Na poradě vedoucích tajemníků okresních výborů KSČ v Ostravě

se pozastavovali na tím, kdo odpovídá za sdělovací prostředky. Podle jejich názoru, televize a rozhlas uváděly pouze konfrontační názory studentů místo nesouhlasu dělníků, členů Lidových milicí a starších členů strany se stávkou.

Vnitrostranické informace pro ÚV KSČ č. 87 z 22. 11. a č. 88 z 23. 11. 1989:

Jednostranné působení některých médií, zvláště televizní vysílání studia Kontakt, mělo negativní ohlas u některých funkcionářů a členů KSČ.

Z Vnitrostranické informace č. 90 z 25. 11. 1989 po mimořádném zasedání ÚV KSČ:

Funkcionáři krajských výborů KSČ severočeského a jihomoravského kraje žádali kategorické převzetí sdělovacích prostředků a jejich pevné ovládnutí.

Dle Vnitrostranické informace č. 91 z 26. listopadu 1989

sdělovací prostředky "napomáhají stupňovat napětí nejen v Praze, ale především v krajích. Podle informace středoslovenského KV KSČ jsou pod vlivem vysílání Čs. televize organizovány mítinky a shromáždění i v místech, kde byl dříve naprostý klid. Na shromáždění jsou stále častěji kladeny nejrůznější politické požadavky, včetně změny politického systému."

A podle Vnitrostranické informace č. 92 z 27. listopadu

"Politická situace se vlivem stupňovaných požadavků Občanského fóra dále vyhrotila. Výrazným způsobem k tomu přispěly sdělovací prostředky, zejména vysílání Čs. televize a Čs. rozhlasu."

související texty:

Role rozhlasu a televize

Situace v Československém rozhlase

Situace v Československé televizi

Uslyšíme pravdu z vysílání ČST? (1.)

Uslyšíme pravdu z vysílání ČST? (2.)

Uslyšíme pravdu z vysílání ČST? (3.)

Jak o situaci v ČST informovalo Rudé právo

Ohlasy ve Vnitrostranických informacích pro ÚV KSČ

Palachův týden

petice "Několik vět"

Sametová revoluce 1989

Vysílání Čs. televize v roce 1989

rok 1989 - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička