Českoslovenští normalizátoři, dosazení k moci sovětskou okupací ze srpna 1968, až do podzimu 1989 tvrdě odmítali jakékoli změny. Od srpna 1988 však sílily projevy občanské nespokojenosti, které se i přes masivní nasazení represivních bezpečnostních sil nepodařilo zastavit.

Brutální potlačení vzpomínkové demonstrace studentů na Národní třídě v Praze v pátek 17. listopadu 1989 se pak stalo impulsem k rozhodujícímu střetu občanů s totalitní mocí. Akce příslušníků Bezpečnosti vyvolala všeobecné rozhořčení veřejnosti a bezprostřední protestní demonstrace.

Státní sdělovací prostředky - Československá televize (ČST) a Československý rozhlas (ČsRo) - věnovaly událostem na Národní třídě minimální pozornost. V následujících dnech se pak, společně se stranickým deníkem Rudé právo, staly pro náměstí plná demonstrantů nespokojených s totalitním režimem v ČSSR, svým informováním symboly komunistické propagandy.

Hlavním zdrojem necenzurovaných informací se proto pro československé občany 17. listopadu 1989 a v následujících dnech staly především zahraniční rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky a Rádio BBC.

související texty:

Situace v Československém rozhlase

Situace v Československé televizi

Uslyšíme pravdu z vysílání ČST? (1.)

Uslyšíme pravdu z vysílání ČST? (2.)

Uslyšíme pravdu z vysílání ČST? (3.)

Jak o situaci v ČST informovalo Rudé právo

Ohlasy ve Vnitrostranických informacích pro ÚV KSČ

Palachův týden

petice "Několik vět"

Sametová revoluce 1989

Vysílání Čs. televize v roce 1989

rok 1989 - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička