Pražské jaro 1968

V lednu 1968 se stal předsedou svazu profesor Eduard Goldstücker.

A v období Pražského jara byli spisovatelé spolu s filmovým a televizním svazem nejaktivnější v dosud ojedinělém občanském společenství vědců, novinářů, architektů a dalších tvůrců - v Koordinačním výboru tvůrčích svazů, který hájil svobodné vymoženosti prvního pololetí 1968 proti kritice domácích konzervativců a proti útokům představitelů států tehdejší Varšavské smlouvy. A po srpnové okupaci až do zákazu a zániku v květnu 1969 nikdy neuznal okupaci za "bratrskou pomoc."

Boj s normalizátory

Snaha garnitury politiků po nástupu Gustáva Husáka vyrvat svaz spisovatelů z vlivu "pravicově oportunistických, antisocialistických sil" byla marná.

Po federálním uspořádání státu se ještě svaz rozdělil na český a slovenský. Předsedou Svazu českých spisovatelů byl zvolen Jaroslav Seifert.

Zákaz

Ale činnost byla v roce 1970 pozastavena; v prosinci jmenovalo ministerstvo kultury likvidátora majetku českého svazu spisovatelů.

V druhém čísle exilových Listů vyšel v roce 1971 epitaf svazu s titulkem: Svaz českých spisovatelů zemřel vstoje.

Nový svaz

Patřičně transformovaný svaz spisovatelů byl pod přísným dohledem moci ustaven v závěru roku 1972.

Oproti dřívějším téměř pěti stovkám spisovatelů v Čechách bylo v novém svazu na jeho počátku sto dvacet čtyři členů. Na Slovensku to bylo 225 členů oproti necelým třem stovkám.

Ale veškeré události po skončení IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů by již byly jinou, obsáhlou kapitolou.

související texty:

léta 1949 - 1967

průběh IV. sjezdu

léta 1968 - 1972

průběh roku 1968

Sjezd spisovatelů 1967

60. léta - úvodní strana

autor textu: Jarmila Cysařová

použitá literatura: 98,99,100,101,102