vstoupil do Svazu ilegálních komunistických mladých dělníků Maďarska (KIMSZ) a do Strany maďarských komunistů pod jménem János Barna. V listopadu téhož roku na krátkou dobu zatčen

stal se tajemníkem ÚV Svazu ilegálních komunistických mladých dělníků Maďarska, v říjnu zatčen a následně odsouzen na 2 roky vězení. Na konci roka vyloučen ze Svazu ilegálních komunistických mladých dělníků Maďarska

stal se vedoucím Mládežnické skupiny Výkonného výboru Sociálnědemokratické strany

stal se členem Budapešťského oblastního výboru Strany maďarských komunistů

od května členem ÚV Strany maďarských komunistů, od prosince tajemníkem ÚV Strany maďarských komunistů

od února vedoucím tajemníkem ÚV Strany maďarských komunistů, od té doby používal své jméno János Kádár; v červnu rozpustil Stranu maďarských komunistů a zorganizoval Stranu míru

v dubnu poslán do Jugoslávie, aby navázal kontakty s tamějšími ilegálními komunistickými vůdci, ale na hranicích zatčen a odsouzen na 2 roky vězení; v listopadu utekl z vězení a vrátil se do Budapešti

po obsazení Budapešti Rudou armádou do dubna téhož roku náměskem policejního šéfa hlavního města.

poslancem Parlamentu

od 5. srpna ministrem vnitra (do 23. června 1950)

koncem dubna zatčen a následně zbaven všech jeho funkcí

v prosinci ho Nejvyšší soud odsoudil na doživotní trest

v červenci propuštěn na svobodu

25. října zvolen za prvního tajemníka Ústředního vedení Strany maďarských dělníků
28. října zvolen za předsedu Předsednictva Ústředního vedení Strany maďarských dělníků
30. října se stal členem vlády Imre Nagya (byl ministrem státních věcí)
4. listopadu se sovětskou podporou pod jeho vedením v měste Szolnok byla založena tzv. revoluční dělnicko-rolnická vláda
7. listopadu se se sovětským vojenským konvojem vrátil do Budapešti, kde se stal předsedou Prozatímního výkonného výboru Maďarské socialistické dělnické strany (MSZMP)

od února do července předsedou ÚV Maďarské socialistické dělnické strany (MSZMP)
od července členem Politického výboru Maďarské socialistické dělnické strany (MSZMP) a prvním tajemníkem ÚV strany

od 28. ledna 1958 do 13. září 1961 ministrem státních věcí

od 13. září 1961 do 30. července 1965 předsedou Ministerské rady

od listopadu členem Předsednické rady

v srpnu podpořil intervenci Varšavské smlouvy proti Pražskému jaru v Československu.
V polovině 70. let jeho umírněná politika s určitými hospodářskými reformami postupem času se stala i mezinárodně uznávánou.

v březnu na XIII. kongresu strany zvolen za generálního tajemníka ÚV

protože nebyl schopen konstruktivně reagovat na reformy, které nastaly v důsledku nastoupení Michaila Gorbačova k moci v SSSR a nedokázal zastavit hlubokou hospodářskou krizi v zemi, v květnu byl odvolán ze všech svých stranických funkcí, 6. července pak po dlouhé chorobě zemřel.

související texty:

události v Maďarsku 1956

Nikita S. Chruščov

www.1956.lap.hu

www.rev.hu

www.tortenelem.lap.hu

www.leveltar.lap.hu

autor textu: József Ágh