Nejvýznamnější svátek komunistického režimu. Státní propagandou byl označován za oslavu práce a dělnické třídy. První máj byl dnem pracovního klidu. V tento den byly ve všech městech a obcích organizovány masové prvomájové průvody, kterých se museli povinně účastnit žáci, studenti a pracující místních závodů.

Prvomájové průvody

Prvomájové průvody procházely městy a defilovaly před tribunou, ze které je sledovali představitelé KSČ, funkcionáři místní samosprávy, funkcionáři Národní fronty a Svazu československo-sovětského přátelství, SSM, armády, příslušníci Lidových milicí, velitelé sovětských vojsk, významní členové KSČ, partyzáni, antifašisté, komunističtí vězni nacistických koncentračních táborů a další režimu oddaní občané.

Cílem bylo demonstrovat sílu režimu a jeho jednotu s lidem (dělnické třídy, rolníků a pracující inteligence).

Co bylo v průvodu k vidění

V čele průvodu byla nesena československá a sovětská vlajka, portréty Karla Marxe, Bedřicha Engelse, V. I. Lenina, Klementa Gottwalda (v 50. letech i J. V. Stalina) a portréty generálních tajemníků ÚV KSČ a ÚV KSSS.

Účastníci průvodu byli vybaveni střapatými mávátky, s nimiž zdravili přítomné na tribuně. Nosili rudé vlajky, balónky, obrázky mírových holubic a transparenty s nejrůznějšími hesly. V průvodu jely také alegorické vozy - nákladní auta, na jejichž korbách byly nainstalovány různé artefakty socialistických úspěchů.

Vše doprovázela radostná budovatelská hudba z místních tlampačů.

Pražský první máj

Největší prvomájový průvod samozřejmě probíhal v Praze. Na tribuně stáli nejvyšší představitelé KSČ a státu, velvyslanci socialistických zemí, čerství držitelé státních cen a mnozí další.

Oslavy zahajoval svým projevem první (respektive generální) tajemník strany. Poté před tribunou několik hodin procházel průvod dělený na jednotlivé pražské obvody a podniky a instituce. Součástí průvodu bývala vystoupení žižkovských žen, které před tribunou předváděly živé obrazy.

Od roku 1948 byl průvod pořádán na Václavském náměstí, poté byl několik let na Letenské pláni, kde vynikala jeho pompéznost. V roce 1989 byl vrácen zpět na Václavské náměstí.

Účast v průvodu

Účast v prvomájovém průvodu byla povinná a zaměstnavatelé a učitelé měli nařízeno kontrolovat účast svých podřízených a žáků. Neúčast v průvodu byla vždy posuzována jako prohřešek.

Stranické výbory KSČ v závodech se na oslavy svátku práce pečlivě připravovaly. Organizovaly květinovou výzdobu v podnicích, vyvěšování transparentů a hesel, zdobily nástěnky a určovaly hesla.

Výzdoba měst

Na všech budovách - oficiálních i soukromých - byly vyvěšeny československé, sovětské a rudé vlajky. Do oken byly vylepovány plakátky s prvomájovými motivy, holubice a papírové vlaječky.

Výzdoba se nesla v duchu blížících se oslav výročí zahájení pražského povstání a osvobození Československa Rudou armádou.

Sdělovací prostředky

Rozhlas a televize vysílaly z prvomájových oslav přímé přenosy a živé reportáže, vycházelo slavnostní vydání Rudého práva.

Televize vysílala sváteční program, většinou zacílený na květnové oslavy osvobození Československa Rudou armádou.

Televiznímu přenosu z pražských prvomájových oslav předcházel přenos z oslav prvního máje v Moskvě. Doplňován byl reportážemi z dalších měst a ostatních socialistických zemí. Ve večerním zpravodajství Televizních novin byly také zmiňovány prvomájové demonstrace v západních a rozvojových zemích. První máj tak byl impulsem režimní propagandě k pomlouvání demokratického Západu.

Doprovodné akce

U příležitosti Svátku práce uděloval prezident nejvýznamnější státní vyznamenání a čestné tituly pracujícím, vědcům, odborníkům, umělcům. Jiskry skládaly pionýrský slib.

Více zboží v obchodech

Na prvního máje byly také lépe zásobeny prodejny běžně nedostatkovým zbožím. V mnohých městech byly v tento den k dostání například banány či pomeranče.

Historie svátku

Tento mezinárodní dělnický svátek byl slaven poprvé v roce 1890 na paměť celodenní stávky amerických dělníků v Chicagu 1. května 1886 za osmihodinovou pracovní dobu. Stávkovalo tam tehdy asi 300 tisíc dělníků. O dva dny později přišlo při střetu demonstrantů s pořádkovými silami několik stávkujících o život.

Svátek práce v roce 1889 zavedla II. Internacionála na návrh francouzských socialistů. V českých zemích byl poprvé slaven v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze.

Pro neangažovaného člověka byl 1. máj především dnem volna. S cílem co nejdříve se z prvomájového průvodu vrátit (resp. utéct) a užít si případného pěkného jarního počasí.

související texty:

fotografie - jeden z 1. májů v Praze na Letné

kultura zaživa pohřbená - televizní tvorba

televizní tvorba - májová vysílání ČST

ideové působení v dětském vysílání ČST

autor textu: Daniel Růžička