U počátků koncepce tzv. socialismu s lidskou tváří, spojeného se jménem Alexandera Dubčeka (zvolen do funkce prvního tajemníka ÚV KSČ v lednu 1968) a dalších komunistických reformátorů, stálo vystřízlivění nad důsledky budování socialismu.

Reformní komunisté ovšem nehodlali ustoupit od plánovitého způsobu řízení národního hospodářství a už vůbec nepomýšleli na zavedení politického pluralismu, chystali pouze jistou demokratizaci veřejného a stranického života pod vedením KSČ.

V ovzduší uvolnění veřejných poměrů však události nabraly rychlejší tempo a jiný směr, než si reformisté představovali.

Akční program KSČ obsahoval formulace, podlamující monopol moci KSČ ve společnosti, připravoval se socialistický model tržního hospodářství, ale zejména nestraníci se probouzeli z apatie (KAN, K 231) a nehodlali být poslušnými loutkami v rukou komunistů, byl schválen zákon o soudní rehabilitaci nespravedlivě odsouzených komunistickým režimem, velký ohlas nalezlo Prohlášení 2000 slov atd.

Proto bolševické jádro KSČ vítalo okupaci Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy pod vedením SSSR (21.08.1968), která měla zachovat komunistům jejich moc.

Reformistům se ještě podařilo v PÚV KSČ přijmout usnesení, odsuzující okupaci a svolat na 22.8.1968 mimořádný XIV. sjezd KSČ (vysočanský) Ve dnech 23.-26.8.1968 jednalo PÚV KSČ a politické byro ÚV KSSS v Moskvě a v závěrečném protokolu bylo vyjádřeno odhodlání na základě marxismu-leninismu normalizovat poměry v Československu.

související texty:

rok 1968

Josef Jodas (Jodasova skupina)

počátky KSČ

bolševizace KSČ

období 1938-1945

období 1945-1948

totalitní způsob vládnutí

budování komunismu

rok 1968

proces normalizace

"Na věčné časy a nikdy jinak"

post scriptum(?) aneb "s převlečenými kabáty"

Komunistická strana Československa

autor textu: Vladimír Mach