Odsouzený Ctirad Mašín si svůj trest odpykával nejdříve v ruzyňské věznici, poté byl odvezen do tábora nucených prací (TNP) v Jáchymově (šachty Prokop a Mariánská). V té době obvyklý postup.

Jáchymov byl jedním z tzv. uranových TNP. Těžila se zde ruda, v té době nejkvalitnější na světě. Celý objem těžby náš stát zadarmo předával Sovětskému svazu. Pracovali zde čeští odborníci, řízení však bylo výhradně v rukou Rusů. Nejtěžší práce vykonávali vězni, kterých se tu vystřídalo mnoho tisíc - politických, retribučních i kriminálních.

Ctirad Mašín nechtěl, aby čas zde strávený byl úplně zbytečný. A tak krátce po svém příchodu vymyslel způsob, jak těžbu sabotovat.

V podzemí se natěžený materiál rozděloval na radioaktivní smolinec a hlušinu. Ta byla na povrch vyvážena v důlních vagónech, které byly pečlivě kontrolovány na přítomnost zbytků radioaktivního materiálu. Inu "ani zrno nazmar". Ale to platilo zase v zemědělství. Jestliže Geigerův počítač zaznamenal v obsahu vagónu přítomnost radiace, museli ho vězni vysypat a zbytky smolky najít. Při větším počtu takových vagónů se těžba zpomalovala.

A právě na tom byl založen Mašínův plán. Vždy, když procházel kolem vagónu se smolkou, nabral si hrst a tu pak po malých částech vsypával do vagónů s hlušinou. Jestliže se to povedlo u desítek vozů za směnu, nastala nahoře zácpa a dole byl nedostatek prázdných vagónů na hlušinu.

Reakce na sebe nedala dlouho čekat. Nahoře byl posílen počet vězňů na prohlídce vagónů. Dole se začali objevovat noví horníci. Vypasení, v novém oblečení a botách. Muklové často naráželi do postav, které stály schované v přítmí a pozorovaly okolí. Bylo jasné, že takto dojde brzy k odhalení. Bylo nutno změnit postup. A Mašín ho ještě zdokonalil. Kousky smolince zahnětl do jílu a to celé přilepil zvenčí na spodek vagónu, třeba i prázdného. Když byl poté, již plný, vyvezen nahoru, přístroje signalizovaly radiaci. Vagón vysypali, ale nic nenašli. U dalšího stejná situace. Postupně se celá těžba na Mariánské zastavila.

Mašín také začal shromažďovat zbytky nevybuchlé trhaviny, pomocí které chtěl vyhodit do povětří strojovnu s vrátkem a tím ochromit těžbu. K tomu však nedošlo. V roce 1953 byla vyhlášena amnestie, která se vztahovala i na jeho trest.

[vk], [58]