Karel Vaš k Bedřichu Reicinovi:

"Tak Bedřichu řekni, kolik potřebuješ, patnáct nebo provaz, podle toho se dělá obžaloba."

Zincenované soudní přelíčení

Hlavní přelíčení bylo neveřejné a konalo se 26., 27. a 28. ledna 1949.

Divizní generál Heliodor Píka byl odsouzen za to, že "koncem roku 1940 v Istambulu, od roku 1941 do konce roku 1945 v Moskvě, na jaře 1946 v Londýně a konečně v období 1945 - 1948 v Praze, vyzradil exponentům britské Imteligence Service skutečnosti, opatření a předměty, jež měly zůstat utajeny pro obranu republiky".

Přizvaní soudní znalci, plukovník Zadina a štábní kapitán Kocián, potvrdili, že vyzrazené informace byly zvlášť důležité pro obranyschopnost Československa.

Rozsudek vojenského senátu Státního soudu

"Obžalovaný generál Heliodor Píka, narozený 3. července 1897 ve Štítině, je vinen z žalovaných skutků a odsuzuje se podle § 6, odst. 2/II, podle zákona 50/23 za použití § 45 a 96 vojenského trestního zákona kromě kasace a ztráty čestných odznaků a vyznamenání k trestu smrti provazem".

Žádosti o milost prezident Klement Gottwald nevyhověl, rozsudek byl vykonán v časných ranních hodinách 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice na Borech.

Generál Heliodor Píka byl spolužákem francouzského prezidenta de Gaulla, a když byl popraven, byl ve Francii vyhlášen jednodenní státní smutek.

Rehabilitace

Z iniciativy generálova syna Milana Píky a obhájce Rastislava Váhaly byl v roce 1968 proces obnoven.

Nezávislý vojenský soud dospěl k závěru, že neexistuje žádný důkaz o vyzrazení zvlášť důležitého státního tajemství generálem Píkou. Příprava i průběh procesu v roce 1949 jsou zřetelně poznamenány režii, podle níž vyšetřování a proces měly jen dokázat předem přijaté závěry a rozhodnutí politických organizátorů. Generál Píka byl zatčen a vězněn bez jakýchkoliv usvědčujících důkazů. Základní dokument, který měl Píku usvědčit ze špionáže, je prokazatelně falzifikátem.

Soud zprostil Heliodora Píku v plném rozsahu obžaloby bývalého Státního soudu. Spravedlnosti bylo učiněno zadost, generál Píka byl plně rehabilitován. Soudní znalec plukovník Zadina spáchal sebevraždu.

Proč musel Píka zemřít?

Historici jsou dnes přesvědčení, že komunisté generála Heliodora Píku nepopravili za velezradu, ale proto, že měl jako šéf československé vojenské mise v Moskvě dokonale zmapované desítky sovětských koncentračních táborů a hlavně nelidské poměry, které v nich panovaly. Kruté zacházení, hlad, vyčerpání či choroby zahubily tisíce Čechoslováků, kteří před nacistickou okupací utekli v roce 1938 do Sovětského svazu.

"Píka vlastně nestál o mapování sovětských gulagů. Mapa o nich mu v rukou začala vznikat spontánně, s tím, jak přibývalo zoufalých dopisů vězněných Čechoslováků, aby je dostal z koncentráku," vysvětluje historik Zdeněk Vališ, jenž se zkoumáním okolností generálovy vraždy již léta zabývá.

Píka si už za války stavěl nevědomky šibenici

O hrůzách gulagů měl Píka stále detailnější informace a připomínal je už v době, kdy svět jen cosi málo tušil o osudu tisíců polských vojáků, které Sověti popravili v Katyni - a už téměř nic o gulagu.

Smyčka kolem generálova hrdla se tak začala stahovat už v době, kdy jako šéf československé vojenské mise podnikal všemožné kroky, aby Sověti propustili týrané Čechoslováky. Nebýt ovšem těchto vězňů, nikdy by nevznikla ani československá jednotka v SSSR. Fakt, že ji Píka u Sovětů prosadil, a to i přes počáteční umíněný odpor Gottwaldova komunistického vedení, generálovi po válce velmi přitížil.

Na komunisty, kteří československý zahraniční odboj dlouho sabotovali, toho věděl až příliš. Věděl také o pokořujícím černém obchodování s potravinami českého velvyslance v Moskvě Zdeňka Fierlingera. Ten u soudu svědčil proti němu.

Nepotrestaní vrahové

Justiční vražda se stala v roce 1949, většina aktérů je dnes po smrti. Jediný žijící člověk, prokazatelně spoluodpovědný za smrt generála Píky, bývalý prokurátor Karel Vaš, byl postaven před soud až v roce 2001.

Ten ho uznal vinným a odsoudil k sedmi letům vězení, ale vyšší soud jednání zastavil, protože trestný čin už byl v roce 1994 promlčen. Jeho rozhodnutí je konečné.

Karel Vaš, bývalý tajný spolupracovník sovětské NKVD, tak unikl trestu, a necítil potřebu se za své činy přítomnému Milanu Píkovi omluvit. Neomluvil se ani nikdo s komunistů.

Omluvil se jen jeden člověk. Nečekaně k němu přistoupil, objal ho a se slzami v očích řekl:

"Je mi to opravdu moc líto, za celou rodinu se vám omlouvám... jsem syn Bedřicha Reicina... byla to vražda!"

související texty:

proces s Heliodorem Píkou

dopis na rozloučenou

vyjádření prokurátora v obnoveném soudním řízení v roce 1968

poprava statečného muže

události roku 1968

Bedřich Reicin

seznam popravených

Politické procesy v ČSR v 50. letech - úvodní strana

autor textu: Milan Krejčiřík

použitá literatura: 91