věznice Uherské Hradiště: TOTALITA

vězeňství

věznice Uherské Hradiště

jedno ze svědectví o vyšetřovacích metodách

Dne 9. 3. 1949 odebral jsem se na ústní příkaz senátního předsedy státního soudu, oddělení v Brně, Dr. Jaroslava Horňanského do věznice okresního soudu v Uherském Hradišti v doprovodu šéflékaře krajského velitelství SNB v Brně, dr. Miloše Vlčka a zapisovatele Karla Kučery, aby vhodnými a diskrétními otázkami, jakož i zběžným lékařským vyšetřením tělesného i psychického stavu vyšetřovanců ve věci Or II 115/49 zjistil, nebylo-li použito při předběžném šetření nevhodných a neobvyklých způsobů při výsleších. Tento příkaz mně byl dán, ježto Dr. Jaroslavu Horňanskému došly v tomto směru konkrétní stížnosti.

Šetření se konalo v oddělené místnosti přímo ve věznici okresního soudu v Uherském Hradišti. Přítomni byli pouze podepsaní se zapisovatelem státního soudu. Stalo se tak u příležitosti prohlášení usnesení o zavedení přípravného vyšetřování a uvalení řádné vazby vyšetřovací.

Zjištěno bylo:

(1) Jiří Malášek, narozen 20. 9. 1909 v Čebíně, školský rada ministerstva školství.

Vyšetřován 31. 12. 1948 až 1. 1. 1949. Udává, že při výslechu byl insultován pěstmi do hlavy, takže krvácel značně z nosu. Byl položen obličejem dolů, bit pravděpodobně gumovými obušky, hlavně v krajině hrudní, bederní, zadnice a v průběhu obou nohou. Zmíněné krajiny po několika dnech vykazovaly jednolitý hematom barvy velmi tmavé. Zvláště byl tlučen na obou chodidlech, kde vznikly puchýřovité hematomy. Byl prý nucen dělat dřepy a při pádech byl kopán. Byl odveden do jiné místnosti, kde musel ponořovat holé nohy do studené vody.

Dále bylo užito během vyšetřování elektrického proudu a to tak, že mu byly vloženy do obou bot elektrody, pravděpodobně aluminiové, a boty takto opatřené musel obout naboso. Byl položen na postel, načež přes zvláštní aparaturu byl několikrát zapínán proud ze sítě. Cítil prý v těle nesnesitelnou bolest a křeče. Během vyšetřování několikrát omdléval a byl přitom poléván studenou vodou. Tento výslech trval do druhé hodiny ranní. Po výslechu byl položen na železné lůžko a každá ruka připoutána zvlášť americkými pouty ve vztažené poloze k železné tyči hlavy postele. Poněvadž znovu omdléval, byla mu jedna ruka uvolněna. Následkem tohoto počínání zvracel prý 14 dní veškerou potravu, a to zpočátku i tekutiny. Zvracel prý několikrát i krev. Dále močil krev. Byl ošetřován lékařem a do 7. 2. nevstal z lůžka. Ošetřující lékař mu nařídil držet dietu asi do dubna.

Status praesens: střední postavy, kostra a výživa přiměřená, bledý. Odpovídá tiše, ustrašeně, nejistě a projevuje chování i slovy neustále obavy zejména před opakováním popsaného způsobu vyšetřování. Nálady plačtivé. Třese se po celém těle. V obličeji má záškuby svalů. Výstupy mozkových nervů na tlak citlivé. Oboustranný nystagmus. Nepravidelné kolísání v Rombersově pozici. Na srdci tachycardia. Diferenciace citlivostní v insultovaných částech zad a nohou (částečná anesthesia). Na ploskách nohou zjištěny nepatrné zbytky insultace. Uprostřed pravé nohy zjištěna pigmentace v rozsahu velikosti dětské dlaně. Za daných okolností nebylo možno provést podrobnější vyšetření ledvin.

(2) Bohuslav Koukal, nar. 15. 12. 1905 v Brně, úředník.

Bývalý politický vězeň. Vyšetřován po několik dnů. Čtyřikrát použito insultace tlučením na chodidla. Doposud znatelné jizvy na ploskách obou nohou. Jedenkrát při vyšetřování užito opakovaného elektrického proudu. Způsob insultace a užití elektrického proudu jako ad 1.

(3) Pavel Dědičík, nar. 23. 5. 1906 v Břestu, profesor.

Vyslýchán třikrát. Tlučen do obličeje, tlučen přes obě šlapky. Následné otoky nohou s těžkými hematomy. Užito elektrického proudu. Kopán do zad. Nyní léčen na zánět ledvin. Dieta. 14 dní nemohl prý chodit. Těžko chodí. Paresthesie obou nohou, více vpravo. Na nohou ještě patrny známky insultace. Tělesně sláb, značně bledý, sešlý. V chůzi nejistý, potácí se. Trpí nespavostí, stálými strachy. Nervosní záškuby obličejových svalů. Třes celého těla. Nálada plačtivá.

(4) Antonín Ondráček, nar. 2. 6. 1916 v Sivicích, úředník.

Tlučen do obličeje, dvakrát tlučen gumovými obušky do chodidla. Zůstal dva dny ležet v místě vyšetřování. Nošen 14 dní na ošetřovnu.

(5) Josef Poul, nar. 2. 5. 1910, Radostice, profesor náboženství.

Tlučen přes obličej, takže krvácel z nosu a obličeje. Jedenkrát tlučen přes šlapky, dvakrát užito elektrického proudu. Třes celého těla. Nálada plačtivá.

(6) Karel Procházka, nar. 5. 2. 1920, Brno, úředník.

Tlučen do obličeje, jedenkrát tlučen přes šlapky. Dosud známky insultace na nohou. Počínající TBC plic (susp.).

(7) Dr. Rostislav Slavotínek, nar. 27. 4. 1907 v Řasovicích, profesor.

Třikrát vyslýchán, insultován, jedenkrát užit opakovaný elektrický proud.

(8) Josef Kalčík, nar. 9.2. 1921 v Brtnici, kovář.

Tlučen do obličeje a hlavy, ponechán v dřepu a předpažení tak dlouho, až dvakrát padl, při čemž insultován.

(9) Doc. Dr. Vladimír Kluska, nar. 29. 8. 1909, Čebín, lékař.

Insultován v obličeji a tlučen po šlapkách.

(10) František Jindra, nar. 26. 7. 1918, Svirna, strojvedoucí.

Tlučen přes obě chodidla, 3 dny neschopen chůze. Užito elektrického proudu.

(11) Štěpán Daněk, nar. 3. 2. 1911, Velehrad, úředník.

Tlučen hadicí na jedno chodidlo.

(12)  Tomáš Holčík, nar. 5. 2. 1915, Louka, dělník.

Třikrát vyslýchán, dvakrát tlučen hadicí přes šlapky, takže týden nemohl chodit. Jedenkrát užito opakovaného elektrického proudu. Během vyšetřování dvakrát odešla samovolně stolice.

(13)  František Šrámek, nar. 2. 10. 1904, kolářský dělník.

Několikrát uhozen do obličeje. Tlučen hadicí na obě šlapky.

(14)  Miroslav Kozlovský, nar. 26. 10. 1922 v Brně, posluchač filosofie.

Mnohokrát vyslýchán, tlučen do obličeje, udeřen do prsou, takže došlo ke zlomení pátého a šestého žebra. V místě skloubení kosti hrudní vyvinutý calus. Stalo se prý v místě zatčení v Hradci Králové. Při výslechu v Uherském Hradišti tlučen na šlapky. Značná tělesná slabost a vyčerpanost.

(15)  Leoš Matýsek, nar. 12. 6. 1908, úředník.

Insultován jako ad 1, jedenkrát užito elektrického proudu, nervově zhroucen.

(16)  Jakub Drkal, nar. 19. 11. 1909, Bošovice, profesor.

Jednou tlučen přes šlapky.

(17)  Jaroslav Novák, nar. 21. 1. 1919, Velký Týnec, zaměstnanec ČSD.

Dvakrát tlučen při výslechu do obličeje. Těžká neurastenie.

(18)  Josef Nesrsta, nar. 27. 2. 1909, Praha, úředník.

Jednou tlučen na šlapky, jednou použito elektrického proudu.

(19)  Antonín Mach, nar. 16. 5. 1917, Vertýn, úředník.

Při výslechu ponechán v dřepu.

(20)  Ladislav Dohnalík, nar. 13. 9. 1920, Kroměříž, odb. učitel.

Při dvou výsleších tlučen na obě chodidla.

(21)  Jaromír Hrabal, nar. 28. 6 1915, Uhřice, profesor.

Tlučen do obličeje a hlavy. Jedenkrát tlučen přes chodidla. Dřepy až do vyčerpání. Pět dní nemohl chodit. Naprosto časově i místně desorientován.

(22)  Dr. Jan Pištělák, nar. 6. 2. 1910, Ledošov, úředník.

Mnohokrát vyslýchán. Při výsleších tlučen do hlavy a do obličeje. Během výslechu dřepy až do vyčerpání. Několikrát užito elektrického proudu. Léčen na zánět ledvin. Úplně nervově zhroucen, pláče.

(23)  Dr. Vojtěch Jandečka, nar. 3. 12. 1914, vrch. min. komisař, pol. vězeň, 50%ní invalida.

Vyslýchán týden, 3 dny a 2 noci. Melancholie, deprese. Odpovídá vyhýbavě a nepřesně. Projevuje zásadní nedůvěru a strach.

(24)  Dr. Petr Lavíček, nar. 13. 10. 1905, Dambořice, úředník.

Čtyřikrát vyslýchán, insultován. Užito elektrického proudu. Nervově zcela zhroucen. Pláče. Při anamnese padá, byla mu poskytnuta pomoc při pádu.

(25)  Tomáš Gajda, nar. 7. 3. 1900, Strážnice, typograf.

Při výslechu několikrát uhozen do obličeje.

(26)  Zdeněk Svoboda, nar. 7. 6. 1913, Bosonohy, profesor.

Vyslýchán dvakrát po dva dny. Vždy insultován, tlučen přes záda a chodidla. Užito dvakrát opakovaného elektrického proudu. Časově i místně desorientován, nervově úplně zhroucen.

(27)  Jiří Florián, nar. 21. 4. 1910, Lipník, úředník.

Dvakrát vyslýchán, pokaždé insultován, tlučen do obličeje a přes šlapky. Jedenkrát užito opakovaného elektrického proudu.

(28)  Bohumil Veselý, nar. 13. 8. 1902, Strážnice, tiskař.

Při výslechu tlučen do obličeje.

Resumé:
Po stránce výživy je stav vyšetřovanců uspokojivý. Lokální nálezy zevní celkem skromné, vzhledem k tomu, že je zde značný časový odstup od doby výslechů, které se dály udánlivě během měsíce ledna. Celkem podrobeno lékařskému vyšetření 63 osob, z nichž 28 uvádělo různé druhy insultace. Ve 13 případech bylo užito opakovaně elektrického proudu. Z vyšetření je patrno, že užití elektrického proudu při vyšetřování má za následek vysoké procento poruch ve sféře psychické i nervové i po značném časovém odstupu. Ostatní použité prostředky při vyšetřování zanechaly podstatně menší procento poruch, patrných ještě po tak dlouhém časovém odstupu.

Během anamnestického šetření lékařského všech osob bylo konstatováno, že řada vyšetřovanců odmítla jakékoliv informace dotýkající se zdravotního stavu v průběhu vazby.

Tento záznam byl sepsán z poznámek pořízených 9. 3. 1949.

V Brně dne 10. 3. 1949.

Úřední lékař KV SNB Brno: dr. Vlček v.r.

Vyšetřující soudce: dr. Florián v.r.

– Opis dopisu Ministerstvu spravedlnosti.