Po středoškolských studiích na reálném gymnasiu v Náchodě a lyceu Carnot v Dijonu vystudoval (1924-1928) romanistiku a bohemistiku na FF UK v Praze.

profesor na reálce v Brně,

sekretář Institutu ďEtudes Slaves v Ženevě,

docent literární komparatistiky na universitě v Ženevě,

profesor na reálce v Praze,

docent románských literatur na FF UK,

zároveň mimořádný profesor FF MU v Brně,

profesor reálného gymnasia v Praze,

vydavatel a redaktor Kritického měsíčníku.

Za německé okupace aktivní účastník domácího odboje.

čelný představitel Národně revolučního výboru inteligence;
od ledna do května 1945 vězněn na Pankráci;
8.-11.5.1945 člen České národní rady,

řádný profesor obecných a srovnávacích dějin literatury na FF UK (přednášel 1945-1951 a 1968-1970),

referent pro školství a kulturu Zemského národního výboru v Čechách,

významně činný v Syndikátu českých spisovatelů, v kulturních a odbojářských organizacích. V poválečném období polemicky vystupoval proti marxistickému dogmatismu a socialistickému realismu, odmítal totalitní model socialismu a hájil demokratické principy, tvůrčí svobodu a individualitu.

dostal se do konf1iktu s komunistickým režimem, jímž byl pak soustavně perzekvován.

nucen opustit universitu,

(září-duben) vězněn,

vědecký pracovník Kabinetu pro moderní filologii ČSAV,

vědecký pracovník Komise pro soupis rukopisů při ČSAV,

znovu se angažoval ve vědeckém, kulturním a veřejném životě, podílel se na demokratizačním úsilí a obnovil přednášky na universitě (na jaře 1970 penzionován),

stal se terčem štvavých kampaní režimní propagandy.

podepsal Chartu 77, spolupracoval s disentem a publikoval v samizdatových edicích i v exilovém nakladatelství 68 Publishers.

Ve své literárně historické práci se zabýval romantickou a barokní poezií (Essai sur le titanisme dans la poésie romantique occidentale entre 1815 et 1850, 1935; Esej o básnickém baroku, 1937), českým i evropským středověkým písemnictvím (Staročeská milostná lyrika, 1948; Staročeský Mastičkář, 1955; Lid a literatura ve středověku, zvláště v románských zemích, 1958), klasickou českou literaturou (Knížka o Babičce, 1963) a vztahy mezi románským a českým písemnictvím (Claudel et la Boheme, 1969).

Mezinárodní ohlas měl jeho objev (a následná edice) rukopisu dvou Calderonových her v zámecké knihovně v Mladé Vožici (1963).

Zvláštní pozornost věnoval vlivu Bergsonovy filosofie na uměleckou literaturu (Ideové kořeny současného umění. Bergson a ideologie současného romantismu, 1927) a posléze zejména problematice existencialismu, jehož českou obdobu spatřoval v tvorbě J. Ortena a jeho okruhu (První sešit o existencialismu, 1948; Druhý sešit o existencialismu, 1992).

Jako literární kritik zároveň soustavně sledoval soudobou českou literaturu (zásadní příspěvky v Kritickém měsíčníku, v Lidových novinách, později v Plameni, Hostu do domu a nakonec v samizdatových souborech; monografie Karel Čapek, 1936; esej Jaroslav Seifert. Náčrt k portrétu, 1954); své názory na funkci literární kritiky shrnul v knížce Co je kritika, co není a k čemu je na světě (1968).

Část svých kritických studií a esejů publikoval v knihách Boje a směry socialistické kultury (1946), Osobnost, tvorba a boj (1947), Studie a eseje z moderní světové literatury (1969) a Studie ze starší světové literatury (1969); část obsažena v posmrtném výboru Tvorba a osobnost I-II (1992-93), popř. v souboru Až do předsíně nebes. Čtrnáct studií o baroku našem i cizím (1996).

Vydal Dílo Jiřího Ortena (1947), uspořádal řadu výborů překladů (Deset francouzských novel, 1959; Starofrancouzské kroniky, 1962); překládal z francouzštiny (H. Bergson, A. Sainte-Beuve ), španělštiny (M. de Cervantes, J. Ortega y Gasset) a italštiny (F. De Sanctis: Dějiny italské literatury, 1959).

Zvláštní místo v jeho díle mají rozsáhlé memoáry, podávající osobité svědectví o osudech českého národa a zejména české kultury od 20. do 70. let 20. stol.: Paměti I. 1921-1938 (Toronto 1982, Brno 1994), Paměti II. 1938-45 -Křik Koruny české (Toronto 1977 - pod titulem Pláč Koruny české; Brno 1992) a Paměti III. 1945-1972 (Toronto 1983, Brno 1992).

související texty:

KSČ

události roku 1968

normalizace

Charta 77

disent

použitá literatura: 12