Komunistická strana Československa (KSČ) |
bolševizace KSČ |
V. sjezd KSČ (18.-23.2.1929) zvolil nový ÚV KSČ, který byl zárukou skutečné bolševizace KSČ a zvítězila marxisticko-leninská linie, která spojovala bezprostřední úkoly komunistů s perspektivním cílem - socialistickou revolucí. V čele KSČ ve funkci generálního tajemníka stanul stoupenec Stalina Klement Gottwald. Rozkol uvnitř KSČ, vyvolaný stále agresivnější bolševizací, prosazovanou Gottwaldovým křídlem, spojenou s nekritickou závislostí na direktivách Komunistické Internacionály, vedl ke ztrátě věrohodnosti u těch voličů, kteří sice sympatizovali s demagogickými rovnostářskými hesly komunistů, nechtěli však rozbití republiky. A že k tomu KSČ směřuje, dal otevřeně najevo Gottwald ve svém prvním a neslavně proslulém parlamentním projevu v prosinci 1929: |
VI. sjezd KSČ (7.-11.3.1931) projednal a podrobně rozpracoval generální linii V. sjezdu KSČ pro období bojů za proletářské východisko z hospodářské krize a potvrdil jednotu a bolševickou orientaci KSČ. V té době probíhala kampaň k zastavení poklesu členské základny (asi 40 000 členů). Celostátní organizační konference KSČ (2.-3.5.1931) vydala rezoluci ke zlepšení práce závodních buněk, k činnosti komunistických frakcí v odborech a za nutnost zvýšení úrovně funkcionářských kádrů KSČ. Celostátní konference KSČ (30.1.1934) přijala rezoluci o usnesení XIII. zasedání exekutivy KI a o úkolech KSČ, manifest o programu sovětské moci. Celostátní konference (23.5.1935) zhodnotila výsledky květnových voleb (10,3 %, 849 509 hlasů), a další (5.11.1935) projednala nejbližší úkoly KSČ a svolala VII. sjezd KSČ. VII. sjezd KSČ (11.-14.4.1936) rozpracoval taktiku lidové fronty na obranu republiky proti fašismu, válce a ofenzívě kapitálu. Dále se zabýval situací v odborovém hnutí, kádrovými a organizačními otázkami. |
související texty: bolševizace KSČ |
autor textu: Vladimír Mach |
Facebook Twitter | home |
Copyright © 1999 - 2024 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |