přechod k socialistické ekonomice

Bezprostředně po uchopení moci zahájil komunistický režim podle sovětského vzoru likvidaci soukromého sektoru národního hospodářství, rozsáhlé znárodnění průmyslových podniků, kolektivizaci a socializaci vesnice, výstavbu těžkého průmyslu. Následovala násilná masová likvidace soukromého řemesla, maloobchodu a živností.

Prostřednictvím státu měla KSČ monopol nad československou ekonomikou, odbory byly pověřeny hlavně dohledem nad plněním plánu a zvyšováním pracovní výkonnosti. Za tím účelem organizovaly nejrůznější socialistické soutěže a údernická hnutí.

Součástí přechodu k socialistické ekonomice byla kolektivizace zemědělství. Komunisté, kteří po válce získali podporu voličů na vesnici prosazováním pozemkové reformy a sliby, že nedojde k zakládání kolchozů, k ní přistoupili v roce 1949, kdy byl přijat zákon o jednotných zemědělských družstvech.

Po neúspěšném pokusu přesvědčit rolníky, aby do družstev vstupovali dobrovolně, uskutečnili komunisté v letech 1950-1953 násilné združstevňování s jednoznačně negativními důsledky.

Jejím motivem totiž byla likvidace samovýrobců a uvolnění pracovních sil pro válkou motivovaný růst těžkého průmyslu. Nově vytvořená družstva se okamžitě ocitla v zoufalé hospodářské situaci a rolníci z nich opět vystupovali. Proto komunisté přistoupili v letech 1955-1958 k druhé vlně kolektivizace a Československo tak zůstalo po celé poválečné období závislé na dovozu potravin.

IX. sjezd KSČ (25.-29.5.1949)

Generální linii budování socialismu vytyčil IX. sjezd KSČ. Byla shrnuta v deseti bodech referátu K. Gottwalda, který se stal závaznou směrnicí pro další činnost KSČ. Předsedou KSČ byl opět zvolen Gottwald, generálním tajemníkem KSČ Rudolf Slánský.

Budování socialismu se kromě řešení vnitrostranických záležitostí projednávalo na všech dalších sjezdech KSČ a celostátních konferencích, jejichž závěry rozpracovávaly krajské a okresní konference a odtud se dostávaly do jednotlivých ZO KSČ a rozpracovávaly na místní podmínky.

Na celostátní konferenci KSČ (16.-18.12.1952) byly přijaty nové stanovy KSČ a jednáno o zaostávání plnění 1. pětiletého plánu (1951-1955).

X. sjezd KSČ (11.-15.6.1954)

Změny stanov a zaostávání v průmyslové i zemědělské socialistické výrobě projednával i X. sjezd KSČ (11.-15.6.1954), který se také zaměřil na boj proti tzv. sociáldemokratismu, masarykismu a buržoaznímu nacionalismu. Prvním tajemníkem ÚV KSČ byl zvolen A. Novotný (ve funkci až do ledna 1968).

Celostátní konference KSČ (11.-15.6.1956) projednala výsledky XX. sjezdu KSSS, směrnice ÚV KSČ k 2. pětiletému plánu (1956-1960) a změny ve stanovách KSČ.

XI. sjezd KSČ (18.-21.6.1958)

Podobně XI. sjezd KSČ projednával socialistickou výstavbu.

Celostátní konference (5.-7.7.1960) schválila návrh socialistické ústavy, obsahující článek o vedoucí úloze KSČ ve společnosti, směrnice 3. pětiletého plánu (1961-1965) a změny ve stanovách KSČ.

XII. sjezd KSČ (4.-8.12.1962)

opět projednával ekonomické potíže komunisty řízeného socialistického hospodářství a schválil usnesení o hlavních směrech rozvoje socialismu, nové stanovy KSČ a nedůsledná opatření k likvidaci pozůstatků tzv. kultu osobnosti (komunistického teroru na základě teorie diktatury proletariátu).

XIII. sjezd KSČ (31.5.-4.6.1966)

Stejně i XIII. sjezd KSČ projednával výstavbu socialismu v Československu (nová soustava ekonomického řízení a racionální správy a uplatnění vědecko technického pokroku) a přijal rezoluce o národních výborech, socialistické kultuře, zemědělské politice a schválil změny ve stanovách KSČ.

související texty:

50. léta

60. léta

pětiletka

počátky KSČ

bolševizace KSČ

období 1938-1945

období 1945-1948

totalitní způsob vládnutí

budování komunismu

rok 1968

proces normalizace

"Na věčné časy a nikdy jinak"

post scriptum(?) aneb "s převlečenými kabáty"

Komunistická strana Československa

autor textu: Vladimír Mach