V noci na čtvrtek 23. listopadu byl areál Kavčích hor obklíčen pohotovostním plukem SNB s bílou výstrojí, známou nejen z Národní třídy. Oficiálně prý šlo o cvičení a vedení Čs. televize o tom údajně nebylo informováno. Po důrazných protestech zástupců "Garáží" a rozhořčených televizních pracovníků musel být pluk ještě během čtvrtka stažen.

Ústřední ředitel L. Batrla pak jeho přítomnost ve večerních Televizních novinách popřel: "Pokud jde o obsazení televize Bezpečností, není to pravda. Požádal jsem jen o výpomoc Obvodní oddělení SNB v Praze 4 při ostraze vchodů, kterými se do televize snaží vstoupit různí lidé, kteří s televizí ani programem nemají nic společného". I to byla jen částečná pravda.

Ve skutečnosti byli příslušníci Bezpečnosti po celých Kavčích horách: ve všech vrátnicích, v objektu Televizních novin i na technických pracovištích. Na odbavovacím pracovišti se podle pamětníků, objevili i se psy.

Podle bývalé pracovnice jednoho ze sekretariátů ústředního ředitelství bylo v zasedací místnosti ústředního ředitele soustředěno, asi 25 uniformovaných příslušníků Veřejné bezpečnosti, kteří měli na starost "ochranu" vedení televize. Podle jejího svědectví jednotlivé sekretariáty navštěvovali i příslušníci Státní bezpečnosti, kteří obhlíželi situaci.

Kromě Bezpečnosti byly na Kavčích horách soustředěny i další ozbrojené složky. Očití svědci potvrdili, že na chodbě před saunou, u dabingových studií a v místech dnešního autoprovozu byla rozložena asi stovka mimotelevizních příslušníků Lidových milicí a v chodbách pod studii KH 3 a KH 4 několik desítek vojáků ČSLA.

K jakému účelu byla tato ozbrojená síla určena můžeme dnes jen spekulovat. K ochraně objektu Čs. televize? K zastrašení televizních pracovníků? Měla připravit půdu pro případné převzetí televize Bezpečností či armádou?

Případnou odpověď můžeme najít například ve vystoupení 1. místopředsedy federální vlády zodpovědného za sdělovací prostředky Mateje Lúčana na mimořádném zasedání ÚV KSČ 24. listopadu 1989:

"V televizi se stávkuje, technici odmítli prostě poslouchat ředitele. Vytáhli přenosové vozy do ulic a přenášejí ty rozhovory. Tisíc dvěstě lidí přímo stávkuje a ti ostatní?... Vytypovali jsme si kádry, které jsou spolehlivé a dá se s nimi pracovat, aby vysílání tak nějak šlo. Trpěl jsem, zda vůbec nějaké vysílání bude. Zároveň jsme učinili opatření, kdyby se nedalo vysílat. Hledali jsme různé cesty, jak zabezpečit přes různé kanály, respektive i vypnout, když bude potřeba... Se soudruhem Václavíkem (ministr národní obrany ČSSR - pozn. dr) jsme se také dohodli o stáhnutí techniků, kteří by v případě potřeby do toho šli. Jenže vždy musíme volit určitý štáb lidí, kteří tam tu techniku na místě ovládají, nebo se nejméně musí zaučit, aby tu moderní techniku zvládli. Dohodli jsme se tedy na ostraze budovy, aby tam nechodili, jako do holubníku. Posílili jsme tam soudruhy z ministerstva vnitra, poslali tam své příslušníky, proto aby tam nechodili agitovat atd. Včera, například, dva herci vyskočili, už ani nevím, Hanzlík a Vostrčil, tlačili na ředitele televize, aby jim dal přenosové zařízení, že oni půjdou po Václaváku, aby byly objektivní informace, budou dělat rozhovory s jednotlivými účastníky na Václaváku... Máme připravenu variantu - havarijní situaci. Všechno bude záviset od toho, jak se věci budou dál vyvíjet..Prostě přijata jsou určitá opatření, aby tyto prostředky se tak jako tak udržely v rukou, i když je to třeba neustále kontrolovat, protože ti, kteří stojí pevně, jsou pod obrovským tlakem."

Bývalý náměstek federálního ministerstva vnitra Alois Lorenc ve své knize Neskartované vzpomínky píše:
"24. listopadu 1989 mi ministr vnitra F. Kincl uložil, že mám počkat na zavolání generála M. Vacka, který mne bude informovat o opatřeních armády. Mělo jít o zabezpečení vysílání rozhlasu a televize pro případ, že by jejich provoz byl narušen... V těchto dnech byl vyhlášen třetí stupeň (spoluúčast armády při ochraně určitých budov - pozn. dr) ... ale vzhledem k rostoucímu napětí... k nejrůznějším zpravodajským poznatkům o stávce v televizi... nebyla vyloučena potřeba vyhlášení vyššího stupně opatření, který nebyl vyhlášen již celých 20 let. Navíc zabezpečení vysílání televize armádou bylo novou věcí..."

související texty:

Role rozhlasu a televize

Situace v Československém rozhlase

Situace v Československé televizi

Uslyšíme pravdu z vysílání ČST? (1.)

Uslyšíme pravdu z vysílání ČST? (2.)

Uslyšíme pravdu z vysílání ČST? (3.)

Jak o situaci v ČST informovalo Rudé právo

Ohlasy ve Vnitrostranických informacích pro ÚV KSČ

Palachův týden

petice "Několik vět"

Sametová revoluce 1989

Vysílání Čs. televize v roce 1989

rok 1989 - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: materiál zveřejněný v interním bulletinu České televize č. 11/1999.