|
Ráno, když vysvitlo sluníčko a jinovatka na kabátech roztála, vrátili se opět na zastávku a poté autobusem dojeli až na konečnou stanici směrem k Hoře Svaté Kateřiny. Naštěstí během cesty nevzbudili pozornost.
Poté se odděleně vydali lesní cestou k vrcholku hory, kde se měli opět sejít. Zde si odpočinuli a večer pokračovali podle mapy v cestě. Již nesměli nikoho potkat. Nacházeli se v bezprostřední blízkosti hranice a zde by již žádná výmluva nemohla být hodnověrná.
|
Les byl neudržovaný, všude mnoho suchých větví, které při doteku praskaly. Postup byl tedy pomalý. Po několika hodinách se jim podařilo překonat drátěný plot, který tvořil hranici. A opět stejné problémy s hlukem. K ránu dorazili k vesnici, která působila opuštěným dojmem. Obešli ji a na stráni nad ní se usadili k odpočinku.
|
