TV seriál 30 případů majora Zemana: TOTALITA

televizní seriál 30 případů majora Zemana

Klauni (1967) - ukázka ze scénáře

Poetická vinárna III. (původní verze)

Kalina:
Udělej na chvíli pauzu, Honzo. Musím s tebou ihned mluvit.

Skonči to, Honzo. Nemá to smysl.

Zeman:
Proč?

Kalina:
Přinesl jsem ti z nejvyšších míst rozkaz.

Zeman:
Jaký?

Kalina:
Propustit okamžitě Daneše, uzavřít jeho vyšetřovací spis, zapečetit a poslat nahoru.

Zeman:
Cože?

Poetická vinárna III. (natočená verze)

Kalina:
Honzo, přeruš to! Musím s tebou mluvit! Okamžitě!

Skonči to, Honzo. Nemá to smysl.

Zeman:
A proč?

Kalina:
Je to rozkaz z nejvyšších míst.

Zeman:
Prosím tě, jakej rozkaz? Co to povídáš?

Kalina:
Propustit okamžitě Daneše, uzavřít jeho vyšetřovací spis, zapečetit a poslat nahoru.

Zeman:
Cože?

Kalina:
Splň ten rozkaz, Honzo.

Zeman:
Ale já mám proti němu důkazy. Já jsem ho usvědčil z kriminální trestné činnosti, docela zákonně, podle práva. I proti Neblechové mám důkazy. Odnesla odtud útočnou zbraň, schovala ji před námi, zatajila...

Kalina:
Splň ten rozkaz, Honzo.

Zeman:
Nemůžu! Mám proti němu důkazy. Usvědčil jsem ho z kriminální trestné činnosti, z krádeží. A podle práva. I proti Konečný mám důkazy. Zatajila nám...

Kalina:
Splň ten rozkaz, Honzo.

Zeman:
Ale s tím přece ty sám nemůžeš souhlasit, Vašku.

Kalina:
Není rozhodující, co já si osobně myslím.

Zeman:
Kde ale zůstane potom pravda, spravedlnost? Je přece jenom jedna pravda, ta naše dělnická, socialistická. A je přece jen jeden zákon, ten náš, třídní, socialistický, který je spravedlivý a musí platit stejně pro obyčejné lidi jako pro básníky. Kam dojdem, Vašku, když budem podle něho obyčejné lidi zavírat a ideové nepřátele pouštět, bezmocně před nimi ustupovat. Kam s tím dojdem?

Kalina:
Splň ten rozkaz, Honzo.

Zeman:
Václave, přece ty sám s tím, nemůžeš souhlasit!

Kalina:
Není rozhodující, co si já o tom myslím.

Zeman:
Kde je potom pravda a spravedlnost? Existuje přece jeden zákon a ten platí pro všechny stejně. Václave, prosím tě, kam dojdeme, když budem obyčejný lidi stíhat a nepřátele propouštět. Kam dojdeme?

Kalina:
Splň ten rozkaz.

Zeman:
A když ho nesplním?

Kalina:
Bude tě to stát existenci.

Herec:
Tak co? Skončíme s tou komedií, ne?

Zeman:
Ne! Bude se pokračovat. Na místa! Pane Sháněl, tu druhou píseň.

Kalina:
Splň ten rozkaz.

Zeman:
A co když ho nesplním?

Kalina:
Bude tě to stát existenci.

Honza Vodvářka:
Tak co bude? Skončíme s tou komedií včas?

Kalina:
Ne!!! Bude se pokračovat.

Zeman:
Všichni na svá místa. Jedeme dál.

/.../

Moulisová:
Přestaňte s tím. Je to opravdu jen komedie. Ale ne jeho. Nás všech, co ji tu pro něho hrajem. Protože on je jediný spravedlivý v tomhle sále. On jediný má vůli a odvahu najít pravdu. A já mu tu pravdu tedy řeknu, i když bude pro něho asi trpká.

/.../

Moulisová:
Přestaňte s tím. Je to opravdu jen komedie. Ale ne jeho. Nás všech, co ji tu pro něho hrajem. On jediný má totiž vůli a odvahu najít pravdu. A já vám tu pravdu řeknu, i když pro vás bude trpká.

Ty jsi, Pavle, asi větší lump, než jsem myslela a on je v právu, když tě za to trestá. Jenomže, copak si myslíte, že on by byl schopen něčeho většího než podvádět lidi, lhát a krást?

Tenkrát večer nestřílel on. Tenkrát večer jsem střílela já. Mně už se po tom, co mi řekl, nechtělo žít.

Ty jsi, Pavle, asi větší lump, než jsem si myslela a on je v právu, když tě chce za to trestat. Jenomže, myslíte si, že by byl schopen něčeho jinýho než podvádět, lhát lidem a krást?

Tenkrát večer nestřílel on. Tenkrát večer jsem střílela já. Mně už se po tom, co mi tu řek´, nechtělo žít. A nechceme se mi ani teď.

ukázky ze scénáře:

Herecká šatna ve vinárně