teprve ve večerních hodinách jsme obdrželi rovněž zprávu o mimořádném sjezdu Komunistické strany Slovenska, který byl dnes v pondělí zahájen v Bratislavě a má se konat až do 29. srpna za účasti 638 řádně zvolených delegátů. Za ÚV KSČ je přítomna delegace a v ní G. Husák, F. Barbírek, Š. Sádovský, čestnými hosty jsou F. Vodsloň a L. Hrdinová.

Před půlnocí jsou zprávy z Moskvy velmi sporé, téměř žádné, parlament se snaží navazovat spojení, takže nic se z toho nedá ani zpracovat do vysílání. Čeká se v nejpřísnějším utajení až na podpis závěrečného protokolu o jednání mezi delegacemi ČSSR a SSSR. Dnes už se asi nedočkáme. Z magnetofonové pásky zní do noci čs. státní hymna...

díl vzpomínek:

01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08,

09, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16,

17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24

související texty:

pondělí 26. srpna 1968

Kalendárium - srpen 1968

události roku 1968

vzpomínky - úvodní strana

autor textu: Miroslav Sígl