Poblíž Mohelnice byl před rokem 1320 zbudován hrad patřící olomouckému biskupovi. Od konce 14. století až do padesátých let 19. století roku sloužil jako vězení pro osoby duchovního stavu. Roku 1855 byl změněn na civilní trestnici.

Po roce 1945 sem byli soustředěni vězni s dlouholetými tresty, po roce 1948 pak zejména odsouzení za tzv. protistátní trestné činy. Trestní ústav ministerstva spravedlnosti byl předán MNB 1. 10. 1952, tehdejší kapacita byla 1800 vězňů.

Na Mírově byli v padesátých letech vězněni např. kněží Antonín Zemek a Jaroslav Kulač, katoličtí intelektuálové Jan Zahradníček, Bedřich Fučík, politici jako Prokop Drtina, v sedmdesátých letech např. disident Petr Uhl.

Věznice existuje dodnes, charakter objektu dokládá i skutečnost, že v současnosti je zde i oddělení pro výkon doživotních trestů. Pod trestnici patřila řada pracovních táborů, například Jesenické vápenice Dolní Bohdíkov, papírny Jindřichov, cukrovar Litovel, železárna Moravia Mariánské údolí, cihelna v Předmostí u Přerova, pracovní útvar Šumperk, důl Julius v Zastávce u Brna a důl Antonín ve Zbyšově.

Od 12. 9. 1949 do 31. 12. 1950 v objektu existoval i proslulý TNP s kapacitou 250 osob, kam byli z iniciativy vojenské kontrarozvědky (jmenovitě Bedřicha Reicina) posíláni důstojníci, vyhození z armády po únoru 1948. Jeho velitelem byl stržm. SNB Oldřich Kohlíček a "chovanci" TNP, hrdinové II. odboje, se stali předmětem fyzického týrání a byli nuceni žít zde v otřesných životních podmínkách.

související texty:

věznice Leopoldov

věznice Mírov

věznice Ostrava

věznice Praha Bartolomějská ulice

věznice Praha Hradčany

věznice Praha Pankrác

věznice Praha Ruzyně

věznice Praha Wintrova ulice

věznice Plzeň - Bory

věznice Horní Slavkov

věznice Uherské Hradiště

vězeňství - úvodní strana

autor textu: Prokop Tomek