První zpráva, která posluchače Čs. rozhlasu informovala o událostech v pátek 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě byla odvysílána téhož dne v nočním zpravodajském přehledu ve 23.50. Obsahovala základní údaje z oficiálního zpravodajství tiskové agentury ČTK a zcela zamlčela informace o brutálním potlačení studentské demonstrace i o zranění demonstrantů.

O den později - 18. listopadu 1989 - pokračovalo vysílání Čs. rozhlasu v podobném duchu. Informování o událostech na Národní třídě a o vzniku Občanského fóra mělo k objektivnímu zpravodajství daleko.

I v pondělí 20. listopadu, kdy se na pražském Václavském náměstí uskutečnila první masová demonstrace, které se zúčastnilo na 150 tisíc lidí, o ní Čs. rozhlas informoval zkresleně. Zvukové záznamy z manifestace odvysílaly ve svých večerních zpravodajských relacích pouze zahraniční rozhlasové stanice. Čs. rozhlas dával ve svém vysílání, stejně jako Čs. televize, prostor především představitelům vlády a ÚV KSČ, kteří vyzývali ke klidu a k nerozvracení republiky a socialismu.

Demonstrace před rozhlasem

Obšírně Čs. rozhlas 20. listopadu informoval o mimořádných zasedáních federální vlády ČSSR, vlády České socialistické republiky a vlády Slovenské socialistické republiky. Tento způsob informování vyvolal reakci a téhož dne před budovu Čs. rozhlasu v Praze na Vinohradské třídě přišel dav převážně mladých lidí, kteří tu skandovali hesla "Rozhlas lže!" či "Chceme slyšet pravdu!" Ostraha budovy rozhlasu byla posílena příslušníky Veřejné bezpečnosti a v pohotovosti byli také členové Lidových milicí Čs. rozhlasu.

Situace se opakovala i v úterý 21. listopadu, kdy se k budově rozhlasu ve 12.50 vydal z Václavského náměstí několikatisícový dav. Znovu znělo "Chceme slyšet pravdu!" a "Máte naši podporu!" Poté zhruba 20 tisíc shromážděných zazpívalo státní hymnu a skandovalo "Vyvěste vlajku!" A v jednom okně budovy rozhlasu se státní vlajka skutečně objevila, což shromáždění ocenilo potleskem.

Pravda přeci jen zazněla

Výjimkou ve způsobu informování byl okruh EM, který v pondělí 20. listopadu odvysílal dva pravidelné pořady "Magazín Mikrofóra" a "Kontinenty". V aktuálním proudu zpravodajství zazněly názory různých skupin mladých lidí, požadavky stávkujících studentů a herců. Reportéři "Mikrofóra" zachytili atmosféru na jednotlivých fakultách vysokých škol.

Druhou čestnou výjimkou bylo "Vysílání pro hlavní město Prahu", jehož pracovníci 20. listopadu sdělili řediteli studia Zdeňku Třešňákovi své odsouzení brutálního zákroku na Národní třídě a rozhodnutí pravdivě informovat o názorech a postojích občanů. Po Třešňákově odmítavém stanovisku podali přes odborové a stranické organizace Čs. rozhlasu návrh na odvolání ústředního ředitele Čs. rozhlasu Karla Kvapila. Téhož dne v "Pražském zvukovém deníku" informovali o stávce studentů a divadelníků a v následujících dnech dali prostor ve vysílání i názorům studentů a dělníků.

Občanské fórum Čs. rozhlasu

Již v pondělí 20. listopadu se z iniciativy režisérů sešlo ve Studiu 2 několik desítek rozhlasových pracovníků na protestním shromáždění proti poměrům v Čs. rozhlase. Den poté - 21. listopadu - následovala bouřlivá schůze za účasti asi tří stovek lidí ve Studiu 1. Její účastníci se otevřeně postavili proti zkreslování zpráv a žádali okamžité objektivní informování veřejnosti. Rezoluce z této schůze pak byla demonstrujícím přečtena z balkónu budovy Melantrich na Václavském náměstí.

Protestní skupiny vznikaly v Čs.rozhlase na mnoha místech, ale navzájem se jen stěží dohadovaly. Ve čtvrtek 23. listopadu pak nespokojenost významné části zaměstnanců Čs. rozhlasu s poměry ve státním rozhlase vyústila v ustavení rozhlasového Občanského fóra (OF). Stalo se tak na shromáždění rozhlasových pracovníků v Divadle hudby. Hlavním požadavkem prvního prohlášení OF Čs. rozhlasu bylo pravdivé a objektivní informování veřejnosti a zásadní změny ve vedení rozhlasu.

Založením OF v Čs. rozhlasu skončila fáze roztříštěnosti a dílčích iniciativ. Další postup už probíhal ve vzájemné koordinaci včetně spojení s Koordinačním centrem Občanského fóra. Centrum rozhlasového OF působilo v režisérském oddělení. Jeho vůdčí osobností se stal režisér Karel Weinlich, který společně s Josefem Kleiblem, představitelem Stávkového výboru Čs. rozhlasu, kontaktoval bývalé rozhlasové pracovníky vyhozené po roce 1968. Stávkový výbor vznikl ve stejný den jako OF - 23. listopadu.

Požadavek na změny ve vedení rozhlasu

Požadavek na odstoupení ústředního ředitele Čs. rozhlasu Karla Kvapila naplno zazněl v pátek 24. listopadu na shromáždění členů rozhlasového OF v pražské Malostranské besedě a byl zanesen i do prohlášení. To pak jeho zástupci týž den večer Kvapilovi předali. Ten odstoupení odmítl s tím, že trvá na řádném odvolání ústředním výborem KSČ a vládou, která jej do funkce jmenovala. Vedení rozhlasu alespoň začalo se zástupci OF jednat.

V den generální stávky - v pondělí 27. listopadu - se uskutečnilo první jednání vedení rozhlasu, celozávodní organizace KSČ, Revolučního odborového hnutí (ROH), Socialistického svazu mládeže (SSM) a Občanského fóra. Došlo k dohodě, že se zahájí příprava živě vysílaného hodinového diskusního pořadu k aktuální situaci ve společnosti, kde budou zastoupeny různé strany politického spektra. Po schůzce vydalo OF prohlášení, v němž zopakovalo požadavek na odchod zkompromitovaných lidí z vedení rozhlasu a na rehabilitaci bývalých pracovníků, kteří museli Čs. rozhlas opustit z politických důvodů.

28. listopadu odeslali představitelé rozhlasového OF otevřený dopis předsedovi vlády ČSSR Ladislavu Adamcovi s žádostí o Kvapilovo odvolání s návrhem na jmenování Karla Starého na jeho místo.

Nespokojenost rozhlasových pracovníků vyvrcholila 29. listopadu v Radiopaláci na Vinohradské třídě na shromáždění pracovníků Čs. rozhlasu. Kvapilovi byla vyslovena nedůvěra s tím, že právě on byl odpovědný za to, že Čs. rozhlas v revolučních dnech jako sdělovací prostředek selhal.

V té době se k rozhlasovému Občanskému fóru hlásila zhruba tisícovka z celkového počtu 3 tisíc zaměstnanců Čs. rozhlasu v celé ČSSR.

Demokratické fórum komunistů

29. listopadu bylo v Čs. rozhlase ustaveno Demokratické fórum komunistů. Jeho představitelé v ustavujícím prohlášení požadovali "rozpuštění závodní jednotky Lidových milicí", "zrušení projednávání jakýchkoliv kádrových záležitostí stranickými orgány" a zrušení členství předsedy CZV KSČ ve vedení rozhlasu. Demokratické fórum komunistů sice nevolalo po Kvapilově rezignaci, požadovalo však odstranění systému nomenklaturních kádrů.

Vysílání Občanského fóra

K zásadní programové změně ve vysílání došlo 30. listopadu, kdy na celostátním okruhu Hvězda začalo pravidelné "Vysílání Občanského fóra". Do programu státního rozhlasu se tak vrátilo živě vysílané, necenzurované zpravodajství a publicistika. Na přípravě pořadu se podílel kolektiv redaktorů z nejrůznějších redakcí Čs. rozhlasu. Nedílnou součástí vysílání byly i písně dosud zakázaných autorů a interpretů. V prvním vydání tak zazněly písně Marty Kubišové, Jaroslava Hutky, Karla Kryla či Bohdana Mikoláška.

Programová rada

1. prosince předložili zástupci rozhlasového OF a Stávkového výboru návrh na ustavení programové rady jako oponentního orgánu vedení Čs. rozhlasu. Každá hlavní redakce měla v programové radě po jednom zástupci. Poprvé se rada sešla 4. prosince. (Činnost ukončila koncem roku 1989.)

Odvolání ústředního ředitele

Nedůvěra zaměstnanců k vedení rozhlasu byla neudržitelná. Proto 3. prosince vláda ČSSR odvolala Karla Kvapila z funkce ústředního ředitele, s účinností od 1. prosince 1989. Na jeho místo jmenovala dosavadního zpravodaje Čs. rozhlasu ve Francii Karla Starého. (Funkci vykonával do 28. ledna 1990.)

Nový ústřední ředitel při prvním setkání s vedoucími pracovníky, zástupci OF a Stávkového výboru uvedl, že Čs. rozhlas bude vždy a za každých okolností pravdivě informovat o veškerém dění v Československu i v zahraničí.

Podpora studentské stávce

11. prosince ve svém vysílání Čs. rozhlas podpořil pokračující stávku studentů vysokých škol. Ve 12.00 všechny rozhlasové okruhy přerušily na čtvrt hodiny své vysílání a bylo přečteno prohlášení na podporu studentů. Čs. rozhlas se tak poprvé otevřeně přihlásil k požadavkům veřejnosti, která demonstracemi a stávkami usilovala o politické a společenské změny.

Programové změny

Od prosince 1989 začalo docházet k zásadním programovým změnám. 14. prosince byla zrušena znělka hlavní zpravodajské relace "Rozhlasové noviny" s motivem písně "Kupředu levá". O dva dny později byla stanice "Hvězda" přejmenována na "Československo" a navždy zrušena její znělka - první tóny písně "Směr Praha". Do vysílání Čs. rozhlasu se začali postupně vracet zakázaní autoři a jejich díla.

související texty:

Role rozhlasu a televize

Situace v Československém rozhlase

Situace v Československé televizi

Uslyšíme pravdu z vysílání ČST? (1.)

Uslyšíme pravdu z vysílání ČST? (2.)

Uslyšíme pravdu z vysílání ČST? (3.)

Jak o situaci v ČST informovalo Rudé právo

Ohlasy ve Vnitrostranických informacích pro ÚV KSČ

Palachův týden

petice "Několik vět"

Sametová revoluce 1989

Vysílání Čs. televize v roce 1989

rok 1989 - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 54