"Na IV. sjezdu spisovatelů jako by se nahromadila a do výbušného stavu vyvinula řada dřívějších sporů spisovatelů a moci."

Karel Kaplan

K prioritám Komunistické strany Československa neoddělitelně patřilo ovládnutí kultury. Syndikáty, v nichž se sdružovala tvůrčí inteligence, byly po Únoru 1948 transformovány ve svazy. Místo zájmových společenství vznikly ideové organizace, které kopírovaly vertikální strukturu aparátu KSČ.

Měly zaručovat tak zvaný demokratický centralismus, plnění úkolů centra vládnoucí strany a prostřednictvím Revolučního odborového hnutí ovlivňovat nestraníky. Veškeré materiály sjezdů svazů (úvodní referát, usnesení, volba vedoucích představitelů svazů i kontrolní komise) musely být předem projednány a schváleny ústředím KSČ.

V červnu 1967 vzbudil velkou pozornost domácí i zahraniční veřejnosti IV. sjezd Svazu československých spisovatelů.

Upozornil na hlubokou odlišnost názorů vedení KSČ a kulturních tvůrců, s nimiž nepokrytě sympatizovala většina občanů.

Sjezd probíhal v Národním domě na náměstí Míru v Praze - Vinohradech ve dnech 27. - 29. června 1967.

Sjezd se stal významným mezníkem na cestě československé společnosti k demokratizačnímu procesu - Pražskému jaru 1968.

související texty:

léta 1949 - 1967

průběh IV. sjezdu

léta 1968 - 1972

60. léta - úvodní strana

autor textu: Jarmila Cysařová

použitá literatura: 98,99,100,101,102