V soudní síni (původní verze)
Soudce: Váš občanský průkaz, pane svědku. Jméno, rok narození, bydliště, povolání.
Zeman: Jan Zeman, 1925, Praha 6, Plochá ulice 133, státní zaměstnanec.
Soudce: Poslyšte, co je to státní zaměstnanec? Vy děláte na berňáku?
Zeman: Ne, jsem major československé Bezpečnosti.
Soudce: A které? Státní?
Zeman: Znám jen jednu Bezpečnost, pane předsedo. Jsem major Sboru národní bezpečnosti.
|
|
V soudní síni (natočená verze)
Soudce: Váš občanský průkaz, pane svědku.
Pište. Jan Zeman, 1925, Praha 6, Plochá ulice 133, státní zaměstnanec.
|
Soudce: Dobře, jak chcete. Zapište to, prosím. A poznamenejte, že svědek byl soudem řádně ztotožněn.
Mám za povinnost upozornit vás, pane svědku, že můžete odmítnout výpověď, pokud byste svou výpovědí způsobil trestní stíhání sobě nebo osobě vám blízké. Je vám to jasné?
|
|
Soudce: Mám za povinnost upozornit vás, pane svědku, že můžete odmítnout výpověď, pokud byste svou výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám vám blízkým. Použijete toho práva?
|
Zeman: Ano.
Soudce: A dále vás chci upozornit, že pokud by vaše výpověď byla nepravdivá, dopouštíte se tím trestného činu křivé výpovědi, za což můžete být trestně stíhán. Rozuměl jste tomu?
Zeman: Ano.
Soudce: A nakonec se vás musím zeptat, zda nemáte výhrady ke složení senátu
(kamera švenkuje na přísedícího inženýra Čadka a profesora Brauna)
Zeman: Ne.
| |
Zeman: Ne.
Soudce: Dále vás chci upozornit, že jste povinen mluvit pravdu, nic nezamlčovat. V případě, že by vaše výpověď byla nepravdivá, vystavujete se nebezpečí trestního stíhání. Rozuměl jste tomu?
Zeman: Ano.
|
Soudce: Nemáte-li námitek, přikročíme k jednání. Vypovězte, jakou jste měl roli a účast v plánickém případu.
|
|
Soudce: Tak nám tedy povězte, jaká byla vaše účast v plánickém případu.
|
Zeman: V roce 1953 jsem na příkaz vyšších složek ministerstva vnitra přijel do Plánice, abych tu vyšetřil sérii požárů a sabotáží na družstevním majetku, budovách a zařízeních.
|
|
Zeman: V roce 1953 jsem na příkaz vyšších složek ministerstva vnitra odjel do Plánice, abych tam vyšetřil sérii požárů a sabotáží na družstevním majetku.
|
Soudce: Okamžik. Na základě čeho vydala ta vaše vyšší místa ten příkaz?
Zeman: Na základě upozornění, které poslal na vnitro hajný Bosák.
Soudce: Tak vidíte, on vám dal tip a vy jste ho pak za to oběsili. Pěkné poděkování.
Zeman: Byl to vrah, pane předsedo! A starý konfident gestapa, jak se ukázalo.
Soudce: Opravdu? A jak jste se vlastně dozvěděl o tom konfidentství?
Zeman: Napřed mne na to, jako na možnost, upozornil plukovník Kalina. A pak mi to potvrdil major Žitný.
Soudce: A jak vám to potvrdil? Přinesl vám nějaký nezvratný důkaz?
Zeman: Ne, po telefonu.
Soudce: A to vám jako zkušenému kriminalistovi stačilo?
Zeman: Ano. Věřil jsem mu.
Soudce: A co vám po tom telefonu řekl?
Zeman: Řekl: Bosák je totožný s tím konfidentem, na kterého tě upozornil Kalina. Jedu tam s pátračkou. Budu tě čekat ve 20.00 u hájovny.
Soudce: A vy jste jel a vůbec vás nenapadlo, jaká je to zázračná náhoda? Vy do té hájovny jedete a opravdu, hleďme, jaká druhá zázračná náhoda. Je tam zraněný syn hajného, který vám dá další tip, na faru, kde se má po svém odchodu z hájovny skrývat onen záhadný agent.
Jedete tedy dál, mezitím vám postřílejí ve škole čtyři funkcionáře. A vy máte důvod zdvihnout celý kraj, vydat řadu vesnic teroru, hrůze. A zatknout nevinného kněze!
Zeman: To přece není pravda!!
Soudce: Co vy k tomu máte, důstojnosti? Řekněte soudu, co vám o tom údajném agentovi sdělil bývalý plukovník Kalina?
Advokát: Můj mandant se vzdává vyjádření.
|
|
Soudce: Okamžik. Na základě čeho vydaly ty vaše ´vyšší složky´ ten příkaz?
Zeman: To není tak složité, pane předsedo. Jestliže v kraji propukne zcela zjevně zločinná činnost, není to logické, že ji Bezpečnost začne vyšetřovat?
Soudce: Jindy jste tak nepospíchali. Poslyšte, nebyla spíše motivem vašeho rychlého zásahu ta skutečnost, že v Plánici, tak jako ostatně v jiných obcích, rolníci zrovna nejásali nad tím, čemu se říkalo v 50. letech tak výstižně kolektivizace?
Zeman: O tom bych nerad podával svědectví já sám, protože k tomu nejsem kompetentní. Ale proč se nezeptáte plánických občanů rovnou? Řeknou vám zcela otevřeně a upřímně co si o tom myslí. Podívejte se, tam jsou. Všichni se jistě moc dobře pamatují na tu dobu, kdy v Plánici zakládali družstvo. Někteří z nich dokonce ztratili muže nebo otce, v té krvavé plánické pomstě. Prosím, zeptejte se jich.
Soudce: Nepoučujte soud jak má postupovat, pane svědku! Na to jste sem nebyl předvolán. Ostatně, teď jsme u jádra věci. V původním soudním řízení, kdy státní žalobu zastupoval prokurátor doktor Vršecký, byla veškerá vina, a řekl bych rovnou inscenovaná, té krvavé plánické pomsty, jak vy tomu říkáte, svedena na zde přítomného duchovního pastýře. Tehdy byly zdánlivě všechny důkazy proti němu. Ale jen zdánlivě, protože materiály pro tehdejší přelíčení byly shromážděny a předkládány zemřelým plukovníkem Kalinou za vydatného přispění majora Žitného a za vaší pomoci.
Zeman: Tyto materiály byly objektivní a byly pravdivé.
Soudce: To tvrdíte vy. Ale stala se vám taková nemilá věc. Prokurátor Vršecký spáchal před časem sebevraždu a odhalil tak morálně, ano morálně, a je velmi pravděpodobně že i písemným doznáním celé pozadí procesu. Je to zkrátka taková pro vás nepříjemná aféra. Zdalipak je vám o ní něco známo.
Zeman: Ano, tato aféra je mi známa.
Soudce: Mám zde protokoly z tehdejšího procesu. Odkládám je ad akta. Protože zde sedí živý svědek, ba víc, živá oběť toho procesu. Důstojnosti řekněte teď všem, jak se celá ta plánická událost ve skutečnosti zběhla.
Tak tedy důstojnosti máte slovo. Soud čeká na vaši odpověď.
Farář: Já nebudu mluvit.
Právní zástupce faráře: Můj mandant odmítá výpověď.
|
Zeman: Jak jste přišel k téhle divoké kombinaci, pane předsedo? Uvědomujete si...
|
|
Zeman: Smím se vás zeptat, pane předsedo, kde jste přišel k té podivné kombinaci o plánickém případu.
|
Soudce: Otázky tady kladu já, pane svědku. Ale přesto vám na ten váš neoprávněný dotaz odpovím. Chci tím říct, že celá ta plánická provokace byla jen šachovou partií Státní bezpečnosti. Dobře připravenou a promyšlenou.
Zeman: To je přece svinstvo, co tu říkáte, pane předsedo!
Nikdy, ani já, ani Kalina, ani Žitný, jsme se nedopustili něčeho nečestného, něčeho, co by bylo proti zákonům této země.
|
|
Soudce: Otázky tady kladu já, pane svědku. Ale přesto vám na váš neoprávněný dotaz odpovím. Chci tím říct, že celá ta plánická provokace byla jenom šachovou partií Státní bezpečnosti, dobře připravenou a promyšlenou.
Zeman: Ne! Nikdy ani já, ani Žitný, ani Kalina jsme se nedopustili něčeho co by bylo proti zákonům této země. To co tady tvrdíte jsou pomluvy.
|
Soudce: Upozorňuji vás, že na vás podám žalobu pro urážku soudu. Jestli nebude ticho, dám vyklidit soudní síň.
Přiveďte svědka Pavla Daneše. A vy se posaďte na lavici svědků.
Jméno, rok narození, bydliště, povolání.
Daneš: Pavel Daneš, 1930, Staré Město, Jeronýmova 15, básník.
|
|
Soudce: Upozorňuji vás, že na vás podám trestní oznámení pro urážku soudu. Zavolejte svědka Pavla Daneše. Vy se zatím posaďte na lavici.
Soudce: Váš občanský průkaz, prosím. Zapište: Pavel Daneš, narozen 1938, Praha - Staré Město, Jeronýmova 15, povolání básník.
|
Soudce: Můžete výpověď odmítnout, pokud byste svou výpovědí způsobil trestní stíhání sobě nebo někomu blízkému. Nepravdivá výpověď je trestná. Máte námitky vůči složení senátu?
|
|
Soudce: Mám za povinnost upozornit vás, pane svědku, že můžete odmítnout výpověď, pokud byste svou výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě vám blízké. Jinak jste povinen mluvit pravdu, nic nezamlčovat, protože tím byste se dopustil trestného činu křivé výpovědi.
|
Daneš: Ne.
Soudce: Tady máme rezoluci, v níž se mnoho plánických občanů staví za plnou rehabilitaci svého faráře. Vy jste sbíral podpisy na tu rezoluci? Proč jste to dělal?
Daneš: My, básníci a spisovatelé, pane předsedo, jsme vždycky byli svědomím tohoto národa. Považujeme za svoji svatou povinnost bít se za čistotu morálky, za právo každého člověka svobodně se rozhodnout, kam chce jít a jakou víru chce vyznávat.
|
|
Daneš: Chci vypovídat.
Soudce: Dobrá, tady máme rezoluci, v níž se pláničtí občané staví za plnou rehabilitaci svého faráře. Vy jste sbíral podpisy na tu rezoluci? Proč jste to dělal?
Daneš: My, básníci a spisovatelé jsme vždycky byli svědomím tohoto národa. A považujeme tedy za svoji svatou povinnost bít se.
|
(Potlesk, výkřiky, dupání v soudní síni)
Soudce: Klid! Tohle je soudní přelíčení, to není divadlo. Klid!
Jen proto?
Daneš: Bylo mi líto toho nevinného starého muže. A chtěl jsem právě na té akci pro něj, se odvděčit za to, co jiní udělali pro mne.
|
|
(Potlesk, výkřiky, dupání v soudní síni)
Soudce: Klid! Tohle je soudní přelíčení, to není divadlo. Klid!
Jenom proto?
Daneš: Nene. Bylo mi líto tohoto nevinného starého muže. A pak, na té akci pro něj, jsem se chtěl odvděčit za to, co jiní udělali pro mne.
|
Soudce: Vysvětlete to blíž, pane svědku.
Daneš: Tady pan major Zeman, na příkaz plukovníka Kaliny, mne loni zatknul a držel po řadu dní bez rozhodnutí prokurátora v protiprávní vazbě.
Soudce: Proč to udělal? Řekl vám důvod?
Daneš: Ano. Pro podezření z vražedného pokusu. Ovšem jen údajně. Zcela bez důkazů, licoměrně. Protože pravým důvodem byl můj projev o svobodě mínění. To je všeobecně známo. Psal o tom celý světový tisk.
Soudce: A proč vás nakonec přece jen propustil?
Daneš: Musel! Pod tlakem celé naší kulturní fronty.
Čadek: Směl bych dostat taky slovo, pane předsedo?
Soudce: Samozřejmě. Každý má takové právo.
Klid v soudní síni! Nebo ji dám doopravdy vyklidit!
Čadek: Myslím, že není všecko pravda, co se tu o Janu Zemanovi říká.
Nemám důvod ho tu hájit, on mne v čtyřicátém osmém zatýkal. Ale musím prohlásit, že se vždy ke mně choval korektně a slušně. A zatkl mne tehdy oprávněně, byl jsem na útěku z republiky ve skupině ozbrojených agentů.
Pak jsem se s ním setkal znovu v roce padesátém čtvrtém za okolností pro mne tragických. Pomohl mi. Myslím, že je to čestný člověk. A pak, nezapomeňte, že je to kriminalista.
|
|
Soudce: Vysvětlete to blíž, pane svědku.
Daneš: Tady pan major Zeman, na příkaz plukovníka Kaliny, mne v loni zatknul a držel po řadu dní, bez rozhodnutí prokurátora, v protiprávní vazbě.
|
Prokurátor Ševčík: Ano, pane předsedo, je třeba odlišit plevy od zrní! Každý stát má přece svou policii a my nemůžeme šmahem zavrhnout všecko, co ta policie při výkonu své funkce dělala, jinak zničíme i tento stát.
Jak můžete vědět, že i Jan Zeman nebyl oklamán, že tam v Plánici, nejednal z dobré vůle, ve slepé důvěře ve své nadřízené.
|
|
Prokurátor Ševčík: Ale je třeba oddělit zrní od plev. Major Zeman je odborník, kriminalista, pane předsedo, ne politik. A především je disciplinovaný člen Sboru národní bezpečnosti. Jak můžeme vědět, že i on nebyl oklamán. Že jednal tenkrát v Plánici z dobré vůle. Ve slepé důvěře ve své nadřízené.
|
Daneš: V jaké nadřízené? Patří k sobě! Zemanové i Kalinové! Neoklamou nás, jestli si myslí, že terorem a strachem zlomí tento národ, aby zapomněl na jejich vlastní zločiny. Třeba na Plánici.
(Potlesk, vřava, pískání v soudní síni)
Soudce: Žádám o klid! Nebo odročím líčení!
Zeman: Proč? Pokračujte!
Ano. To, co dělal Kalina, dělal jsem i já. Nepoznal jsem čestnějšího člověka než byl on.
Soudce: Tak vy se přiznáváte? Vy se dobrovolně hlásíte k heslům oné organizace...
Zeman: Znám jen jedno heslo, pane předsedo, kterým jsme se ve Sboru národní bezpečnosti po celou dobu řídili. Tím heslem je život. Šťastný, bezpečný život všech lidí této země.
(Zeman odchází ze soudní síně)
|
|
Daneš: V které nadřízené? Patří k sobě Zemanové i Kalinové. Patřil k nim i Vršecký. Jeho doznání, popis celé té soudní frašky, to se vám nehodilo, viďte? Já vás upozorňuji, že my pravdu známe a my se postaráme, aby ji znali všichni, celý národ. Kam jste zašantročili Vršeckého zpověď, co?
Zeman: Tady je dopis doktora Vršeckého adresovaný a doručený plukovníku Kalinovi 10. června 1968. Žádám vás, pane předsedo, abyste dopis přečetl. Musím vám sdělit, pane prokurátore, že existuje několik úředně ověřených kopií tohoto dopisu, a proto žádám, aby byl originál přiložen k soudnímu spisu. Je nás tu dost, kteří jsme svědky, že byl odevzdán.
Prokurátor Ševčík: Přečtěte ten dopis, pane předsedo.
Soudce (čte): Odpusť mi Vašku, že jsem nevydržel. Včera byli u mně zase Braun s Danešem. Chtějí, abych tě obvinil z provokativní přípravy plánického procesu. Hrozili i mě, dali mi do dneška ultimátum. Ale už mě nenajdou. Nemám již sil, a proti takové podlosti jinou obranu, než tu kterou dobrovolně volím. Tvůj Karel Vršecký.
Šandová: Dejte slovo Zemanovi!
Matys: Tak řekni jak to tenkrát bylo! Mluv za nás, Honzo!
Zeman: Žádám o slovo!
|
Soudce: Kam jdete? Proces ještě neskončil!
Líčení se odročuje! Okamžitě vykliďte soudní síň! Líčení se odročuje!
|
|
Soudce: Líčení se odročuje! Okamžitě vykliďte soudní síň.
|