|
Další přečkaný den v seníku. Po setmění pokračovali přes vesnici. Podle silničního ukazatele byli 35 km od Berlína. Na silnici před nimi byla policejní kontrola a tak pokračovali dál polem.
Směrem, kterým tušili železniční trať. Cesta polem a lesem. Náhle narazili na policejní hlídku. Došlo k přestřelce, při níž byl Milan raněn do břicha. Utíkali pryč.
Dostali se ke trati na Berlín a běželi podél ní. Milan již nemohl, zkoušeli ho chvíli vést mezi sebou, ale nešlo to. Byli již příliš slabí. Příkopem se nakonec dostali na vlakovou stanici, kde čekali dva lidé.
Jediná šance. Vlézt pod vagón a jet na osách nebo si sednout na nárazníky posledního vagónu. Josef a Milan seděli na náraznících a Ctirad ležel pod vagónem na brzdové tyči. Hlava a nohy několik centimetrů nad pražci.
|
Poslední stanice před západním Berlínem byla obsazena německou policií a sovětskými vojáky se psy. Vlak zastavil před stanicí. Milan s Josefem si byli jisti, že na náraznících budou prozrazeni a tak po domluvě se Ctiradem seskočili. a Ctirad pod vagónem zůstal.
Měl štěstí. V jednu chvíli to již vypadalo, že jej najde sovětský voják, který spodek vagónu prohlížel. Naštěstí však byl oslněn světly z nádraží a tak jej přehlédl. Po čtvrthodině byl konečně celý vlak prohlédnut a pokračoval v jízdě. Ctirad usilovně přemýšlel, co se mohlo stát s bratrem a kamarádem. Vlak projel do západního sektoru a Ctirad seskočil.
|
