Štěpničková se na zdejším pracovišti projevila jako herečka starého typu,
sobecká primadona, která neměla dobrý poměr ke kolektivu...
Záznam z Divadla čs. armády, 2. listopadu 1952

Píše se 22. říjen 1951. V osm hodin ráno je v pohraničním prostoru Planá u Mariánských Lázní - při pokusu přejít hranice do Západního Německa - československými pohraničníky zadržena herečka Jiřina Štěpničková.

Slavná herečka

Jiřina Štěpničková byla velká prvorepubliková hvězda. Začínala v Osvobozeném divadle. Poté hrála v Národním divadle, kde vystupovala ve více než 80 hrách.

V letech 1936 až 1949 hrála v Městských divadlech pražských, celkem ve 40 inscenacích. Účinkovala také téměř v 50 českých filmech, v nichž hrála výrazné nebo hlavní role. Jen v období 1935-1943 natočila 21 filmů.

Byla slavná stejně jako její kolegyně Adina Mandlová a Lída Baarová. Dostala dvě státní ceny a několik dalších. Za německé okupace odolala nátlaku hrát v německých filmech.

V roce 1950 nastoupila do Divadla Na Vinohradech, které bylo rozkazem Klementa Gottwalda v létě 1950 přejmenováno na Divadlo Československé armády.

Po Únoru 1948 pro Štěpničkovou divadelní a filmové role ubývaly. Čím dál více jí byla práce režimem znemožňována, až se rozhodla emigrovat.

Medializovaný proces s Jiřinou Štěpničkovou, i související kampaň, měl být pro zbytek československé společnosti dalším varováním, že se vládnoucí režim ve svých represích nezastaví před ničím a především také před nikým.

související texty:

proces s Jiřinou Štěpničkovou

příběh její emigrace

provokace StB

vývoj případu

soudní proces

soudní proces - žádost o trest nejvyšší

soudní proces - kdo byl kdo

Politické procesy v ČSR v 50. letech - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička

fotografie na stránce: Autogramy slavných

použitá literatura: 174