odbojová skupina bratří Mašínových |
pro někoho vrazi, pro jiné hrdinové |
část textu posledního dopisu pplk. Josefa Mašína: Drahé moje děti! posílám Vám poslední svůj pozdrav před svým odchodem na věčnost. Poslední má myšlenka platí jen Vám a to mne nejvíc tíží, neboť jste ještě dosud malé a potřebovaly byste mé největší péče. Bohužel Vás musím opustit. Dnes ještě nechápete vše, ale až budete starší, jistě mne pochopíte. Bojoval jsem za Vaší drahou vlast a národ proti odvěkým naším nepřátelům - Němcům, kteří naší vlast a národ chtěli porobit a zničit. Nechtěl jsem připustit, abyste jednou i Vy byly porobenými otroky, nýbrž abyste zůstaly svobodnými a volnými občany. Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou takto musíte postupovat. V tomto boji jsem podlehl. Věřím však pevně, že naše svatá věc zvítězí. .... Chlapci, mám ještě jedno přání. Jeden z Vás se ujme rodného statku. Ovšem, není to žádná podmínka. Nebudete-li mít chuti, nemusíte. Tím končím, mé nejdražší děti! Líbám Vás v duchu všechny, i s Vaší mamičkou. Buďte šťastni. Váš milující otec. Vlasti zdar! Když paní Vrňatová pročítala po osvobození manželovy motáky (Mašínův spoluvězeň), objevila v nich sdělení, že ve škvíře za zárubní cely č. 10 na Pankráci je ukryt tento Mašínův poslední dopis. Vyrozuměla správu věznice. A moták z roku 1942 byl po třech letech objeven. |
související texty: |
autor textu: Tomáš Vlček použitá literatura: 58 |
Facebook Twitter | nahoru home |
Copyright © 1999 - 2024 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |