Sametová revoluce - 21.11.1989: TOTALITA

Sametová revoluce 1989

úterý 21. listopadu 1989

hlavní události dne

lidové milice v Praze
armáda se připravuje k zásahu
jednání občanské veřejnosti s premiérem
jízdy studentů a herců mimo Prahu
první organizovaná demonstrace na Václavském náměstí

zasedání vlády

Vláda ČSR se sešla na mimořádné plenární schůzi. Vzala na vědomí, že předseda vlády F. Pitra požádal v neděli 19.11. generálního prokurátora ČSR o přešetření událostí 17.11.

Vláda uložila ministru vnitra a životního prostředí ČSR, aby složky VB při respektování ústavních práv a svobod a udržování veřejného klidu postupovaly v souladu se zákony. Vláda vyzvala spoluobčany a studenty, aby upustili od stávek a demonstrací.

Na středních školách v Praze jsou studenti převážně ve školách, na gymnáziích se vedou diskuse, probíhá částečná výuka. Představitelé stávkových výborů diskutují se studenty, pedagogičtí pracovníci usilují o udržení nebo obnovení výuky.

Podle sdělení ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR je v pražských nemocnicích hospitalizováno 8 osob, zraněných 17.11. při zásahu pořádkových sil. V pátek v noci bylo ošetřeno 38 osob.

jednání MV KSČ

se konalo v Praze. Schválilo Prohlášení MV KSČ k současné společensko - politické situaci v ČSSR, ve kterém mj. konstatuje, že: program přestavby je ohrožen, situace bylo zneužito pro úzké osobní ambice některých osob protisocialistického smýšlení, mládež se stala nástrojem v rukou rozvratníků, že události ze 17.11. budou přešetřeny, ale vcelku že jde o zneužití situace, při níž chce reakce převzít moc. Prohlášení zdůrazňuje souhlas s dialogem a odpor ke konfrontaci, končí výzvou k pedagogům SŠ a VŠ, k dělníkům, Lidovým milicím, vysokoškolákům a umělcům, apeluje na zodpovědnost.

M. Jakeš přijal delegaci pracujících

Generální tajemník ŮV KSČ přijal delegaci ze závodů okresu Kladno, která mu tlumočila podporu politice KSČ a žádala "rázná opatření proti rozvratnickým silám".

armáda se připravuje k zásahu

Na ministerstvu národní obrany ČSSR zasedalo kolegium MNO. Velitel 4. tankové divize 4. armády plk. Holba dal rozkaz ke kontrole připravenosti vyčleněných sil a prostředků pro vyhlášení mimořádných opatření s důrazem na činnost pořádkových sil.

Generál Václavík na zasedání kolegia mj. prohlásil: "Jsme tu od toho, abychom maximálně přispěli k zachování našeho socialistického společenského řádu".

Po telefonickém rozhovoru s Rudolfem Hegenbartem (člen ÚV KSČ) uložil pak generálu V. Vackovi a gen. Matyášovi vybrat armádní odborníky, schopné obsluhovat televizní a rozhlasovou techniku.

opět jednání Most - Adamec

Na Předsednictvu FV ČSSR se uskutečnilo jednání mezi O. Krejčím, L. Adamcem na jedné a představiteli Most, M. Kocábem a M. Horáčkem na druhé straně. Hlavním cílem jednání byla příprava schůzky premiéra s občanskou veřejností.

Most navrhl zřízení zvláštní komise k prošetření zásahu. Premiér se pozastavil nad tím, že Most nevěří ani generální prokuratuře. L. Adamec navrhl za partnera k jednání herce J. Bartošku a zástupce studentů, Kocábův návrh, aby se jednání za Občanské fórum účastnil V. Havel, odmítl. Vyslovil ochotu přijmout jiného signatáře Charty 77. Schůzka byla stanovena na 13. hod.

jednání občanské veřejnosti s premiérem

Na dopolední schůzce v Mánesu pověřilo OF jednáním s vládou Václava Havla. Ten však byl, vzhledem k nesouhlasu premiéra, nakonec nahrazen Janem Rumlem.

Schůzka se uskutečnila mezi 13.00-14.30 hod. na předsednictvu vlády ČSSR. Zástupci OF, dělníků a studentů zde jednali s vládními činiteli, vedenými premiérem L. Adamcem. Ten se zde mj. vyslovil v tom smyslu, že ze své funkce i sám osobně zaručuje, že proti stávkujícím studentům nebude použito násilí. Poté obhajoval program přestavby, stavěl se za nové hodnocení úlohy KSČ, konstatoval, že z dialogu "nevylučuje ani Chartu 77", ale vyslovil se i proti demonstracím, stávkám studentů a divadelníků.

Jan Ruml vyslovil požadavek zřídit k objasnění všech okolností zákroku 17. listopadu komisi, složenou ze zástupců veřejnosti.

do Prahy přijely tisíce ozbrojených milicionářů

Do Prahy bylo v noci z 21. na 22. listopadu 1989 přivezeno cca 4 000 milicionářů. Byl očekáván útok LM, proto studenti DAMU ukrývali archív, budovali únikovou cestu a byli připraveni školu zabarikádovat.

M. Jakeš později popíral, že by Lidové milice povolal. Jeho tvrzení vyvracel bývalý náčelník hlavního štábu LM M. Novák.

Podle výpovědi milicionáře z Karlových Varů bylo do Prahy vysláno 27 autobusů LM s výbavením bezpečnostních složek. Milicionáři podle této výpovědi měli uzavřít vysoké a střední školy a divadla. Zákrok byl včas odvolán.

činnost studentů

Od 20. listopadu vznikal Koordinační stávkový výbor studentů. 21.11. se již přidaly i mimopražské školy. Sídlo Koordinačního výboru bylo na katedře DAMU v Praze. Koordinační výbor měl své tiskové mluvčí, 6 členů a 2 spolupředsedy M. Mejstříka a Š. Pánka.

S myšlenkou, aby se studenti neuzavřeli do sebe a nezůstali izolováni jako v roce 1969 sestavil Š. Pánek se dvěma kolegy text Prohlášení k dělníkům a rolníkům, které bylo po desetitisících exemplářích rozmnoženo a distribuováno nejdřív v Praze, pak "spanilými jízdami" po republice.

V noci z pondělí na úterý se na Vysoké škole ekonomické v Praze vytvořilo Informační centrum, které zajišťovalo spojení s Koordinačním stávkovým výborem, výbory okupačních stávek a informačními centry ostatních vysokých škol.

Podle informací ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČSR již ve všech vysokých školách v ČSR (s výjimkou pedagogických fakult v Ostravě, Plzni a Hradci Králové) probíhají týdenní studentské stávky. O pořádek dbají stávkové výbory, součinnost stávkových výborů pražských fakult zajišťuje koordinační stávkový výbor.

Studenti slovenských vysokých škol vydali prohlášení, podepsané Koordinačním výborem slovenských vysokých škol, v němž protestují proti zásadu policie 17. 11, přihlašují se ke stávce vysokoškolských studentů a deklarují své požadavky (prakticky shodné s požadavky studentů českých VŠ). V závěru vyzývají ke generální stávce na 27.11. a apelují na pracující, aby se k nim připojili.

V této chvíli ještě "Se Sovětským svazem na věčné časy",
jak hlásá nápis na protější zdi

projev Miloše Jakeše v ČST

V pozdních večerních hodinách přerušila ČST vysílání a generální tajemník KSČ M. Jakeš vystoupil s projevem k situaci v Československu. Mluvil o přestavbě, československé cestě přestavby, nutnosti zabezpečit klid a pořádek. Kritizoval působení "skupin" v pozadí současných událostí a konstatoval, že pro ČSSR je "socialistická cesta rozvoje jedinou alternativou".

list kardinála Tomáška

František kardinál Tomášek vydal Provolání (list) "Všemu lidu Československa", které bylo přečteno při odpolední manifestaci na Václavském náměstí. Kardinál Tomášek připomněl význam svatořečení Anežky Přemyslovny, vyjádřil zdůvodněnou nedůvěru vůči současnému vedení státu, charakterizoval současnou situaci katolické církve v Československu (Velehrad 1985, petice 1988). Kriticky zhodnotil situaci ve všech sférách společenského života.

Vyslovil požadavek demokratické vlády a svobodných voleb, apeloval na nenásilí a deklaroval nedělitelnost lidské svobody.

shromáždění ve Vinohradském divadle

Večer se ve Vinohradském divadle konala volná tribuna. Plénum divadla se vyslovilo k aktuálním událostem, byl přečten list Františka kardinála Tomáška, přijato prohlášení Občanského fóra. Se svým stanoviskem vystoupili členové činohry Národního divadla. Petici tvůrců a interpretů populární hudby, vyjadřující solidaritu se studenty a divadelníky, přečetla Helena Vondráčková. M. Labuda informoval o situaci v bratislavských divadlech, která také vstoupila do stávky.

K současným událostem v Československu přijímají a publikují svá stanoviska členové uměleckých svazů a jejich orgánů. Tato prohlášení se ztotožňují s Prohlášením českých divadelníků z 18.11. a se všemi body prohlášení studentů pražských VŠ. Vyjadřují podporu stávce studentů.

některé další události tohoto dne

Ke stávce se postupně přidávají zbývající školy.

Československá strana lidová vydala své stanovisko k současné situaci v zemi, v němž odsuzuje zákrok pořádkových sil 17.11., naléhá na jeho vyšetření a zdůrazňuje nezbytnost společenských i ekonomických změn.

Bývalými členy sociální demokracie z roku 1948 byla znovu obnovena činnost Sociálně demokratické strany.

V Brně bylo zastaveno trestní stíhání aktivisty nezávislých iniciativ Petra Cibulky.

KSČ: "Střed Prahy, pražské vysoké školy a pražská divadla se staly místem, které se snaží zneužít k zadušení nastupujících politických reforem opoziční, protisocialistické kruhy."