|
1941-1946 | pracoval v Baťových závodech ve Zlíně a ve Zruči nad Sázavou, |
1946 | maturoval na obchodní akademii |
1946-1950 | absolvoval Vysokou školu politickou a sociální v Praze |
1948-1951 | působil jako vychovatel v internátech v Benešově nad Ploučnicí a v Praze |
1953-1957 | redaktor ve vydavatelství Rudé právo |
1959-1965 | redaktor vysílání pro mládež Čs. rozhlasu, |
1965-1969 | redaktor Literárních novin, Literárních listů a Listů. |
1968-1969 | čelný publicistický mluvčí reformního proudu, autor manifestu Dva tisíce slov. |
V 70.-80. letech byl jako představitel kulturní a politické opozice (signatář Charty 77) perzekvován; publikoval v samizdatu nebo v zahraničí. Založil a redigoval edici ineditní (samizdatové) literatury Petlice. | |
Z díla: | |
V jeho pozdější tvorbě se stupňoval pocit absurdity (Morčata, Toronto 1977), vrcholící v deníkovém románu Český snář (Toronto 1983, Brno 1990), typizujícím situaci intelektuála vystaveného tlaku totalitního systému. Mučivě intimní sebereflexe zachytil v románu Jak se dělá chlapec (1993). | |
Deníkové záznamy z dětství, z učednických a studentských let, komentované z odstupu několika desetiletí, shrnul v obsáhlé knize Milí spolužáci (1995); deníkové záznamy z let 1969-72 publikoval v knize Nepaměti (1998). | |
Autor četných fejetonů (v 90. letech především v Lidových novinách), z nichž bylo vydáno několik výborů (Jaro je tady, Kolín nad Rýnem 1987, Praha 1990; Srpnový rok, 1990; Stará dáma se baví, 1991). |
související texty: |
autor textu: Vladimír Mach použitá literatura: 12 |
Facebook Twitter | nahoru home |
Copyright © 1999 - 2024 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |