Husákovo vedení KSČ se s novou sovětskou politikou těžce vyrovnávalo. Stále více se od ní distancovalo. V duchu Gorbačovem proklamované politiky nevměšování zdůrazňovalo, že ČSSR musí jít vlastní cestou.

Vedení KSČ prohlásilo, že změny v Sovětském svazu někteří lidé chápou naprosto mylně - zatímco v SSSR reformy slouží k posílení socialismu, opozice v ČSSR chce pod rouškou hospodářské reformy dosáhnout opaku.

Gorbačov v Praze

V této atmosféře přijel Michail Gorbačov 9. dubna 1987 do Prahy. Od jeho návštěvy si mnoho občanů slibovalo změnu politické linie KSČ. Jenom v Praze ho přišlo spontánně přivítat kolem 150 000 lidí. Průběh návštěvy byl ale zklamáním. Gorbačov sice obhajoval proces "přestavby" v SSSR, ale zároveň zdůraznil potřebu respektovat zvláštnosti vývoje v každé socialistické zemi, čímž dal najevo, že se nemíní vměšovat do čs. záležitostí a nepřímo tak podpořil Husákův režim.

S návštěvou vedoucího sovětského představitele spojovali velké naděje nejen představitelé opozice, zejména z okruhu protagonistů Pražského jara 1968, ale i prostí občané. V souvislosti s reformními procesy v SSSR očekávali čs. reformní komunisté od Gorbačova svou politickou rehabilitaci a odsouzení vojenské agrese ze srpna 1968.

Bylo zřejmé, že vedení KSČ a státu má panický strach z jakékoliv - byť i nevelké - změny poměrů. Západní agentury informovaly, že z československého tisku zmizely reklamy na televizní antény, s nimiž bylo možno v Praze přijímat sovětskou televizi, a že jsou problémy s dodávkami sovětského tisku; na stáncích se přestaly objevovat listy Izvestija, Pravda a Litěraturnaja gazeta.

Pod tlakem očekávání reforem nakonec došlo ke změně ve vedení KSČ. Gustáva Husáka v prosinci 1987 vystřídal jeho normalizační souputník Miloš Jakeš. KSČ se začala slovně hlásit k přestavbě, fakticky se její politika nezměnila.

související texty:

Sovětský svaz v éře Michaila Gorbačova

Komunistická strana Československa

autor textu: Daniel Růžička