Sjezd spisovatelů 1967 |
Léta 1949 - 1967 |
Svaz spisovatelů byl založen v březnu 1949. Ale ani byrokratické obklíčení kultury, umlčení nežádoucích tvůrců, sebevraždy, zákazy periodik, vyřazování knih z knihoven a z plánů nakladatelství všechny neumlčelo. II. sjezd spisovatelů Již na druhém sjezdu spisovatelů v roce 1956 došlo k polemice s oficiální kulturní politikou; nejznámější je vystoupení Jaroslava Seiferta na obranu perzekvovaných spisovatelů. III. sjezd spisovatelů Třetí sjezd Svazu československých spisovatelů se v květnu 1963 ke kritickému duchu druhého sjezdu přihlásil. Uvolnění v 60. letech Vývoj nebylo možné zastavit; uvolnění v šedesátých letech, nástup mladé generace tvůrců, se projevovalo ve všech sférách kultury - ve filmu vznikem známé nové vlny, zakládáním divadel malých forem, kultivovanou literárně dramatickou tvorbou a kritickými pořady v televizi, širší svobodou projevu v periodikách. Moc kritizuje časopisy Usnesení předsednictva ÚV KSČ o kulturních časopisech proto kritizovalo Literární noviny, Tvář, Hosta do domu, Kultúrny život, Slovenské pohľady za obsah, který neodpovídá instrukcím strany a preferuje "buržoazní teorie". Tvář byla po dvou letech v roce 1966 zastavena. |
Proti snaze o autonomii literatury na moci přijal XIII. sjezd KSČ v roce 1966 rezoluci o kultuře. StB odposlouchávala "tvářisty" Václava Havla, Václava Černého aj. Cenzura Nezahálela dle pokynů orgánů ÚV KSČ ani cenzura. Její zásahy v Literárních novinách svědčí po relativní oblevě o utužení dozoru nad nežádoucími názory v roce 1967. 25 cenzorských zásahů v roce 1963 vzrostlo o rok později na 124. V letech 1965 a 1966 to bylo 85 a 57 zásahů a do 23. září 1967 omezili cenzoři svobodné názory v Literárkách sto čtyřicet jedenkrát. (Převzato z publikace D. Hamšíka Spisovatelé a moc, str.172). Situace před IV. sjezdem Kontroverzní situaci před IV. sjezdem svazu spisovatelů a v jeho průběhu vyostřilo vydání knížky Ladislava Mňačka "Jak chutná moc" (a disciplinární řízení s jejím autorem), rozdílný názor k protiizraelskému postoji československé reprezentace v arabsko-izraelské válce, příprava soudního procesu se spisovatelem Janem Benešem a (v nepřítomnosti) s Pavlem Tigridem, jehož časopis Svědectví byl (právem) považován za jedno z hlavních center emigrace. |
související texty: léta 1949 - 1967 |
autor textu: Jarmila Cysařová použitá literatura: 98,99,100,101,102 |
Facebook Twitter | home |
Copyright © 1999 - 2024 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |