Blíží se půlnoc a my zdaleka neskončili. Už jsme na nohou více než 22 hodin, ale spánek jsme zatím dokázali předržet. Připravujeme s Janem Plochem a ostatními "poslední" zprávy, kterých však neubývá, naopak:

Do našeho bunkru, kde začíná být vedro a těsno, našel cestu další informátor rovnou ze středu Prahy: prý už po 21. hodině byl poměrný klid. Restaurace jsou zavřené. U budovy Čs. rozhlasu, kde doslova "přešla fronta", ještě dlouho do večera se podepisovaly petice, které vyjadřují podporu všem vedoucím osobnostem státu. O jejich osudu v tuto chvíli nikdo nic neví.

Z New Yorku bylo nejprve oznámeno, že Rada bezpečnosti se sejde ve 22,30 hodin našeho času, aby projednala situaci vzniklou okupací Československa. Ale krátce poté hlásí agentura AP, že se Rada bezpečnosti OSN dosud nesešla a může trvat dosti dlouho, než bude překonána procedurální debata. Sovětský a maďarský delegát budou mít protahovací námitky proti zařazení československého problému na pořad jednání.

Zprávu z Košic datujeme ve 23,15 hodin: sovětští vojáci obsadili budovu Východoslovenských tiskáren, zastavili výrobu novin, všechny pracovníky zavřeli do zasedací místnosti a nesměli opustit tiskárnu. Noviny v Košicích asi zítra nevyjdou...

Dálnopis ČTK oznamuje rovněž před půlnocí: V tuto chvíli končí svobodná zpravodajská činnost ČTK. Bude-li následovat další zpravodajství, nebudou to již zprávy od současných redaktorů či dalších pracovníků ČTK.

To že by měl být konec? Celý den stály před budovou ČTK v Opletalově ulici tři sovětské obrněné transportéry. Jednu chvíli přijelo pro ně nákladní auto, plně obsazené občany Prahy s čs. vlajkami. Seděli na kapotě a střeše kabiny, vyzývali sovětské vojáky, aby opustili ulici, že chtějí projet. Dokonce někteří nastavovali svou hruď proti namířeným hlavním.

Sahám po dvou listech, které tu zanechala jedna kolegyně. Přišla, posadila se do koutku a horečně psala. Chystala se asi promluvit ještě večer z naší televize, takže čtu její drobounké písmo:

"...dovedeme si představit s jakými pocity dnes večer usedáte před obrazovku. Nikomu z nás ještě nebylo tak hořko, nikdo z nás do té chvíle nepocítil, že se dá neporozumět dobré vůli, že se dá sáhnout na cizí svobodu jako na věc, s níž lze nakládat podle libosti. Snad poznáte alespoň naše hlasy. Nesčíslněkrát jste nás slyšeli v pořadech pro mládež a je opravdu smutné, že právě nás můžete jenom slyšet za těchto okolností.

Jsme malí počtem, nikdy jsme nevítězili počtem vojáků a zbraní, ale jedině silou ducha a velikostí myšlenek. A jejich velikost nemohou ani dnes udusit tanky, které křižují kolem našich oken!"

Marně se sháním po autorce, všichni už odešli kamsi spát, během večera se tu vystřídal velký počet lidí. Tak honem ještě útržkovitě několik zpráv:

Velitel západního vojenského kruhu gen. St. Procházka spolu s dalšími poslali gen. Jakubovskému po kurýrovi dopis, odsuzující intervenci jako okupaci, porušující všechna mezinárodní práva. Emil a Dana Zátopkovi vydali prohlášení, v němž žádají vyloučení sportovců ze zemí agresora z účasti na Olympijských hrách v Mexiku. V Rumunsku se konalo společné zasedání stranických a státních orgánů, které označily zásah v Československu jako "těžké porušení národní suverenity bratrského svobodného a nezávislého socialistického státu... okupaci Československa nemůže nic ospravedlnit..." Všechen zahraniční tisk zemí Varšavské smlouvy otiskuje oficiální prohlášení o "pomoci bratrskému čs. lidu... o odvrácení nebezpečí kontrarevolučního zvratu v ČSSR... o žádosti stranických a státních činitelů vojensky zasáhnout..." Sovětský básník Jevgenij Jevtušenko poslal A. Kosyginovi a L. Brežněvovi telegram "o tragickém omylu a těžké ráně, která byla zasazena sovětsko - čs. přátelství... okupace tak snižuje prestiž SSSR ve světě i v našich vlastních očích..." Dvacetiletý občan z Leningradu vyvěsil heslo "Brežněve, ruce pryč od Československa", byl bezprostředně na to zatčen (později odsouzen na pět let vězení se zpřísněným režimem). Francouzský prezident Ch. de Gaulle označil vstup pěti armád do Československa za politováníhodný krok, který ohrožuje snahu po uvolnění v celé Evropě a doslova uvedl, že "SSSR se zjevně neodpoutal od politiky bloků, kterou přinesly válečné dohody v Jaltě..." Jugoslávský prezident J. B. Tito odsoudil intervenci v Československu. Italský ministr zahraničí prohlásil, že jeho země nepodepíše smlouvu o nešíření jaderných zbraní, a to na protest proti okupaci v Československu. Okupaci Československa dále odsoudili představitelé vlád USA, Rakouska, Velké Británie, Austrálie, Izraele, Řecka a mnoha dalších zemí světa. Rovněž generální tajemník OSN U Thant sdělil sovětskému delegátu v OSN Jakobu Malikovi, že jde o nejstrašnější chybu, kterou mohl SSSR učinit. Vývoj byl vržen o desítky let zpátky... Zástupci zemí Rady bezpečnosti OSN přes odpor SSSR a Maďarska prosazují okamžité svolání Rady bezpečnosti. Čs. delegát J. Mužík čte prohlášení všech vrcholových orgánů Československa, které odmítají vojenskou intervenci. Byro Socialistické internacionály ve svém prohlášení označilo intervenci pěti zemí do Československa za "akt agrese imperialistického charakteru" a své současné zasedání v Kodani ruší v důsledku událostí v Československu. Představitelé Syrské komunistické strany v duchu Moskvy prohlásili, že případný úspěch imperialismu v ČSSR by způsobil velké škody v bojích arabského lidu za likvidaci důsledků izraelské agrese. Zásah armád pěti zemí Varšavského paktu odsoudily hned první den okupace v ČSSR komunistické strany Austrálie, Belgie, Francie, Itálie, Izraele, Řecka, Rumunska a Švýcarska. Předseda komunistické strany Švédska žádal přerušit diplomatické vztahy se SSSR do doby, než sovětská vojska opustí čs. území.

Loučím se s posluchači spolu s Jiřím Hradeckým a slibujeme, že se znovu ozveme (po domluvě s našimi techniky) opět dneska ráno, tj. vlastně už ve čtvrtek 22. srpna ve 4,30 hodin. Bohužel - nemáme ani gong, natožpak hudební motiv z gramofonové desky. Zítra musíme něco vymyslet. Dobrou noc, vážení. Jsme s vámi, buďte s námi!

díl vzpomínek:

01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08,

09, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16,

17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24

související texty:

středa 21. srpna 1968

situace v ČST (21.8.1968)

čtvrtek 22. srpna 1968

situace v ČST (22.8.1968)

Kalendárium - srpen 1968

události roku 1968

vzpomínky - úvodní strana

autor textu: Miroslav Sígl