Do 22. 12. 1952 to byla Vojenská věznice Praha spadající pod MNO, poté byla převzata MNB a v roce 1955 byla zrušena.

Kapacita věznice byla stanovena na 170 osob. Součástí věznice byl malý patrový objekt, tzv. domeček (dodnes zvenku snadno rozpoznatelný podle řady malých komínů na střeše), v němž byli po únoru 1948 vězněni vesměs důstojníci čs. armády, většinou účastníci zahraničního odboje, surově vyšetřovaní a mučení příslušníky 5. oddělení hlavního štábu MNO.

Ani dnes Tato budova není velká. Má jen přízemí a jedno patro. Je v ní ukryto 30 samotek. Skryta je za mohutnou budovou bývalého vojenského soudu a věznice. Vchod i vjezd k domečku je z Kapucínské ulice na Hradčanech.

budova bývalého vojenského soudu a věznice

Náhodný chodec nemůže tušit, že za romantickou siluetou a vysokou zdí opatřenou mohutnými vraty a pancéřovou brankou se skrývá jeden z prokletých symbolů totality.

Právě pro svou nenápadnost byla vybrána náměstkem ministra obrany generálem Bedřichem Reicinem jako vhodné místo pro vyšetřování nepohodlných příslušníků armády. Metody zde používané předčily ty gestapácké.

Celý den byl rozplánovaný do poslední minuty. Když vyšetřovanec nebyl u výslechu, musel buď neustále cvičit, chodit nebo alespoň stát. Sednout si nesměl.

V domečku neexistovaly vycházky, lékařské ošetření, dokonce ani toaletní nebo jiný papír. Všechno směřovalo k tomu, aby byl vězeň fyzicky i psychicky zlomen.

Vyšetřování vedli příslušníci Oddělení Obranného Zpravodajství (OBZ). Ti uplatňovali nelidskou teorii, podle které odsud vedly pouze dvě cesty. Do kriminálu nebo na popraviště.

Strážnými byli vybraní komunisté - členové bezpečnostního oddílu Hlavního štábu armády. Vězně týrali hladem, bitím, nedostatkem spánku, zimou, poutáním do okovů a mučením.

Vjezd z Kapucínské ulice na Hradčanech.
Na pravé straně je umístěna pamětní deska.

Neomezeným vládcem zde byl kpt. Pergl. Ten rozhodoval o tom, zda bude noc nebo den, zda člověk půjde spát zdravý nebo ztřískaný do bezvědomí.

Časté sténání se prolínalo s melodií zvonků z nedaleké Lorety.

Ne všichni věznění byli vojáci, dalšími byli například čs. hokejoví reprezentanti, kteří byli brutálně vyšetřováni v "domečku" pro podezření z přípravy emigrace. Hradčanský "domeček" byl dalším ze symbolů komunistického teroru v naší zemi.

související texty:

výpověď vězněného Gustava Bubníka

věznice Leopoldov

věznice Mírov

věznice Ostrava

věznice Praha Bartolomějská ulice

věznice Praha Hradčany

věznice Praha Pankrác

věznice Praha Ruzyně

věznice Praha Wintrova ulice

věznice Plzeň - Bory

věznice Horní Slavkov

věznice Uherské Hradiště

vězeňství - úvodní strana

autor textu: Prokop Tomek