TV: Co jste dělal po osvobození Prahy?

Dne 10. května se vracela československá vláda a až někdy 15. května prezident republiky. Ještě předtím se rozšířila zpráva,, že má být budován Svaz české mládeže. Ta myšlenka se mi tenkrát líbila. Domluvil jsem se na Hradě, že jako mládež uklidíme zahrady na jižním svahu, aby se prezident po návratu nemusel dívat na odpadky, které tam tehdy ležely.

Pustili jsme se do toho. Během práce se nám ale několikrát stalo, že přišel kluk, stejně starý jako my a přinesl nám nějaký pracovní plán. Pátral jsem po tom a zjistil, že ty plány pochází ze zmíněného Svazu české mládeže. Vedení této organizace sídlilo ve velkém paláci na Senovážném náměstí. Placení úředníci, kteří se chodili zpovídat komunistické straně. Šlo tedy o špatně zakamuflovaný Svaz komunistické mládeže.

To se nám nelíbilo, a tak jsem založil Odbor mladých národních socialistů. Po nás podobné odbory zakládali po celé Praze. Na sjezdu jsem byl poté zvolen předsedou na okresní a potom krajské úrovni. Během necelého roku jsme po Praze získali 20 000 organizovaných členů, tedy kluků a holek ve věku od 18 do 25 let. Z počátku jsme neměli sebemenšího důvodu bojovat proti komunistické straně. Nepřáteli pro nás byli Němci a ti již byli poraženi. Avšak postupem času jsme se dovídali o milionech mrtvých v Sovětském svazu, o gulazích apod. A věděli jsme, že se čeští komunisté řídí heslem: "Moskva náš vzor".

DR: Toto období je spjato s poválečným odsunem Němců. Jaký je Váš názor na tuto akci?

Podle mého názoru byl odsun pochopitelný. Nesprávně se dnes mluví pouze o sudetských Němcích. Na území našeho státu žili také severní, západní a šumavští Němci. Žili v naší republice, ale nikdy se s její existencí nesmířili. V roce 1918 dokonce žádali amerického prezidenta Wilsona o vytvoření Ősterreich Deutschland neboli jakéhosi "Rakouského Německa" či "Německého Rakouska". A chtěli připojit svá území k tomuto státu.

V československé republice pak měli, jako menšina, plná politická práva. Byly obce, kde měli své starosty a celé zastupitelstvo do jednoho byli Němci. V parlamentu měli po celou dobu existence republiky své německé poslance a dokonce měli i své ministry ve vládě ČSR. Přesto si vymýšleli, jak jsou utlačovaní a pomáhali Hitlerovi rozpoutat válku.

s panem Josefem Lesákem rozmlouvali 3. listopadu 2005 v jeho kladenském bytě Tomáš Vlček a Daniel Růžička.

díl rozhovoru:

01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10

Edvard Beneš

Československá strana národně socialistická

Československý svaz mládeže

Únor 1948

vzpomínky - úvodní strana

autor textu: Tomáš Vlček, Daniel Růžička